6a5b9ce14a6c9-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Hanka je čerstvá čtyřicátnice, která je ráda, když má trochu klidu. Stará se o dvě pubertální slečny, v práci dělá šéfovou většímu týmu a práce doma nikdy nekončí. Zhruba před rokem měla pocit, že když se nenaučí odreagovat, brzy vyhoří. Její terapeutka ji poradila více se zaměřit na sebe, a především na koníčky, které by jí odvedly myšlenky jinam. Hance se ten nápad zdál skvělý, ale nemohla přijít na to, co by ji oslovilo natolik, aby u toho mohla vypnout.

Vyzkoušela si spoustu kratochvil, ale málokterá j nadchla tak, aby se do ní pustila ještě jednou. U žádné z nich ale nevydržela více než měsíc.

Připadala jsem si jako praštěná,“ směje se Hanka. „Všechno mě vždycky hrozně nadchlo, ale znova už se mi do toho moc nechtělo. Když jsem takhle zahodila asi sedmý koníček, má nejstarší dcera Pája utrousila poznámku, že by kdybych četla, měla bych o zábavu postaráno. Ona je velká knihomolka, pro kterou jsou knížky celý svět. Já jim nikdy moc nerozuměla, ale rozhodla jsem se to zkusit. Nestane se nic horšího, než že knížku nedočtu, říkala jsem si.

Hanka vyrazila v doprovodu své patnáctileté dcery do knihkupectví, rozdělily se podle zájmu a začaly si vybírat, co by se jim mohlo líbit.

Prošla jsem půlku knihkupectví a nezaujalo mě nic. Červená knihovna o svalovcích nikdy nebyla nic pro mě, detektivky a tomu podobné mě nebavily, fantasy ani scifi mě neoslovilo a na literaturu faktu nebo biografii jsem nebyla zvědavá. Myslela jsem si, že je další koníček odsouzen k nezdaru, než vůbec začal a šla jsem najít Páju. Stála u regálu s barevnými veselými knížkami a v košíku už měla čtyři. Prý všechny hrozně potřebuje. Po jedné jsem sáhla a přečetla si anotaci. Trochu mě zaskočilo, že moje dcera, která má přítele, čte příběhy o gayích, ale výsledku, proč ne? Knihu jsem zběžně prolistovala a dala šanci prvním pár stránkám, než si ta moje čtenářka vybrala další dvě knihy. Úplně mě to dostalo. Hrozně rychle jsem se do příběhu ponořila. Doma jsem Páje knížku zabavila a za odpoledne ji zhltla. To oddechové čtení mě dostalo úplně někam jinam a já konečně neměla hlavu plnou to do listů, ale dvou mužů, kterým jsem fandila.

Hanka probrala knihovnu své dcery a veškeré čtivo na tohle téma zhltla. Netrvalo dlouho a knihy začaly chodit kupovat spolu. Střídaly si je, debatovaly o zápletkách a společně se těšily na nová díla jejich oblíbených autorek. Velmi je to sblížilo. Jediný, komu se Hanky nový koníček moc nezamlouval, byl její manžel.

Nejdřív se mi jen posmíval, jako kdybych trávila čas s něčím podřadným, časem mé knihy ale začal shazovat. Kolikrát i dost vulgárně. Co prý na tom mám číst o souloži dvou buzerantů a podobně. Přitom tohle v těch knihách skoro není. Je to spíš takové milé naivní čtení.

Hanka manželovy průpovídky dlouho ignorovala s tím, že si prostě potřebuje na něco postěžovat. Jenže jednou toho bylo nějak moc a ona bouchla. Na mysl jí přišel argument ohledně „příběhů“, které baví jeho a neváhala mu ho vmést přímo do obličeje.

No, tak jsem se neudržela, no. Kdo to má taky pořád poslouchat! Houkla jsem na něj, že já mu do porna s dvěma ženskejma taky nekecám. Čekala jsem, že bude ticho, ale on měl tu drzost mi říct, že to je něco úplně jiného. A víte v čem, prosím pěkně? Že já čtu úchylárny a on sleduje vzrušující obsah! Tahle naše výměna názorů vyvrcholila v hádku, když mi začal předhazovat, že tahle literatura kazí i Páju.

Hanka se s manželem pohádala a pár dní doma byla tzv. tichá domácnost. Situace se nakonec uklidnila, ale téma knih je mezi ní a partnerem tabu. Hanka má svůj názor, manžel taky a kompromis v tom najít nemohou.

Akorát se kvůli tomu vždy pohádají.

Radši si už nečtu v jeho přítomnosti. Pořád povzdychává a otáčí oči v sloup, že mi čtení akorát znechutí. Nějakou tu uštěpačnou poznámku si ale stejně neodpustí. Proč mě prostě nemůže nechat žít a v klidu se věnovat tomu, co mě baví?“ uzavírá své vyprávění Hanka.

Z pohledu terapeutky Aleny Novotné není hlavním tématem tohoto příběhu to, jaký žánr Hanka čte, ale způsob, jakým její manžel reaguje na její nově objevený zdroj radosti a odpočinku. Hanka si po letech našla koníček, který jí pomáhá zvládat stres, odvádí pozornost od pracovních i rodinných povinností a navíc posílil její vztah s dospívající dcerou. To jsou všechno velmi pozitivní aspekty, které by partner měl spíše ocenit než zpochybňovat.

Mnoho lidí si neuvědomuje, že čtenářské preference nejsou totéž co osobní sexuální preference. Stejně jako čtenář detektivek netouží stát se vyšetřovatelem a milovník historických románů nechce žít ve středověku, ani ženy čtoucí gay romance obvykle nehledají naplnění nějaké skryté sexuální potřeby. Často je přitahuje emocionální hloubka příběhů, romantická linka nebo dynamika vztahu mezi postavami. Tento žánr je navíc mezi heterosexuálními ženami dlouhodobě velmi populární po celém světě.

V příběhu je patrný ještě jeden zajímavý moment. Zatímco manžel považuje svůj zájem o erotický obsah se ženami za něco běžného a společensky přijatelného, Hankino čtení hodnotí jako problematické nebo dokonce „úchylné“. Takový dvojí metr bývá poměrně častý. Lidé mají tendenci normalizovat vlastní preference a naopak zpochybňovat ty, kterým nerozumějí. To však nevypovídá nic o kvalitě koníčku druhého člověka, ale spíše o míře vlastní tolerance.

Pro zdravý partnerský vztah není důležité sdílet všechny zájmy, ale respektovat je. Hanka po manželovi nechce, aby její knihy četl nebo je obdivoval. Potřebuje pouze přijetí faktu, že jí tento koníček přináší radost a psychickou úlevu. Pokud partner opakovaně zesměšňuje něco, co druhému pomáhá a těší ho, nevzniká problém v samotném koníčku, ale v nedostatku respektu k individualitě partnera. Právě schopnost ponechat druhému prostor pro jeho vlastní svět bývá jedním ze znaků zralého a dlouhodobě spokojeného vztahu.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.