pohadka-fb.jpg

Foto: Česká televize

Jaký je princ, kterého hrajete?
Princ Leopold je hloubavý a rozvážný. Hodně času tráví studiem. Obecně představuje velký kontrast k princezně, která má v sobě naopak velkou živelnost a jedná rychleji, než přemýšlí. Z toho vzniká jisté napětí, které mezi nimi panuje.

Je vám postava Leopolda v něčem blízká?
Úplně rozumím té jeho hloubavosti – člověk chce věci pochopit a rád je studuje. V tom se potkáváme. Jinak mi přijde, že nejlépe funguje vedle Josefíny, nejzábavnější jsou právě v tom střetu. Kdyby měl být za sebe, tak by stále jen někam chodil a něco si četl, což by na pohádku asi úplně nevydalo. Zatímco když se octne ve střetu s někým, kdo ho vytrhne z jeho světa, tak se projeví, že je to chytrý a zábavný kluk.

Několik scén jste strávil v sedle. Jak jste na tom s jízdou na koni?
Už jsem se jí věnoval dříve, ale velice málo. Naštěstí jsem si to nyní mohl osvěžit, jelikož nás čekaly i náročnější scény.

bbbff.jpg

Foto: Česká televize

Ve všech scénách na koni jste vy, nebo někdy museli zastoupit i dubléři?
V některých scénách, kde bylo potřeba, aby jezdci byli opravdu zkušení, za nás dubléři zaskakovali. Většinu jsme si ale odjezdili sami. Naštěstí jsme měli dost času se před natáčením připravit, takže jsme si to mohli dovolit. Ty záběry, jak cváláme v lesích, jsou moje nejoblíbenější.

S Karlem Janákem točíte už druhou pohádku – jak probíhalo vaše obsazení do role?
Na první pohádku Nejlepší přítel, kterou jsme spolu točili, mám velice hezkou vzpomínku a myslím, že i výsledek stojí za to. Když mě pozvali na casting s tím, že se Karel poohlíží po princi pro svou novou pohádku, s chutí jsem to přijal a doufal, že to klapne.

Televizním divákům jste hodně povědomý právě od pohádky Nejlepší přítel. Byla pro Vás v něčem přelomová?
S odstupem musím říct, že ano. Zároveň s ní jsme točili také Dabing street, takže to bylo opravdu skvělé období, které mi zároveň dodalo chuť do další práce.

wetetwetwe.jpg

Foto: Česká televize

Jaké pocity máte při sledování sebe samotného v televizi?
Samozřejmě s tím bojuji a člověk občas musí zatnout zuby, když se na sebe dívá, jelikož se mu připomínají věci, které mohl udělat lépe. Na druhou stranu vidí i momenty, které se naopak povedly. Sledování sebe samotného tak vždycky představuje takovou nestálou křivku.

V čem je pro vás hraní v pohádce zajímavé?
U nás se moc netočí fantaskní příběhy se superhrdiny, efekty a všemi těmito věcmi. My máme pohádky! Mám pocit, že je to něco jako hrát v Batmanovi – člověk si může vyzkoušet působit ve světě, který je úplně vymyšlený, ohýbají se v něm veškerá pravidla a fantazie se pustí na špacír. Člověk tak může i hrát trochu jinak než ve chvíli, kdy ztvárňuje roli v rodinném dramatu.

V nové pohádce hrají velkou roli kouzelné hodinky. Kdybyste se mohl přesunout kamkoliv v čase, kam by to bylo?
To je hrozně těžké! Kdyby to mělo být jenom jednou a mohl bych třeba v minulosti něco změnit, tak by to bylo velice náročné. Musel bych to, stejně jako Leopold, promyslet! Kdyby to mohlo být párty cestování, tak bych se chtěl podívat na více míst, ale jako první bych asi vyrazil do začátků první republiky. To by mě hodně zajímalo, jelikož jde o dobu přežívající v ideálech, které mohou být velice zkreslené.

rwerwerwettt.jpg

Foto: Česká televize

Zdroje: Marek Adamczyk, Tisková konference ČT, Tiskové materiály ČT