„Kvůli financím jsme se na začátku s Markem dohodli, že svatbu uděláme jen malou. Jenže když si začal Marek dělat seznam, kdo všechno přijde z jeho strany, nemohl se zastavit. Nakonec jsme to nějak vybalancovali vzájemnými ústupky. Jedno jméno jsem ale povolit nehodlala,“ svěřuje se Jana.
Foto: Shutterstock
Do party Markových přátel totiž patří i Lukáš, se kterým Jana neměla zrovna nejlepší zkušenosti. Když někam vyrazili výjimečně všichni společně, tedy i s Janou, vždycky si ji dobíral, že je moc upjatá. Sám potom své přátele strhával a pod jeho vedením všichni divočeli. Jana si tedy nedovedla představit mít na svatbě takového člověka.
„Když se konala akce bez Lukáše, přišel Marek domů v úplně normálním stavu. Dal si pár piv, ale byl v pohodě. Jakmile byl na párty i Lukáš, Marek se někde válel pod obraz, vyváděl blbosti a já doma trnula strachy, protože jsem se mu nemohla dovolat. Lukášovu účast na naší svatbě jsem tedy striktně odmítla s tím, že si nehodlám svůj den nechat zkazit ožralou, který se neumí chovat a akorát v ostatních probouzí to nejhorší,“ tvrdí Jana.
Markovi nezbylo nic jiného než souhlasit a jedinému Lukášovi tedy pár pozvánku na svatbu neposlal. Jana je za toto rozhodnutí ráda, ale Marek jí to i po roce stále vyčítá. Jemu to totiž zase vyčítá Lukáš.
„Kdykoli někam společně jdou, tak to prý vždycky vytáhne. Manžel mu moje důvody vysvětlil, ale prý je nechápe a před ostatními dělá z Marka idiota a podpantofláka, který si nedokáže prosadit svou a já mu přikazuju, co má dělat. Je plný zášti a křivdy. A já to mám pak taky pořád na talíři, prý jsem ho zmanipulovala a nechápe, jak mohl s vyřazením svého kamaráda ze seznamu hostů souhlasit. Nejlepší by bylo, kdyby si Lukáš našel jinou partu a manželovi dal pokoj, ale to ovlivním jen těžko,“ uzavírá Jana.
Čtěte také:
- Doma žijeme ve třech a vyhovuje nám to. Je polyamorie nový životní styl, nebo způsob, jak omluvit nevěru?
- Opouštím tě, protože tohle nedám: Nejkritičtější situace ve vztahu a jak s nimi naložit, když přijdou
Nový komentář
Komentáře
Takového člověka bych na své svatbě taky nesnesla. Naštěstí ale manžel si umí vybírat kamarády. Pár kamarádů na naši svatbu taky nepozval (jeho rozhodnutí, ví, jací jsou když se napijou) a kupodivu z toho vědu nikdo nedělá. Lukáš je jak zhrzené děcko a opravdu nevím, že se s ním o tom Marek ještě vůbec baví.
Nebyla bych na ni tak přísná. Už to, že kamarád doteď rejpe, ukazuje, že to asi byla dobrá volba. Chlapci chybí sebereflexe. Mě před dávnými lety taktéž nepozvala dobrá kamarádka na svatbu a nijak jsem to neřešila. Jednak nemám svatby ráda (taky jsem za celý život byla jen na své vlastní a i tam bych byla místo sebe klidně poslala nějakého avatara, kdyby existovala ta možnost
) a jednak si moje kámoška možná taky doma vyslechla: "hele, nezvi tuhle bosorku. Vyleje si tam budku, bude drnkat na kytaru tklivé balady a nakonec tam někde upadne na tlamu" (reálná možnost to byla...). Svatba je stresující už sama o sobě a ještě aby tam měl člověk nějakého rušivého živla
celý článek je podle mne vymyšlená pitomost - nejdřív malá svatba s rodinou a pak megalomanské plány ? ale no tak - tak udělám obřad s rodinou a s kamarády to oslavím na rozlučce (u nás tomu říkáme "svíca") tam mohou kamarádi a kolegové , které si každý pozve podle svého a druhý to nemusí řešit
na jednu stranu nechápu zakazování druhému , na druhou stranu bych si svůj den neužila kdyby tam byl někdo kdo mi vadí , vystát musíme už vlastní a vyvdanou rodinu , u ostatních tato povinnost není
Nevím, proč by si měla nechat zničit svatbu někým, kdo ji nesnáší. Chlapci se mohou sejít na předsvatebním a posvatebním mejdanu do aleluja. Jak píše, ústupky dělali oba, takže i ona tam neměla někoho, koho chtěla. A je díky tomu nesvéprávná slepice?
Připouštím, že to "zakázala" je silné slovo, také jste dotyčné naložily. Ale zkuste si představit, že byste na svatbě měly někoho, o kom dopředu víte, že tam bude dělat problémy a ještě se do vás navážet, bude z vás dělat kravku a bude mít opileckou radost z toho, jak vám tu svatbu zkazí. Při čtení tohoto článku jsem si po mnoha letech vzpomněla na dobu, kdy se rozváděl manželův starší bratr. Chodil k nám asi dva měsíce téměř denně domů, dal si pivo a často zůstal na večeři. Jaksi nemohl skousnout, že je u nás pohoda. Tak se do mě neustále navážel jedovatými řečmi, nic mu nebylo dost dobré, rejpal do mne kvůli tomu, že jsem dodělala VŠ, které nechal ve druhém ročníku a každou chvíli mi sdělil, že mám hnusné dítě, ani ne roční miminko. Brali jsme to tak, že je zhrzený, tak jsme to s ním nějakou dobu vydrželi. Pak mu dal manžel najevo, že už by toho bylo tedy dost. Po čase se bratr odstěhoval do severních Čech, znovu se oženil a už se nestýkáme.
Inu, jestliže Jana skutečně zakázala, a "Markovi nezbylo nic jiného než souhlasit", pak má ten Lukáš pravdu, a Marek je skutečně pod pantoflem. Hodně říká i ta poslední věta, že to Jana ovlivní jen těžko - vše ostatní včetně Marka zřejmě ona ovlivňuje lehce, že...
Když jsem uviděla v titulku "manželovi jsem zakázala", tak jsem věděla dopředu, jaká bude asi paní Jana milá osoba. :D Ale řekla jsem si, třeba je jeho kamarád narkoman, co bije pejsky a krade a už má nakročeno k vraždě. A hmm, on je to překvapivě jen člověk, co se umí bavit. Jen tak na okraj, volat partnerovi, když je s kamarády? What??? Myslím, že se tomu v češtině říká "stíhačka". :D Hele, Jano, já bych se na vás ohledně zákazů přátel na svatbě nejenom vykašlala, já bych si vás především odmítla vzít za ženu :D. Ale pro pořádek, manžel vám nemá co vyčítat. Věděl, jaká jste a přesto se s vámi oženil. Dobře mu tak.