fa8e497983952-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Najednou si vzpomněla, že má syna

„Manžel svou mámu X let neviděl, neměla o něj zájem, přestože se ji snažil kontaktovat a byl ochotný jí selhání odpustit. Sama ho vyhledala asi před dvěma lety, v době, kdy se  naplno rozběhla manželova firma a on si začal opravdu slušně vydělávat. Možná je to jen náhoda, ale potom, co se děje, si to nemyslím,“ popisuje Eliška.

Ta dobře ví, že manžel o svou maminku vždy velmi stál. Když se mu tedy konečně po letech ozvala, byl ochotný jí ze dne na den odpustit to, že ho nevychovala a vzdala se ho. O manželově matce ale Eliška nemá moc dobré mínění a domnívá se, že ze svého syna akorát tahá peníze.

„Nechala si najít byt kousek od nás, který jí samozřejmě platí manžel. Ona je malířka, takže velká bohémka, kterou na placení složenek neužije a tím svým uměním si navíc skoro nic nevydělá. Taky má různá období tvůrčí krize, kdy vůbec nemaluje. A ta jsou poměrně častá. Chodí k nám skoro každý den. Bere si jídlo z ledničky, večeří s námi, přijímá pozvání na dovolené. Manžel se totiž snaží si veškerý čas, který spolu nestrávili, vynahradit a ona se vůbec nebrání, protože ví, jaké jí z toho plynou výhody,“ tvrdí Eliška.

Nic nedává, jen bere

Mirkova maminka jim prý sama nikdy nic nepřinesla, na nic nepřispěla jedinou korunou. Chová se k nim sice mile a umí poděkovat, ale to, že se o ni do značné míry starají, bere za samozřejmost a Eliška ji podezřívá z toho, že na synovi jí ve skutečnosti vůbec nezáleží.

„Cítím z ní takovou tu faleš. Využívá nás, aby se měla dobře. Je to pro mě naprosto toxický člověk, ale manželovi nemůžu nic říct. Ten je úplně zaslepený a na svou maminku nedá dopustit, přestože od něj jen bere a nedává téměř nic zpátky. Dokonce nám odmítá pomoc s hlídáním čtyřleté dcery, přestože je celé dny doma. Všemožně se vymlouvá, proč nemá čas. Nedovedu si představit, že budu takovému parazitnímu chování nečinně přihlížet další roky,“ uzavírá Eliška.  

K článku se nám vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Eliška se ocitla v situaci, kterou vyhodnocuje zřejmě zcela správně.Tato realistická optika však není dána jejímu manželovi. On je totiž v situaci, kdy si kompenzuje pocit prázdnoty ze svého dětství a návrat matky do jeho života je zastřený takzvanou slepou skvrnou, která mu nedovoluje zhodnotit situaci reálně a zdravě. 
I v dospělosti, přes veškerá příkoří, trauma a křivdy, stále vnitřně toužíme po přijetí a ocenění od našich rodičů. Paradoxně - čím více k nám byli citově skoupější, tím více se snažíme dokázat, jak jsme dobří a doufáme, že to co nám nebylo dáno dříve, přijde alespon nyní v naší dospělosti a jsme ochotni pro tuto iluzi posouvat naše hranice. Ano, píši iluzi… Ze své dlouholeté praxe vím, že beznáročnou lásku a ocenování rodič bud vyjadřovat umí, nebo z mnoha důvodů prostě neumí. Důvodů, proč se rodič chová „nerodičovsky", ale stává se buď energetickým či finančním upírem, je celá řada. Ale tyto těžká témata jsou již obsahem psychoterapeutických sezení, protože pochopit a přijmout tyto fakta jsou nezbytné, právě pro přijetí reality, které tím umožnují změnu. Legalizace našeho odmítavého postoje, který nám umožní právě přijetí a pochopení (a někdy snad i odpuštění) je tou pravou nezávislou dospělostí.

Pokud je manžel Elišky stále v modu vděčného synka, kterému se vrátila maminka a on ji za to odměnuje, Eliška sama mnoho nezmůže. Ne nadarmo se říka, že nikdo není doma prorokem,…

Pokud tato situace zasahuje do komfortní manželské zóny Elišky a jejího muže, je třeba vyhledat pomoc párového terapeuta a tím zapojit do problému nezúčastněnou osobu. Jeho role bude nabídnout pohled zvenčí a nasměrovat muže Elišky správným směrem. 

7085cde2ae585-obrazek.jpgBc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi. 

Vzdělání a odbornost:
Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta.
Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.).
Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem).
Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.