Takto, ale i jinak častovali Margaret Thatcherovou nejen Britové. Zatímco první přídomek jí byl docela sympatický, druhý ji hodně mrzel. V každém případě to byla žena, která u obyvatelstva Spojeného království vyvolávala emoce. Mnozí ji obdivovali, ale ještě větší část ji nenáviděla. Za jedno jsou jí ale vděční nejspíš všichni Britové – díky ní platí stále librami!

Margaret se narodila v roce 1925 v rodině majitele hokynářství, který byl také komunálním politikem. Dost možná tento fakt ovlivnil budoucnost jeho dcery. Ta patřila mezi nejlepší studentky, byla všestranně nadaná a cílevědomá. Milovala sport, dokonce prý hrála i dívčí hokej, dokázala si ale sednout i ke klavíru. A měla vůdčí sklony a vzbuzovala respekt už tehdy! Pravidelně se stávala předsedkyní třídy.

Po studiích chemie na Oxfordu začala pracovat v laboratoři. Ale ne dlouho. V roce 1951 se vdává za bohatého, o deset let staršího rozvedeného podnikatele Denise Thatchera, opouští laboratoř a vrací se na Oxford. Tentokrát ke studiu práv.

643691ea5bdc6obrazek.jpg
Foto: Margaret Thatcherová
Probably Terence Donovan, Copyrighted free use, via Wikimedia Commons

Když ji Denis požádal o ruku, řekla mu na rovinu, že to s ní nebude mít lehké. Ale nebýt něj, nemohla by do politiky a nestala by se úspěšnou premiérkou. Po celou dobu ji velkoryse podporoval jak emocionálně, tak finančně. Díky jeho penězům nemusela Margaret vést domácnost, ani se příliš věnovat dvojčatům Markovi a Carol, a mohla se vrhnout do politiky. Tam byl jejím velkým vzorem Winston Churchill. Zpočátku je komunální političkou, ale jen pár let. V roce 1959 je poprvé zvolena do Dolní sněmovny.

Na počátku sedmdesátých let coby ministryně školství pobouřila veřejnost nařízením zrušit ve školách v rámci úsporných opatření podávání mléka zdarma. Odtud ono hanlivé zlodějka mléka či slogan „Maggi Thatcher, milk snatcher“(Maggie Thatcher, mlíčko nám od huby utrhla). Později to komentovala tak, že za minimální politický zisk si vysloužila maximální opovržení.

Po prohraných volbách v roce 1974 se Konzervativní strana stahuje do opozice a Margaret je stínovou ministryní. Za rok se ale stává po odstoupení Edwarda Heatha šéfkou Konzervativní strany. A brzy dostává nálepku „železná lady“, která se rychle vžila. Margaret ji považovala skoro za lichotku. Poprvé ji použili v ruských novinách Rudá hvězda, když reagovali na ostré výroky Margaret směrem k SSSR.

Na konci sedmdesátých let zmítají Británii stávky a rostoucí nezaměstnanost. V předčasných volbách v roce 1979 vítězí konzervativci nad dosud vládnoucími, ale oslabenými labouristy a Margaret se stává první, dosud jedinou a zároveň nejdéle sloužící premiérkou v dějinách Spojeného království. V této funkci vydržela dlouhých jedenáct let. A je iniciátorkou dalších úsporných opatření, což jí pochopitelně na oblibě nepřidá. Bojovala proti přebujelé státní byrokracii, snažila se omezit rostoucí inflaci. Prosadila také, aby si nájemníci městských domů mohli odkoupit své byty.

Když se na konci osmdesátých let připravuje na ministerstvu financí vstup Británie do Evropského měnového systému, Margaret to kategoricky odmítne. Teprve teď mnozí dokáží ocenit její prozíravost. Sama pak doplatila na plán zavedení tzv. daně z hlavy. V Británii se opět rozhořely stávky a demonstrace. Konzervativní strana přestává souhlasit s politikou, kterou Margaret jako premiérka vede. A dává jí to ve stranických volbách patřičně najevo. Ta raději neriskuje porážku ve druhém kole a rezignovala sama, než aby čekala na další vyhrocení situace a případné sesazení. Novým ministerským předsedou a šéfem konzervativců se stává John Major, což bylo i přání Thatcherové.

V Dolní sněmovně zůstala do roku 1992, kdy ji královna povýšila do šlechtického stavu – stala se baronkou. Tím také získala doživotní členství ve Sněmovně lordů. Po smrti manžela, který jí byl po celý život opravdovou oporou, se začal její zdravotní stav povážlivě horšit. V posledních letech trpěla stařeckou demencí.

Její smrt v dubnu v roce 2016 opět vyvolala rozporuplné reakce. Státního pohřbu v katedrále St. Paul's e zúčastnilo na 2000 významných britských i světových osobností včetně královny Alžběty II. a desetitisíců jejích příznivců v ulicích centra. Ne všichni ovšem přijali zprávu o smrti Margaret Thatcherové se smutkem. Její kritici ji oslavili boucháním šampaňského…

643692888a695obrazek.jpg

Foto: Margaret Thatcherová a George H. W. Bush v roce 1990
This photo was taken by the Presidential photographer., Public domain, via Wikimedia Commons

Když se natáčel film Železná lady s Meryl Streepovou v titulní roli, Margaret nesouhlasila s původním scénářem. Žádala jeho změnu především proto, že v něm byl dost nelichotivě vylíčen její syn Mark, černá ovce rodiny. Jeho průšvihy Margaret neustále žehlila. Nejednou měla kvůli němu i ostrou výměnu v parlamentě s ostatními poslanci. Přesto ho prý měla mnohem raději než jeho sestru Carol, která ji doopatrovala. Bývalá premiérka dosáhla toho, že z filmu zmizela veškerá negativa o Markově životě a že se o něm mluvilo jen okrajově a opatrně. Holt maminčina láska byla opravdu veliká!

Zdroj informací: Pasqualetti Johnson Chiara: Nejvlivnější ženy naší doby, 2018, Lynn Santa Lucia: Ženy, které změnily svět, 2011