Marie Karolína trumfla svou matku Marii Terezii. Porodila dokonce osmnáct dětí!

Marie Karolína (1752-1814), které doma říkali Charlotta, se narodila jako třinácté dítě v pořadí a nebyla první tohoto jména. Jmenovaly se tak už její dvě starší sestry. Jedna se narodila v roce 1740 a druhá v roce 1748. Obě brzy zemřely, a tak toto jméno rodiče znovu použili pro ni. Byla vychovávána spolu s Marií Antonií neboli pozdější Marií Antoinettou, k níž měla věkově nejblíž. Spolu „lumpačily“, za což jim matka často udílela výchovné rady.

Foto: Marie Karolína ve věku deseti let
Jean-Étienne Liotard, Public domain, via Wikimedia Commons

Možná by se osudy Marie Karolíny vyvíjely úplně jinak, kdyby rodinu Marie Terezie nezasáhla epidemie neštovic. Marie Terezie totiž chtěla být za každou cenu „zadobře“ se španělským králem, a tak mu slíbila dát za manželku jednu ze svých dcer (z 16 dětí měla 11 dcer) pro jeho syna Ferdinanda, krále neapolského a sicilského. Touto nevěstou měla být nejdříve princezna Johanna Gabriela. Ta však v pouhých 12 letech podlehla neštovicím.

Foto: Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
Anton Raphael Mengs, Public domain, via Wikimedia Commons

Marie Terezie to však nevzdala a po čase nabídla další z dcer – Marii Josefu. Vše již bylo dohodnuto, nevěsta měla sbalenou celou výbavu, když tu zákeřná nemoc udeřila podruhé a i Marie Josefa jí podlehla. Když nepočítáme Marii Amálii, která byla ovšem o pět let starší než Ferdinand, zbývala už jen další v pořadí a to byla Marie Karolína. Ta se svatbě bránila, ale nebylo jí to nic platné. Zatímco Marie Terezie se sama mohla vdát z lásky, všem svým dětem, vyjma dcery Marie Kristiny – své milované Mimi, toto privilegium odepřela.

Po svatbě, která se konala v zastoupení v dubnu 1768 tradičně v augustiniánském kostele, na níž koncertoval Leopold Mozart se svými dětmi, se nevěsta Marie Karolína rozloučila s matkou a sourozenci a vydala se vstříc nejisté budoucnosti.

Její ženich vypadal ještě hůř, než si ho představovala. Měl nesouměrnou robustní postavu, široká ústa a nezvykle dlouhý nos, kvůli němuž se mu přezdívalo „Král nosatec“. Nejhorší bylo ale jeho chování. Bývá charakterizován jako vznětlivý, cholerický, vzpurný a urážlivý hulvát. Marie Karolína ho výrazně převyšovala i po stránce intelektuální. I když měl odmalička domácí učitele, byl nevzdělaný. Neovládal žádné cizí jazyky, problémy mu dělalo i obyčejné počítání, zajímal se jen o hony, zábavu a milenky a co víc, nezajímal ho ani chod státu či vládnutí. Horšího ženicha snad Marie Karolína dostat nemohla!

Foto: Portrét krále Ferdinanda stojícího vedle koruny
Anton Raphael Mengs, Public domain, via Wikimedia Commons

Marie Terezie vybavila svou dceru mnoha radami a kladla jí na srdce, že musí být v novém království a vůči manželovi pokorná, poslušná, ohleduplná, laskavá a dobrotivá. Brzy se ukázalo, že vedle takového primitiva nebude možné ani při dobré vůli tyto rady dodržovat.

Šokující byla samozřejmě už svatební noc. Po ní mladá královna napsala do Vídně své chůvě: „Už vím, co je to manželství a sdílím velký soucit s Marií Antoinettou, kterou sňatek teprve čeká.“ Ani Ferdinandovi nepřinesla svatební noc zřejmě velké potěšení, protože vstal velmi brzy a znechuceně odešel na lov. Na zdvořilý dotaz anglického diplomata, který ho na lovu doprovázel, jak se daří jeho manželce, nechutně odpověděl: „Spí jako mrtvá a potí se jako prase.“

Foto:  Portrét  Marie Karolíny,  královny neapolsko-sicilské
Anton Raphael Mengs, Public domain, via Wikimedia Commons

Na život v Neapoli si Marie Karolína těžce zvykala. Dodržovala se tu přísná španělská etiketa, kdy v důsledku přesného denního řádu neměla královna žádné soukromí a čas pro sebe. Byla neustále obklopena služebnictvem, které ji už brzy ráno navlékalo do nepohodlných černých šatů, jež během dne nesměla svléci, což muselo být v italském podnebí děsivé. Šokovalo ji též množství zvěře, které se volně potulovalo po královském paláci a neustále znečišťovalo koberce a nábytek. Král byl totiž milovníkem psů, koček, králíků a papoušků a jejich výkaly nevnímal. Vlastně se sám choval jako zvíře. Bezostyšně osahával dvorní dámy, komorné i služky a neurvale se choval ke své ženě. Ta zpočátku zachovávala dekórum, snažila se chovat podle matčiných rad a tvářit se, jak je nesmírně šťastná, ale později odporné a přízemní manželovo chování raději ignorovala. Ostatně co jí zbývalo?

Foto: Rodinný portrét. Zleva: princezna Marie Tereza, budoucí král František, král Ferdinand, královna Marie držící malou princeznu Marii Kristýnu, princ Karel Gennaro (zemřel 1789), princezna Marie Amálie v náručí princezny Luisy. 
Angelica Kauffmann, Public domain, via Wikimedia Commons

Manželství nebylo rozhodně šťastné, a tak je až s podivem, že nakonec královna během dvaceti let porodila osmnáct dětí, čímž Marii Terezii překonala! Dospělosti se jich však dožilo pouze sedm. Když Marie Karolína zjistila, v jak bídném stavu se nachází Neapolské království, vzala panování do svých rukou. Ostatně lenivý manžel jí v tom nejen nebránil, ale ochotně jí vládu přenechal. Marie Karolína nastolila po vzoru své matky nový řád a jistá pravidla a situace se v zemi brzy obrátila. Byla to ona, kdo jmenovala či odvolávala ministry a udělovala milosti.

Po vzoru své matky prováděla i dynastickou politiku, kterou pocítila sama na sobě a kterou u matky tak nenáviděla. Svou nejstarší dceru například provdala do Vídně za nejstaršího syna svého bratra Leopolda – budoucího císaře Františka II./I. Nelze se tedy divit, že krutým výsledkem tak blízkého příbuzenství bratrance a sestřenice byl jejich prvorozený syn, všeobecně známý jako Ferdinand Dobrotivý. I svým dalším dětem naplánovala „výhodné“ sňatky, přesně jak to dělala Marie Terezie, za což ji v mládí kritizovala.

Foto: Nejstarší vnuk Marie Karolíny Ferdinand Dobrotivý ve slavnostním rouchu Řádu zlatého rouna
Leopold Kupelwieser, Public domain, via Wikimedia Commons

Když vypukla ve Francii revoluce a posléze byla její oblíbená sestra i s manželem gilotinována, úplně se vyděsila. Začala se obávat o život svůj i své rodiny, proto rychle zřídila tajnou policii a dokonce najala ochutnávače jídel, aby někdo její rodinu neotrávil. To už se mezitím ve Francii dostal k moci Napoleon. Ten se stal jejím úhlavním nepřítelem. Dvakrát před jeho vojsky musela královská rodina prchnout. Poprvé na Sicílii, kterou Marie Karolína nesnášela. Po uzavření míru se sice načas rodina mohla vrátit, ale když Napoleon dosadil na neapolský trůn svého bratra Josefa, kterého o několik let později nahradil svým švagrem Joachimem Muratem, prchala Marie Karolína i s rodinou znovu. Velké rozčarování jí způsobila svatba její nejoblíbenější vnučky Marie Luisy s Napoleonem.
Napoleonova konce se však nedožila. Zemřela v roce 1814, několik měsíců před jeho porážkou u Waterloo. Bylo jí dvaašedesát let…

Zdroj info: Čechura, Jaroslav a kol.: Královská trilogie, 2007, 100+1 Historie Speciál

Na našem webu jste si také mohli přečíst:

• Císařovna pečovatelkou svého manžela
• Byla matka Franze Josefa skutečně taková fúrie?
• Napoleon miloval i jiné ženy. Marie Luisa se stala jeho druhou manželkou