Táhlo mu na pětapadesát a nic ho nebavilo. Připadal si vyhořelý, bez energie a jasného cíle. Jeden den byl jako druhý, manželka mu lezla na nervy a doma se cítil jako lev v kleci. Proto když se kolem něj začala točit třicetiletá dcera jeho kolegy, byl v sedmém nebi. Najednou si vůbec nepřipadal starý a zbytečný. Začal znovu cvičit a víc na sebe dbát. Nevinné flirtování nakonec přerostlo v milenecký vztah. Pomalu však přestávalo jít jen o zábavná dostaveníčka. Ona chtěla něco víc, a tak mu po půl roce dala na výběr. Buď ona, nebo manželka.
Foto: Shutterstock
Rozhodování nebylo složité
„Magdička pro mě znamenala nový život, plno možností, vzrušení. Kdežto moje žena Klára jen nudu, šeď a povinnosti. Náš život se smrsknul pouze do rozdělování si domácích prací a hovory o našich dospělých dětech. Jediný důvod, proč bych se měl tehdy rozhodnout zůstat v manželství, byla nostalgie a lítost. Bylo mi hloupé opustit ji teď na stará kolena. Ženská v přechodu si už sotva někoho najde,“ litoval ji Jiří. Ale nakonec přece jen volání hlasu svého srdce neodolal. Rozvedl se a začal žít s milenkou.
Nedlouho na to si ji vzal za ženu a založil s ní druhou rodinu. Narodila se jim dcera Malvínka a dva roky po ní syn Kryštof. Dnes jim jsou čtyři a dva roky a z Jiřího je táta na plný úvazek. „Chodil jsem za kamarády do hospody s kočárkem a připadal si jako nadsamec. Zatímco oni si mazali bolavá záda, ze mě byl zase novopečený taťka, který má všechno před sebou. Plácali mě po zádech, záviděli krásnou mladou ženu a já byl na vrcholu blaha. Jenže mi to nevydrželo dlouho. Při tom kolotoči nočního vstávání a starostí s malými dětmi mi došlo, že věk není jen číslo, jak se říká. Před rokem jsem oslavil šedesátku a všechno mě to nějak zmáhá. Není to jako s mými prvními dětmi ve třiceti letech. Sil je o dost méně a trpělivosti taky,“ stěžuje si unavený otec, který občas dokonce i usne v práci. Právě tam hledá chvíli klidu, protože ten mu nedají nejen jeho ratolesti, ale ani jeho druhá žena.
„Pořád by něco dělala, někam jezdila, chvíli se nezastaví. To, co jsem na ni na začátku vztahu obdivoval, mě teď nebetyčně štve. Nedokáže pochopit, že já už občas potřebuji trochu zvolnit,“ krčí rameny Jiří a nezřídka myslí na svou exmanželku. Nedávno ji navíc i potkal.
Dnes je k politování on sám
„Bylo to na jednom výletě tady v Česku. Zatímco my se vlekli s plačícími dětmi, ona seděla u drinku s nějakým postarším chlápkem. Děsně se něčemu smála a vypadala báječně. Odpočatá, spokojená. Rozhodně víc, než v tu chvíli já. Hned na mě s úsměvem mávala, po zášti v její tváři nebylo už ani stopy. Zato na ní bylo vidět, že mě lituje. Není divu, však mě zná nějakých čtyřicet let. Poznala, že toho mám plné kecky. Jak mně bylo trapně!“ líčí setkání Jiří, který i se svou rodinkou raději urychleně zmizel z dohledu. Ten obraz spokojené exmanželky však z hlavy nedostal.
„Své děti miluju a jsem za ně vděčný. I Magdičku. Přesto bych byl možná radši na místě toho chlápka po Klářině boku. Nakonec mi s ní tak špatně nebylo. Teď si ještě hezkých pár let o bezstarostném posezení nemůžu ani nechat zdát,“ přemýšlí Jiří. Ale není cesty zpět.
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu muže, jehož redakce zná a který jej předal redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost tohoto konkrétního muže pozměněna, stejně tak jako jeho jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
V 55 letech dítě a za 2roky další, no pěknej tydýt
Připomnělo mi to kolegu z mojí první práce. Bylo mu 64 let a už dva roky měl být v důchodu. Nebyl, pracoval na plný úvazek, i když ho to hodně zmáhalo, výkon nebyl nic moc a ředitel jej často káral. Kolega sníval o důchodu, jak bude ráno dlouho spát, pak si něco přečte, v klidu sní oběd a večer se podívá na film v televizi, víkend nestráví vyčerpaný po celém týdnu v posteli, ale vyrazí na výlet. Ten sen byl ale hodně vzdálený, říkal, že musí vydržet pracovat, dokud syn nedokočí střední školu. Synovi bylo 7 let...
Každý svého štěstí strůjce. Mladí a plní sil nebudeme věčně. Pán má, co chtěl. Až bude jeho žena hledat něco neokoukaného v posteli, bude tato EK vařit večeři a psát se svými malými školáky přitom úkoly. A bude se bát pípnout, aby mladá manželka nezvedla krovky nadobro a děti mu nenechala na krku. Ty druhé manelky se rozhodne se stárnoucími a nemocnými manžely nemažou. Ty se s nimi rozvádějí.Bránili by jim totiž v rozletu. Po zásluze.
Pořád se píše, jak se mají lidé zajistit na stáří. Tak tady tomu pantátovi se to opravdu podařilo. Proč si ten starý kotrmelec prostě jen nezaskotačil s mladou a pak pokorně do manželčiny péče? Nadsamec? Leda ušatý osel. Má, co chtěl.
Rozvedl jsem se v 64 letech. Žena páchla cigaretami ,hygiena prachmizerna,po rozvodu mi zbyly v domě myší hnízda v kuchyni a bordel v baráku. Od rozvodu mám pocit že se vznáším já se mi ulevilo. Později Potkal jsem jinou paní ,začal jsem znovu žít. !!! Doporučuji všem ,rozveďte se,je to osvobozující ,život máme jen jeden.!!!!
A to ještě není to nejhorší, co ho čeká dál! Pochybuju, že s ním bude jeho mladá žena mít trpělivost až pozná, že jí už nestačí. To jsou ty Boží mlýny, může si naříkat jen sám na sebe a šetřit na alimenty.
No jo to je těžký, vždy chceme to, co nemáme. V těchto případech si ale říkám, co čekal?! Není ani první, ani poslední..každý začátek bývá skvělý, nový partner/ka je neznámý, neokoukaný, ale jenom chvilku, pak to většinou dospěje do stejného stereotypu. Bohužel ale ty starosti o děti jsou většinová náplň partnerů. A když pak odrostou, tak spolu neumí žít.
Mě lsi raději koupit motorku :D :D :D
No...dobry a co by ted Jiri chtel?
Medaili? Politovat?
Ma co chtel, vi to a vlastne mu nezbyva nic jineho, nez se tomu podridit.
Asi karma :)
To jsou zas pohádky...tihle muži odcházející za mladšíma (kásnějšími) milenkama jsou sny stárnoucích seladonů, kterými doma straší manželky, že jako když nebude sex a večeře, tak si nějakou najdou, ale pokud nevypadají jako George Clooney nebo nemají na účtu , to co starej slizák Chlad nebo Babiš, tak je bude chtít leda nějaká nevidomá, retardovaná nebo slonice...kolikrát mám vysvětlovat, že je to blbost. Jo pak ti muži, co se dožijí 75+ už mají větší výběr, ale mezi vrstevnicemi.:D
Zasmála bych se, kdyby ten pitomec nadsamec neměl dvě malé děti, které mají tátu starocha. A šedesátiletý otec školkových dětí staroch je. My jsem trochu váhali nad dítětem ve 40, jelikož přece jen, v jeho dvaceti budeme šedesátníci, a že nás má hodně lidí za pitomce. Ale mít v šedesáti dospělé dítě nebo pětileté, je přece jen rozdíl, podle mě. Jiří si mohl užívat volnosti. Cestovat třeba. Ale on chtěl být nadsamec. Tak je, no. Tak teď ať 15 let pěkně kluše, jelikož má povinnost, zajistit dětem vše, co potřebují. Finančně, emocionálně, psychicky. Good luck.
Ano, i to se stává. Já toto nezažila,ale vím,že rozchody jsou hodně o bolesti. Mne potkalo úmrtí po 32 letech manželství. Nemusím psát,jak obrovská bolest to byla. Věřím, že, ač je tomu již 8 let, tak bychom dnes byli stále spolu , a to 24 hodin denně. Jelikož jsme spolu i podnikali. Tzv propojené nádoby. Ale musím uznat jednu věc , s odstupem času, a to,že po odchodu smutku, nastal vnitřní klid. Stala jsem se tzv, svojí paní,která rozhoduje sama za sebe, kdy co udělat, kam jít a co je potřeba,aniž by jí druhý limitoval. Mám příležitosti na seznámení,ale tak nějak asi vysílám,že se nechci již vázat, i když vnitřně chybí přítomnost druhého , obejmutí, pohlazení, společné večery,polibky atd. hlavně o svátcích. Když ale si rozeberu moji "samotu" tak se mi dostává odpovědi,že je to vlastně příjemné a klidné. Je to asi možná i tím,že jsem vnitřně introvert. Nerada se hádám.A upřímně,co si budeme nalhávat , praktická žena vidí vždy dál a rychleji skutečnost ,než muž. Nastává období klidného vyrovnání a případného řešení problémů , odpočinku a příležitostné zábavy , mnohdy smužem,ale v nezávazném vztahu. MOžná přijde v budoucnosti něco více, nevím,ale prozatím to mám nastavené takto.
No, byl to holej nerozum. V šedesáti mít děti 4 a 2 roky, to budeš pracovat do osmdesáti, abys je uživil na studiích? A co třeba ty první děti, dnes již dospělé, ty se mohly jen tak hodit přes palubu? Ty byly taky nuda, šeď a povinnosti? Žádná vnoučata? Ta by taky byla naprosto nezajímavá, protože Magdička? Máš, cos chtěl, kamaráde, a dobře ti tak, sám sis to vybral, budiž ti to přáno. Ani minutu nevyplýtvám na lítost, naopak bych ti radostně gratulovala, jak sis pěkně zařídil podzim života.
Na to lze říct asi jediné.. dávej pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to vyplnit :)
Tak máš cos chtěl, nadsamče. Divím se, že tě exmanželka lituje, opravdu se ti spíš nesmála?
Volání srdce? To je spíš projev mužského přechodu. Pane, to ještě nekončí. Budete čím dál víc unavený, naštvaný na sebe i okolí. A co ty milované děti, až začnou mít pubertu? To bude teprve zákusek! Taky se vám může stát, že vás ta milovaná mladá manželka č. 2, která je o 25 let mladší než vy, nakonec opustí. I to se stalo v mém blízkém okolí. Muž v letech si vzal svou studentku, která byla o 27 let mladší. Měli spolu syna, pěli na sebe ódy na štěstí a radost, po 13 letech si paní našla jiného muže, svého vrstevníka, a bylo po lásce a štěstí mezi starým mužem a mladou ženou. Pane, nesmíte věřit pohádkám o velkém štěstí věhlasného starého zpěváka s mladou ženou. Je to jen reklama.
Přesně tak to je, jen si jděte chlapi za jinou ženu , potom pochopíte. Potkalo mě to taky, jsou to 2 roky a já dnes svobodná a šťastná žena.