5e8dba5377cf2obrazek.jpgProslavila se v Americe, ale pocházela z Budapešti, kde se narodila v roce 1900 jako nejstarší z osmi dětí. Měla skvělé studijní výsledky, a tak po maturitě vedla její cesta na budapešťskou univerzitu, kde začala studovat chemii a fyziku. Studia ukončila v roce 1920 bakalářským titulem, ale pokračovala dál a v roce 1924 získala doktorát v oboru fyzikální chemie.

Její život se totálně změnil, když brzy poté navštívila svého strýce Ernő Ludviga, který byl maďarským konzulem v Clevelandu. Na tamní univerzitě získala zajímavou nabídku – pracovat v biofyzikální laboratoři, která byla už v té době špičkovým pracovištěm. Stala se členkou týmu vědce Georgea Crila, který zkoumal neutrální oscilace v mozku. Spolu vytvořili fotoelektrickou metodu zaznamenávání mozkových vln.

Maria ve svém výzkumu pokračovala dalších dvanáct let. Do širšího povědomí se dostala v roce 1934, když deníky New York Times, Cleveland Press a Detroit Press sestavily seznam jedenácti nejúspěšnějších a nejzajímavějších žen v USA.  Maria Telkesová se v něm mezi filmovými hvězdami či sportovkyněmi umístila jako jediná vědkyně. O tři roky později pak získala americké občanství.

Na solární energii však nezapomněla. Její další kroky vedly na Massachusettskou technickou univerzitu, kde začala pracovat na projektu, jak zachytit teplo a následně ho využít. Když USA vstoupily do bojů druhé světové války, snažila se Maria jako americká občanka pomoci své nové vlasti.

Americká vláda hledala způsob, jak zabezpečit americkým námořníkům vodu v době dlouhé plavby daleko od domova. Maria vynalezla malý solární destilátor, pomocí nějž se jednoduchým způsobem dala vyrobit z mořské vody voda pitná. Pracoval na principu průhledného roztažitelného měchu, do nějž se nalila mořská voda. Ta se díky slunečnímu záření odpařovala, pára se pak nahoře srazila a spadla zpátky jako voda zbavená soli, tedy voda pitná. Tento malý destilátor dokázal vyrobit denně až litr vody a stal se součástí záchranného balíčku každého námořníka. V horkém počasí skutečně zachránil mnoha Američanům život.

Asi nejznámějším projektem Marii Telkesové byl Doverský solární dům v Massachusetts, na němž začala pracovat v roce 1948. Dům navrhla architektka Eleanor Raymondová a financovala sochařka Amelia Peabodyová. Maria vynalezla finančně úsporný a účinný způsob topení pomocí solární energie. Umístila tu 18 dvouvrstvých panelů ze skla a kovu do jižní stěny, která je nejvíce vystavená slunci. Do panelů nechala nasypat Glauberovu sůl, která se rozpouští při teplotě něco málo přes třicet stupňů. Mezi panely umístila malou vzduchovou bublinu, která zachytávala teplý vzduch, jenž vlastním teplem rozpouštěl sůl. Když vzduch opět vychladl, sůl zkrystalizovala, vydávala teplo, a ohřívala tak dům.

Systém fungoval dokonale a v parném létě sloužil zároveň k ochlazování domu. Dům se stal senzací a zejména Marii přinesl uznání ve vědeckých kruzích. Od té doby se jí říkalo „Sluneční královna“.

5e8db9a5525b8obrazek.jpgFoto: Wikipedia

V dalších letech se Maria Telkesová zabývala výzkumem materiálů, jež by vydržely i extrémní podmínky. Její vynálezy byly využity např. při stavbě vesmírných lodí Apollo či zařízeních zkoumajících podmořské dno. Stala se největší odbornicí na solární energii a nezaskočila ji žádná otázka.

Na svých výzkumech pracovala do svých 78 let, ale i potom pracovala jako konzultantka mnoha firem do úctyhodných 92 let! V roce 1995, kdy jí bylo už skoro 95 let, po letech poprvé a naposledy navštívila Budapešť. V tomto svém rodném městě zemřela deset dní před svými 95. narozeninami. Prožila krásný a smysluplný život…

Na našem webu jste si mohli také přečíst: