Nevěry mají také nepříjemné dohry. O tom ví své manžel Báry, která ho podvedla a on to náhodou zjistil. Namísto, aby si logicky Bára sypala popel na hlavu, bylo jí trapně a styděla se, vzala celou situaci za opačný konec. Svému muži Martinovi vynadala, vyčetla mu všechno možné a ještě ho donutila k omluvě.
Bára je vdaná jedenáct let a poslední dobou nebyla ve vztahu spokojená. Její muž se totiž ponořil do svých koníčků a přestal si jí všímat. Velmi zpohodlněl, bral jako samozřejmost, že má navařeno, vypráno a naklizeno. Pořád něco kutil, vyráběl a byl zavřený v pracovně, ze které vycházel pozdě večer, vždy si našel program, ale bez ní. Bára si večer co večer buď četla, nebo sledovala televizi. Když chtěla jít do divadla, tvářil se znechuceně, takže příště už mu neřekla a šla raději s kamarádkou. Domluvila návštěvu známých, se kterými večer hráli karty a bavili se, ale on se tvářil unaveně a hned jak odešli, šel spát. Prostě najednou zjistila, že muže nezajímá, jestli je ona doma nebo není, protože s ní stejně nechtěl trávit čas.
Foto: Shutterstock
Vše se ale změnilo po školním srazu ze střední, kam se Bára ráda vypravila. Sraz skočil pozdě v noci a Bára zjistila, že to mezi ní a starým spolužákem, který ovdověl, jiskří. Dělalo jí dobře, když jí Marek říkal, jak jí to sluší a že by jí chtěl pozvat na večeři, protože už dlouho si s nikým tak hezky nepopovídal, a že je vlastně doma sám. Schůzek přibývalo a jak Bára očekávala, skončili spolu v posteli.
Bára najednou ožila. Měla radost, že se o ní někdo zajímá, i když si vůbec nechtěla připustit, že by z toho bylo něco víc. Přece jen měla svého manžela ráda, i když se jí v poslední době odcizil. Chtěla si užívat chvíle nečekané přízně, nemyslela hned na rozvod a pálení mostů.
To si ale dost dlouho neužívala, protože manžel Báry náhodou zjistil, kam jeho žena po večerech mizí a kdo za tím vězí. V podstatě náhodou. Slyšel ji, jak se domlouvá s Markem a říká mu něžná slova.
Bára nezapírala a řekla pravdu, jak to bylo. Jak byla rozčílená z celé situace, dostala se do vzteku a vykřikla na Martina, že si stejně za to může sám, protože ona byla zoufalá a připadala si doma jako kus nábytku, jako nějaký robot, co všechno udělá a na jeho potřeby nikdo nebere zřetel.
„Já jsem ti Martine dávala neustále dost signálů, jak mi chybíš, jak chci trávit aspoň nějaký čas s tebou. Ale ty jsi zalezlý a nevšímáš si mě. Co jsem si asi měla počít? Ty se mi divíš, že jsem vlastně byla ráda, že se našel někdo, kdo mě potěšil? Co si asi počne ženská, když má doma takovýho pařeza? Jestli si myslíš, že teď budu zkroušená, budu se cítit trapně a říkat, že se to nemělo stát, tak se tedy mýlíš! Protože to se mělo stát a já jsem ráda. Konečně jsem zažila zase něco hezkýho! A jestli chceš, abych byla zase ta stará Bára, co myslí jen na tebe, budeš se muset změnit ty! A napravit, cos léta zanedbával. Protože jestli ne, tak já můžu taky odejít z tvýho života!“.
Slova z ní padala jako z kulometu. A konečně z ní vypadlo, co bylo v ní všechno nastřádané.
Martin po téhle scéně přišel za dva dny s kytkou a slíbil jí, že se vše změní. Je to jako happyend, ale on se opravdu probral, až když došlo na „dřeň“. A Bára dost riskovala, protože jí taky mohl říct, že už ji nechce.
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Prý naznačovala manželovi, že není spokojená ? Spíš si chce obhájit, co udělala. Za mě ? Jjá bych s ní skončil ! Manžel je trouba, že se nechal seřvat, ona ho teď považuje za nekňubu a zahne mu znova. Právě kvůli tomu, že si zdůvodní, že je nekňuba ! Paradox ? Ne, realita !
Komunikaci měla Bára začít, vše v klidu s manželem probrat. Řešit problémy nevěrou a pak manželovi vyčítat že si to zavinil sám byla od ní větší chyba než jeho věnování se koníčkům.
Hmm... já být v kůži jejího muže, tak ode mě dostane takovej zjeb, že to ještě neviděla - resp takhle: jsme dospělí lidé a pokud nejsme s něčím v vztahu spokojeni, tak to řekneme. Ano, jeden může nabýt dojmu, že se o něj druhý nezajímá. Ale ten druhý vlastně si může myslet, že je vše v pořádku, protože ten první nikdy nic neřekl. Základem zdravého vztahu je komunikace. Pokud se mnou odmítá cokoliv řešit, vyspí se s jinou/jiným a pak mi ještě začne nadávat, že za to vlastně můžu já, tak by letěl takovou rychlostí, že by nestačil zírat....
Podle mě ani moc neriskovala, mohla skončit s Markem nebo sama. Ano, dospělá žena se dokáže bavit sama, ale většina žen je nastavena na sdílení. Navic je u těch samostatných aktivit ohrožena osamělými muži.
Taky jsem se nevdávala, abych chodila všude sama a skončilo to tak, že jsem měla klid, víc peněz a času. Bára chtěla s manželem zůstat, tak snad jim to vydrží.
Bára je pěkná semetrika. Nechápu, kde se bere v ženách to přesvědčení, že manžel je na světě od toho, aby se jim staral o zábavu a jejich volný čas. Že je to přímo jeho povinnost, a když jim nedělá kašpárky, aby dámy byly patřičně zaujaty, když se denně aspoň pětkrát nesnaží, aby je nějak potěšil, tak je to pařez. Dospělá žena se snad dokáže, proboha, bavit i sama, nepotřebuje pořád vodit za ručičku a organizovat pro ni stále nějaké aktivity. A když to ta dospělá žena potřebuje, tak má do prčic otevřít pusu a říct to. On jí jaksi nikdo nevidí do hlavy a nečte myšlenky. Nestačí nějaké signály. Prostě to řekněte. Na rovinu. Řekněte, co chcete, a jak to má vypadat. Jo, jasně, když si řeknete, tak to není ono, chlap to má přece vědět, když vás miluje. Starou bačkoru. Opakuju, myšlenky nikdo nečte. Když něco chci, musím to sdělit. Když něco chce někdo ode mě, musí mi to sdělit, nejsem jasnovidec. A Martin z článku je blázen, že se omlouval. Měl jí střelit zleva i zprava, aby Bára viděla, že on má o ni stále zájem, že na toho druhého chlapa žárlí a že to tak nenechá, aby mu cizí buran sahal na manželku. To už by si pak nepřipadala jako kus nábytku, ne?
Někdy asi jen rezignujeme, ale když se náhodou naskytne příležitost zase ožít, málokdo odolá
život je jen jeden...
Jojo - nejlepší obrana je útok!
Riskovala a vyhrála. Zazvonil zvonec a pohádky je konec. V reálném životě by takové štěstí neměli. Ani jeden z nich.