I jeho soukromý život byl poměrně rušný. Není sice až tak notoricky známý, ale prošlo jím více žen. Jen ženatý byl čtyřikrát! Za nejdramatičtější vztah bývá považováno jeho druhé manželství s Annou Saskou, kurfiřtskou dcerou a ve své době jednou z nejbohatších nevěst v Evropě.
Foto: Lovecký zámek Moritzburg rodiny Mořice Saského. Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
Rané dětství prožila Anna Saská (1544 - 1577) v harmonické rodině kurfiřta Mořice Saského. Rodiče dcerku milovali, hýčkali a rozmazlovali, zvláště poté, co zemřel Annin mladší bratr. V devíti letech tato idylka ale končí. Otec je vážně zraněn v bitvě u Sievershausenu a zranění za pár dnů podléhá. Po dvou letech se Annina matka znovu vdává, ale nového štěstí si příliš neužije. Už půl roku po svatbě i ona umírá.
Z hýčkaného jedináčka se jedenáctiletá Anna stala úplným sirotkem. U drážďanských příbuzných, kteří ji nyní vychovávali, se jí už žádné lásky nedostávalo. Vyloženě se tam trápí.
Podle historiků byla sice Anna velmi inteligentní, ale povahově nevyrovnaná žena, pyšná, tvrdohlavá a hašteřivá. Moc krásy nepobrala, i když některé portréty jí docela lichotí. Přesto byla na sňatkovém trhu atraktivní nevěstou a o nápadníky nouzi neměla. Největším afrodiziakem pro ně byly její peníze. O její ruku se ucházel kdekdo. Nakonec ji získal ovdovělý o jedenáct let starší Vilém Oranžský (1533 – 1584).
Motivovalo ho Annino věno. 100 000 říšských tolarů a konexe v Německu se jevily zadluženému Vilémovi jako terno! V rodině nevěsty, která byla protestantská, už takové nadšení nepanovalo. Annin dědeček a poručík pomýšlel na lepšího ženicha! K sňatku nakonec dal souhlas teprve po roce. Velkolepá svatba se konala v roce 1561 v Lipsku.
Představy obou novomanželů se výrazně lišily. Anna romanticky snila o šťastné a harmonické budoucnosti, zatímco Vilém uzavíral sňatek z vypočítavosti. Potřeboval peníze. K Anně nic necítil. Již pár měsíců po svatbě si uvědomil, že si nevybral dobře. Soužití rozhodně jednoduché nebylo, jak si maloval na začátku! Nejspíš srovnával Annu se svou milovanou a empatickou první ženou. Brzy se začalo šířit, že mají manželé problémy. Ti to ovšem označovali za pomluvy. Důkazem měly být tři děti, které se jim narodily v prvních třech letech manželství. Holčička narozená v roce 1562 sice po pár dnech zemřela, ale hned následujícího roku přišla na svět dcera Anna a o rok později syn Mořic pojmenovaný po zemřelém dědečkovi.
Manželství však procházelo vážnou krizí. Z Anny se stala problematická a hysterická žena. Ovšem v 16. století byla z nešťastného manželství vždy obviňována žena!
Anna byla stále s něčím nespokojená, vadilo jí třeba, že jí manžel věnuje tak málo času. Konečně pochopila, že víc než ona sama ho od začátku zajímaly peníze, které do manželství přinesla. Nechtěla se s tím smířit a dělala manželovi hysterické scény, často i na veřejnosti. Když v roce 1566 zemřel první syn Mořic, upadla do depresí. Nechtěla nikoho vidět, odmítala jídlo, smutek řešila nadměrnou konzumací alkoholu. Začala uvažovat o sebevraždě.
Foto: Syn Mořic, budoucí velký vojenský reformátor. Michiel Jansz. van Mierevelt, Public domain, via Wikimedia Commons
Přesto se ale krátce nato s Vilémem smířila a opět otěhotněla. Spolu opustili Nizozemí a přesídlili na rodinné statky do německého Dillenburgu. Tady následujícího roku 1567 přišel na svět syn, který dostal opět jméno Mořic. V té době upadl Vilém Oranžský v nemilost a během křtin dorazila zpráva, že přišel o své statky v Burgundsku i Nizozemí. Finančně tedy neměl Annu z čeho podporovat. Ta se rozhodla - znovu těhotná - usadit v Kolíně nad Rýnem. A právě zde se jí narodilo páté dítě, dcera Emilie.
Aby měla z čeho žít, rozprodávala v Kolíně zděděné šperky a snažila se získat finanční prostředky od manželových příbuzných, jak bylo zakotveno v předmanželské smlouvě v případě jejího ovdovění. Ti se tomu bránili. Tehdy se seznámila s doktorem Janem Rubensem, kterého si najala jako svého právního zástupce a poradce k prosazení svých nároků. Ten podal ke královskému finančnímu úřadu v Bruselu žádost o vrácení Anniných zabavených majetků.
V době Vánoc 1570 se Anna na pár dní i s dětmi znovu setkala se svým manželem v Dillensburgu. Zanedlouho zjistila, že je opět těhotná. S kým? V té době se začaly šířit zvěsti, že se původně obchodně-pracovní vztah s ženatým advokátem, otcem šesti dětí, Anně trochu vymkl z ruky. Že se z nich stali milenci. Otěhotněla Anna s manželem či se svým advokátem? Vypadá to, že právě na tento moment Vilém čekal. Opustit Annu a manželství anulovat měl v plánu už delší dobu. Teď se mu naskytl skvělý důvod! Annina nevěra! Od této chvíle s ní Vilém přerušil veškeré styky.
Annu obvinili z nevěry a Jana Rubense dokonce uvěznili. Ten po nelidském mučení vztah s Annou přiznal. Pod pohrůžkou, že Jana Rubense popraví, se k nevěře přiznala i ona. Byla to skutečně pravda nebo chtěla jen advokáta zachránit?
Dcera Kristina, poslední dítě, které pak Anna v srpnu 1571 porodila, byla prohlášena za nemanželskou. Vilém otcovství neuznal. Dosáhl hned dvojího vítězství: přinutil Annu, aby podepsala souhlas s rozvodem a díky její nevěře se zbavil jakýchkoli finančních závazků vůči ní.
Anna se s tím nemínila smířit a rozhodla se bojovat o svá práva. Jenže měla nálepku cizoložnice a nenašla pochopení ani u svých příbuzných, kteří se spojili s Vilémovými bratry a nechali Annu i s její nejmladší dcerkou Kristinou uvěznit. Psal se rok 1575, když tříletou Kristinu Anně Vilém odebral a poslal ji na výchovu ke své matce za jejími nevlastními sourozenci.
V roce 1575 se Vilém potřetí oženil. Teprve nyní Annini saští příbuzní pochopili, že se Vilém potřeboval své druhé ženy zbavit, a žádali navrácení jejího věna. Anninu nevěru soud neuznal a začalo být jasné, proč Vilém chtěl manželství s ní ukončit. Annu převezli na žádost jejích příbuzných do Saska, ale protože se pokusila o sebevraždu, nedovolili jí žít na svobodě. Posledním místem jejího pobytu se staly Drážďany. Musela potupně obývat tmavý neútulný pokoj se zazděnými okny. Jídlo dostávala malým otvorem v horní části dveří, které byly navíc opatřeny železnými mřížemi. Tak odříznutá od okolního světa doslova chřadla kdysi tak bohatá dědička saského kurfiřta a manželka nizozemského místodržitele a hrdiny.
Pobyt v domácím vězení se podepsal na Annině zdraví. Ke konci života ji provázelo trvalé krvácení a zcela určitě i další zdravotní i psychické problémy. Zemřela v pouhých třiatřiceti letech v roce 1577…
Zdroj info: Historická červená knihovna 2018, Das tragische Leben der Anna von Sachsen - in Sachsen-Lese
Na našem webu jste si mohli také přečíst:
Nový komentář
Komentáře
Děkuji
Smutné čtení,ale zajímavé.
Smutné čtení o životě manželky Viléma Oranžského.
Ani tenkrát život bohatých nebyl záviděníhodný.
Zajímavý příspěvek, děkujeme.
Tohle bylo teda smutné
Dneska smutné čtení.
Nechápu, za co ji trestali takovým vězením? Vždyť ji soud očistil a že byla nemocná, za to přece nemohla. Sebevražda je smrtelný hřích, ale jednání okolí bylo vyloženě nekřesťanské. Její životní osudy by stály za román.
Smutný životní příběh.
Smutný osud ženy :(.