Manželé Helena a Zdeněk mají tři syny a rozhodně si nemohou moc vyskakovat. Několik let také finančně pomáhali Zdeňkově mamince, která bydlela sama a nebyla schopná ze svého důchodu řádně vyjít. Po její nedávné smrti tedy nezbyly žádné úspory, které by Zděnek zdědil. Dostal ovšem byt, který by rodina po jeho vyklizení ráda pronajímala, aby si tak zajistila stálý příjem navíc. Momentálně ovšem řeší instrukce, které zemřelá dáma nechala ohledně svého pohřbu.
Foto: Shutterstock
„Tchyně věděla, že to s ní nevypadá dobře, a tak nám sepsala pokyny, jak by měl vypadat její pohřeb. Ty nechala v zásuvce stolu, kde je po její smrti manžel našel. A já si říkám, že kdyby je býval nenašel, bylo by to mnohem snazší. Tchyně si totiž navymýšlela velkolepé poslední rozloučení. Sepsala, jakou si přeje rakev, na jakém místě chce uložit, jaké všechny její známé máme pozvat, která kapela jí má na pohřbu hrát apod. A dokonce napsala i to, jaké si představuje květiny na rakev. Když jsme to konzultovali v pohřební službě, dostali jsme se skoro na sto tisíc, což jsou v podstatě veškeré naše úspory,“ popisuje Helena.
Ona sama je toho názoru, že zemřelý člověk z pohřbu stejně nic nemá a jsou to zbytečně vyhozené peníze. Tchyni by nejradši nechala jen zpopelnit a udělala malé rozloučení v kruhu nejbližších. Jenže Zdeněk s tím má morální problém.
„Manžel říká, že mámu měl jen jednu a nedovede si představit, že by nesplnil její poslední přání. Prý by se tam nahoře na něj zlobila a on by se nemohl podívat ani do zrcadla. Chce tedy vybrat naše úspory a udělat takový pohřeb, jaký si jeho matka přála. Tvrdí, že se nám to potom vrátí z nájmu bytu, ale než ho začneme pronajímat, musíme ho dát do pořádku a já jsem zvyklá mít pro případ nouze alespoň nějakou finanční rezervu. S velkolepým pohřbem nesouhlasím, ale není to moje matka, takže jsem v hrozné situaci,“ uzavírá Helena.
Zdroje: respondentka Helena
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Zajímavý článek s tématem, které řeší spousta lidí. Já jsem nedávno zařizovala pohřeb mého strýce, který neměl manželku ani žádné děti. Na pohřeb si peníze nenašetřil, ale bylo by mi hrozně, pokud bych mu ho nezaplatila já. Proto jsem ho zařídila u pohřební služby Praha 10, kde mi pomohli se zařízením celého pohřbu.
Mě tu zaráží jedna věc, většina tu paní opovrhuje, že nechce splnit poslední přání tchýně a měla by to nechat na manželovi a jak zdědí byt. Ale uvědom te si, že jednak úspory mají společné, tudíž jsou to peníze i paní Heleny a za další ten byt ale zdědí jen její manžel nikoliv ona, protože dědictví se do SJM nezapočítává. Takže se nakrásně může stát, že paní bude stát pohřeb 50tisíc z jejích úspor ale z peněz z pronájmu bytu nemusí vidět ani korunu, protože na ně nemá nárok. To jen tak k zamyšlení, že každá mince má dvě strany.
Taková hezká klasika ve vztahu tchyně-snacha. Na druhou stranu v dnešní době, kdy zvlášť rodiny s dětmi nemají tušení, jak ufinancují příští rok, bych také bez ohledu na rozpis udělal nějaká kompromisní opatření.
No, instrukce bych si precetl, a pak vzal tuzku a skrtal.
Jedna vec je dustojne posledni rozlouceni, druha je akce, jako kdyz umre zaslouzily jaunerak.
Vydat se z uspor v neklidne dobe, zvlast kdyz me ceka i treba jen minimalni renovace bytu, to je nesmysl. Kdyz byl odhad na 100KKc, sel bych max na 50KKc, tchyne-netchyne, instrukce-neinstrukce.
A taky si uvedomit, ze ziskat 100.000Kc z pronajmu bytu, to je tak na rok a pul az dva. Spis dva.
Dnes ale stojí pohřeb bez obřadu také dost peněz. V každém případě se platí zpopelnění a rakev. Bez obřadu vám nabídnou levnější rakev. Platí se ještě nějaký ten převoz a příprava (obléknutí) zemřelého.
Myslim si, že to od matky bylo až sprostý. Proč to s nima nebrobrala? Protože moc dobře věděla, co s tim způsobí. Několik let ji finančně podporovali a pak jestě toto. To by mě hanba fackovala. Na co nemám, to nechci. A k čemu to? Lidé se mají scházet za života a né až na pohřbu. ?
Mít jako rodina se 3 dětmi úspory 100 tisíc a najít přání matky nebo tchyně, nebo kohokoliv jiného, že chce pohřeb v hodnotě těch mých úspor, v době, kdy nevím, jakou sumu zaplatím např. za provoz domu příští rok... Jestli někomu přijde správné, strojit pohřeb za takovou palbu, a pak se klepat, aby se nezkazila pračka, jelikož nebudu mít na novou, tak asi nevíte, co s penězi. Dědit byt není nutně takové terno, jak si někteří představují :). Milá zesnulá tchyně myslela víc na sebe v rakvi, než na zázemí 3 vnoučat. Navíc, o výdajích za (nejen) pohřeb bychom každopádně rozhodovali společně s manželem. Společné úspory, společné výdaje. Nevím, jak jinde, ale u nás platí heslo, na co nemám, to nepořizuji. Paní je nutné pohřbít teď, a podle všeho pozůstalí nemají na vyhazování peněz z okna. Takže skromnost je na místě. Hanba by mne fackovala, kdybych na smrtelné posteli se rozhodla zatížit život své rodiny.
Ono je potřeba vážit slova. Kdyby mi manžel sdělil, že moje mrtvá matka stejně z pohřbu nic nemá a že jsou to vyhozené peníze, vážně bych se zamýšlela, s kým to sakra žiju. Což by mi v době, kdy jsem smutná ze ztráty blízkého člověka, zrovna neprospělo. Úplně by stačila trocha diplomacie a pochopení, nikdo netvrdí, že kvůli pohřbu musí jít rodina žebrat, to se jistě nestane. Kdyby Helena projevila jen špetku empatie (možná že by tchyni opravdu nejraději zahrabala do kompostu, ale jsou okamžiky, kdy to prostě není vhodné ventilovat), pravděpodobně by s manželem našli řešení. Pozvat známé podle tchynina přání neznamená, že jim musí být nutně vystrojena velká trachtace, prostě se jen zúčastní obřadu. Hudba může být podle přání tchyně, ale ne živá kapela, stačí pustit nahrávku. Květiny, pokud se objednají zvlášť, jsou výrazně levnější, než když to člověk nechá obstarat pohřební službu. Respektovala bych přání tchyně, kde chce být uložena, on není každý nadšen z myšlenky na zpopelnění, jsou lidi, že dávají přednost tradičnímu pohřbu do země. Velice pravděpodobně by se dala částka za poslední rozloučení výrazně osekat a přitom zachovat tchynina přání, jen se trošku domluvit.
Vždy je potřeba užívat především rozum. Na co nemám, to nemohu platit.
Je normální nechat doma hotovost pro takový případ. Protože než se vyřídí dědictví, jsou finance na účtech zablokované. Já osobně o honosný obřad rozhodně nestojím. . Všem mým blízkým jsem pohřeb vypravila důstojný, i kar po něm byl, ovšem 100 tisíc určitě nestál. Na okázalost jsem si nikdy nepotrpěla a nepřeju si ji ani při posledním rozloučení.
Mám jediného syna, majetek po mě zůstane celkem slušný , ale předem jsem nařídil - žádné divadlo, pohřeb co nejjednodušší.
Rozlouceni v rodinném kruhu je snad nedůstojné? Pokud si nebozka přála pompézní pohřeb, měla na něj nechat aspoň něco stranou. Pokud má paní Helena rodinu, vydávat se ze všech úspor je riskantní. Co když ona nebo manžel přijdou o práci? Ano, zdědili byt v hodnotě několika milionů, ale ten bude vyžadovat další investice. Je to složité.
Ech, jak by se k tomu Helena postavila, kdyby to byla její vlastní máma...? No, protože jsem držgrešle, tak by mi taky cukalo voko, ale rozhodnutí bych nechala na manželovi. Splnění šuplíkového přání bych se nejspíš nebránila, zvlášť s ohledem na výši zanechaného dědictví.
jasně, vždyt jim nechala byt v hodnotě několika milionů, tak proč za bábu vyhazovat peníze...
Aha, takže po tchyni zůstal majetek, ten s radostí přijmeme, ale ji zahrabeme jako psa, rozumím tomu dobře? Že se Helena nestydí. Místo aby řešila důstojný pohřeb, třeba ne úplně v intencích toho, co chtěla tchyně, ale kompromis, jak tu bylo řečeno, rovnou řekne, že mrtvé je to přece jedno. A když se Helena s manželem brali, taky měli svatbu jen se svědky a rodiči? A platili si ji sami, nebo si ji od rodičů nechali zafinancovat? Tchán peníze nechal, mohli jsme pohřeb zaplatit z nich, ale byl to manželův otec, hanba by nás musela fackovat, kdybychom mu nezaplatili z našeho.
Vzhledem k tomu, kolik stojí v dnešní době pohřeb, bych poslední přání paní tchyně nesplnila. A řešila bych to tak, jak píše ve svém příspěvku Nika Nika. Když vím, kolik před lety stály pohřby rodičů, tak nemíním ožebračovat nějakými nesmysly děti a jsem rozhodnuta pro kremaci bez obřadu a popel na rozptylovou loučku - na to mám dost našetřeno. Už jen ten mini hrob na urny stál před 20 lety 28 000...
Pokud bych chtěla velkolepý pohřeb , tak na něj svým dětem nechám zvlášť peníze, vedle dědictví. Jestli má tsto rodina úspory jen 100k, tak je podle mě silně nemorální, vydávat je za pohřeb. Mrtvým je to fakt jedno. Zpopelnit nebo jednoduchá rakev, prostě normální standard, slušný, decentní pohřeb, a rozloučení v rodinném kruhu. Když chtěla paní vybranou kapelu a hostinu pro X lidí, měla nechat peníze. Kolaps rodinného rozpočtu bych také nedovolila. A že se peníze vrátí z pronájmu? Kdo ví, jestli a kdo ví, kdy.
Pokud Vaše vztahy byly v pořádku řešila bych kompromis.
Heleno, a není i to zpopelňování zbytečný luxus? Zahrabat do kompostu by stačilo, ne?