„Stala se z ní podezíravá stíhačka, se kterou není k vydržení,“ nepáře se Jiří hned na úvod s popisem své manželky Kamily a dobře ví, co za její náhle vzniklou žárlivostí stojí. Rozhodně prý ne to, že by se otáčel za každou sukní.

Foto: Shutterstock
„Nemám potřebu honit ženský. Jsem ženatý, donedávna šťastně, Kamila na ložnici nezanevřela, vychováváme dvanáctiletou dceru, splácíme dost věcí, vyšťavím se v práci, tak proč bych měl ještě pokoušet štěstí nějakou bokovkou? Neříkám, občas si s nějakou kolegyní nebo zákaznicí zalaškuju, ale kdo ne? Vždyť to dělají i ženský. Je to zcela nevinný,“ dušuje se Jiří. Jenže jeho manželka si od letošního března myslí něco jiného. Podezírá ho, že jí bude nevěrný s kolegyní. K této domněnce ji dovedla nevšední indicie.
Moji nevěru předpověděly karty
„Kamarádka ji před pár měsíci vytáhla ke kartářce. Jako že to bude zajímavý. No, zajímavý to teď skutečně je. Ta čarodějnice totiž Kamile nakukala, že mám sklony k cizoložství, prý jí budu s velkou pravděpodobností nevěrný. A víte co? Ta moje bláznivá ženská jí na to skočila!“ kroutí hlavou Jiří, jemuž se nepodařilo žádným způsobem vysvětlit, že je to nesmysl. V jeho manželce semínko pochybností nejen že zůstalo, ale stále více klíčí.
Nechce se mi dělat ústupky, má mi přece věřit
„Je to fakt katastrofa. Několikrát jsem ji přistihl, jak u pračky prohlíží moje oblečení a očichává ho. Častěji mi volá do práce a klade divné otázky. A už po mně dokonce jednou i chtěla, abych jí tedy na důkaz věrnosti ukázal i svůj mobilní telefon. Z principu jsem to samozřejmě neudělal. Jak bych za chvíli skončil, kdybych se furt podřizoval takové šikaně? Jednou si mě vzala, jsme manželé, tak by mezi námi měla panovat důvěra. Nebo si snad myslíte něco jiného?“ ptá se Jiří, který teď má problém i s trávením času s kolegy nad rámec pracovní doby.
„V červnu máme teambuilding. Šéf nás pozval na Moravu na nějaké sportovní hry. A co myslíte? Prý tam rozhodně jezdit nemám, jinak je s naším manželstvím konec. Je přesvědčená, že právě tam by k mé nevěře mohlo dojít. Jak už to na takových akcích chodí. Marně jí pořád dokola vysvětluji, že s nikým, natož z práce, nic nemám. Ani mít nechci. Ona se vždy jen uchechtne a odvětí, že takových tady už bylo. Ženské prý stačí kývnout a chlap letí. Mám toho plné zuby!“ zlobí se Jiří s tím, že přihlášený na pracovní akci samozřejmě dál je. Jen si nechce ani představovat, jaké to bude mít pro jeho manželství důsledky.
„Jak někdo může takhle zblbnout? Chápu, že kartářka asi byla hodně přesvědčivá, ale tohle už je moc. Kamila by se měla jít léčit,“ dodává její muž.
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu muže, kterého redakce zná a který jej předal redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost tohoto konkrétního muže pozměněna, stejně tak jako jeho jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.


Nový komentář
Komentáře
Dodatek:
Jsou kartářky, které z člověka něco určitě vycítí a mohou varovat např. před nemocí. Ale aby vycítily, k čemu má sklony partner člověka, který sedí před nimi, zejména v tak citlivé věci, to už je poněkud na hraně. Taková věštkyně si zaslouží, aby za ní dotyčný došel a řekl jí, že se kvůli jejím výmyslům bude rozvádět.
Pokud má někdo bezdůvodně extrémně žárlivého partnera, skončí to nakonec tak, že když už má doma zkoušet za to, co neudělal, pak dojde do stádia, že to jednou udělá. Přijde příležitost, kterou by on sám nevyhledala ani neinicioval, a prostě to jednou udělá. Buď mu bude úplně jedno, jaké následky to bude mít. A život půjde dál, a on snad buď bude o to shovívavěji koukat na to, jak ten druhý nenápadně šacuje kapsy nebo pokládá kontrolní otázky. A nebo dospěje k rozhodnutí, že už takhle žít nehodlá a půjde ze vztahu pryč. Každý partner by měl mít totiž tolik inteligence, aby neviděl dopředu to, co není a aby to svým chováním nevyprovokoval. Nadměrná žárlivost je u mě do jisté míry psychická porucha. S takovým člověkem se trvale žít nedá.
A ten pán si takovou vzal a dítě si s tím dělal jako proč? To se na ní snížená inteligence předtím neprojevovala? Nebo to je jako někomu jedno, že žije s idiotěm? Pak asi dobře mu tak...
Možná se jenom projevila psychická porucha.
Takhle ta paní dosáhne leda toho, že na té podnikové akci si věčně podezíraný manžel řekne: a proč mám teda zůstávat věrný, když mi beztak nevěří? A bude to.
Chyba. Nic nevysvětlovat, nedohadovat se, nesnažit se něco dokazovat. Nelze dokázat, co se nestalo. I kdyby ukázal telefon a nejel na ten teambuilding, nic tím nezíská, ona si dál bude myslet, že je nevěrný a jenom to dobře skrývá nebo má prostě štěstí, že mu na nic nepřišla. Je to peklo, žít s žárlivou osobou. Jiří může udělat jediné - v klidu, ne v hádce, říct manželce, že buď ona s tímhle vším přestane a začne se chovat normálně, nebo to bude on, kdo se rozvede, protože nehodlá být obětí její nesmyslné žárlivosti. Že je to ona, kdo má tuhle situaci v rukou, může se sebou něco udělat, aby s ní necloumalo podezírání, nebo může poděkovat sama sobě, že to manželství skončí. Někdy to pomůže, dát nůž na krk, pokud si žárlivá osoba uvědomí, že by taky mohla přijít o všechno, ale často to nemá vůbec efekt. Někdy je možné udělat i to, že si člověk dělá z žárlivce legraci, nechává ho v jeho žárlení pěkně zkoupat. Ale na to musí být odolná povaha, dostatečně splachovací jedinec, což Jiří dle článku asi není, a taky to nemusí mít úspěch. Od žárlivce je nejlepší utéct co nejdál a nejrychleji, bohužel když se to projeví až po mnoha letech manželství a je tam i dítě, to už nemá žádné dobré řešení.
Jiřího lituju, protože s takovým materiálem jako je jeho manželka je těžké žití. Paní by dosáhne nanejvýš toho, že buď manželovi rupnou nervy a za to její podezřívání na ni vyjede nebo jí bude nevěrný při první příležitosti. Měla by posbírat zbytek zdravého rozumu s pruděním přestat. A víš co, Jiří, na ten teambuilding klidně jeď, je to z její strany vydírání, už by ses jí pořád jen podvoloval.