
Foto: Vygenerováno Gemini AI
„Když to někomu vyprávím, většinou si ťuká na čelo. Nedivím se, ani já bych tomu ještě před pár lety nevěřil. Jenže mně se tyhle nevysvětlitelné věci fakt dějí. A už to nemůže být náhoda,“ pouští se Mirek do vyprávění. Týká se jeho pokusů o nový vztah.
Ačkoli Kateřině slíbil, že si novou ženu hledat nebude, protože bude už navždy milovat jen ji, je pro něho těžké slib dodržet. Jak brzy po její smrti zjistil, nedokáže žít sám. Chybí mu přítomnost blízkého člověka i partnerka, která by pečovala o domácnost. „Cítím se doma příšerně, a tak veškerý čas trávím v práci nebo v hospodě. Jenže takhle žít donekonečna nechci, a tak mi kamarádi poradili, ať si dám inzerát. Přišlo mi to divné, Kačka není pryč ještě ani celý rok, a já už bych si měl hledat novou ženu? Ale nakonec jsem s tím přece jen souhlasil. A to se začaly dít ty divné věci!“ líčí Mirek s nefalšovaným strachem v očích.
Když odcházel na první rande ze seznamky, spadl ze stěny přímo k jeho nohám manželčin obrázek. Zamrazilo ho, ale dokázal si událost logicky vysvětlit. Zkrátka nevydržel háček. Venku to ale pokračovalo. Nenastartoval auto. Trápil se s ním tak dlouho, až musel schůzku odvolat. Dotyčná se urazila a k novému setkání nesvolila. Naštěstí měl z čeho vybírat, a tak si domluvil rande jiné. Ani to mu ale nevyšlo.
„Tehdy jsem sice dojel do města, ale cestou do kavárny mě pokálel pták. Nevím, odkud to přilétlo, žádného jsem na sebou už nezahlédl, ale povedlo se mu to dokonale. Zadělal mi půlku hlavy, brýle i košili. Jako by prolétla kráva! Musel jsem zapadnout do nejbližší hospody, abych se očistil. Záchody naštěstí měli už na chodbě, tak jsem do výčepu ani nešel. Jenže na tom záchodě se zasekl zámek a nešlo s tím nic udělat. Obsluha mé bouchání neslyšela, vysvobodil mě až nějaký štamgast, asi hodinu poté,“ líčí Mirek, který se ze svého vězení nikam nemohl dovolat. Bylo to ve sklepních prostorech, kde nebyl signál. A dotyčné ženě se nedovolal ani po svém vysvobození. Když nedorazil na rande, zablokovala si ho.
Nezadařilo se ale ani do třetice. „Celou noc před schůzkou se mi o Kačce zdálo. Dívala se na mě vyčítavě, natahovala ruku a já ji nemohl chytit. Ráno jsem se vzbudit pořádně zpocený. Jasně, byl to nejspíš výplod mé fantazie, důsledek pocitu viny, kterou jsem pociťoval při snaze o seznámení se s novou ženou. Ale stejně to nešlo jen tak setřást. No a cestou do města bylo dílo dokonáno. Na auto mi spadl strom. Naštěstí jen na přední kapotu, takže jsem se jen lehce uhodil o volant. Nic strašného, ale v cestě pokračovat nešlo. Volal jsem to okamžitě dámě, která mě čekala ve městě v kavárně. Tahle se naštěstí neurazila. Spíš se o mě bála a dala mi další šanci. Jenže já teď váhám, jestli opravdu dělám správnou věc. Tolik nehod, a vždy těsně před mým rande? To přece už nemůže být náhoda! Jsem čím dál více přesvědčený o tom, že si má zesnulá žena prostě jen nepřeje, abych ji s nějakou podváděl,“ obává se Mirek, který proto další schůzku zatím odsouvá.
O vyjádření jsme poprosili psycholožku a mentální koučku Pavlu Köhling:
Vdovec Mirek uvažuje o novém vztahu, ale má pocit, že mu jeho zesnulá žena „dává znamení“, že to není správné. Takové vnímání je často spojeno s procesem truchlení v nevědomých rovinách. Člověk může mít silné vnitřní pouto k zesnulému partnerovi a jeho vlastní pocity viny, loajality nebo strachu se mohou projevit právě jako „znamení“.
Z psychologického hlediska mohou být znamení odrazem vnitřního konfliktu. Mirek má touhu jít dál, ale zároveň i obavy, že tím zradí památku své zesnulé ženy. Pokud se na náš příběh podíváme ze spirituálního hlediska, tak v mnoha tradicích či kulturách se věří, že zesnulí mohou komunikovat se živými. Pro některé lidi je to útěcha, pro jiné překážka.
Aby se Mirek mohl přes tuto fázi truchlení posunout do další životní etapy, kde by rád navázal nové partnerství, může být užitečné promluvit si s někým blízkým nebo s odborníkem. Je třeba, aby uměl rozlišit, co je skutečně jeho vlastní pocit a co připisuje „vnějšímu znamení“.
Obecně má vdovec nebo vdova právo hledat nový vztah. Není to zrada, ale přirozená potřeba lidské blízkosti. Zesnulého partnera nebo partnerku si může uchovat v srdci a zároveň si dovolit znovu milovat.
Současně pomáhá v rámci koučingu s posilováním mentálního zdraví a osobnostním rozvojem dětem i dospělým. Vystudovala psychologii na Masarykově Univerzitě v Brně. Při práci se svými klienty využívá metod rodinné terapie, vychází ze systemického a narativního přístupu a uplatňuje také principy case managementu. |
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu muže, kterého redakce zná a který jej předal redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní osoby pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.



Nový komentář
Komentáře
Pokud bych vzala v potaz, ze duchove existuji, cemuz neverim, tak se zesnula manzelka jiste dobre bavi, jak se manzel vsemozne snazi si honemrychle najit nejakou dalsi posluhovacku do baraku.
Především tedy nechápu, jak by zesnulá manželka dělala takové složité akce. Podle všeho duchové by neměli zvládat manipulovat s předměty, pokud nejsou poltergeist, a to Mirkova manželka asi nebyla. Ostatně i živá manželka by dost těžko shodila strom na auto, možná by Mirka zvládla zamknout na záchodě, ale předtím zařídit tu ptačí kalamitu? Že by se za ním plížila s klecí s holubem, kterého ve správný okamžik vypustí? A co kdyby ten pták nespolupracoval? Fakt nevím, jsou-li duchové mocni takového jednání. Například ve Star Wars, tam se ukázněně zjevil průhledný modrý duch, řekl si svoje, někdy i chvíli diskutoval, ale ne moc dlouho a pak zase zmizel. Duch mistra Yody byl navíc kryptický a mluvil v hádankách. V pořádku, to se od duchů očekává. Ale fyzická akce typu kácení stromu na projíždějící vozidlo? Nevěřím tomu.

Ten člověk, který to vypráví - jedná se skutečně o muže? Takové blbiny vymýšlejí většinou ženy - tedy mírně psychicky narušené. Nakonec - když tomu Mirkovi jeho mrtvá žena nedovolí jiný vztah, tak ať poslechne. A bude mít klid.
Chlap ve věku byl většinou zvyklý, že ty podřadné nedůležité domácí práce, které celý život přehlížel jako širé lány, dělala jeho manželka. Dělala je odjakživa, on je neuměl, nerozuměl jim a tak měl zato, že je to za pár minut hotové. Prádlo. Nákup. Úklid. Chlap vyžil z toho, že jednou za čas něco opravil a byl chválen. Jenomže...po odchodu ženy zjisti, že udržet v pořádku domácnost o jednom člověku je nad jeho síly. Neumí si zorganizovat to, co dělala roky jeho žena pro čtyři lidi, přitom zvládala své zaměstnání, zahradu, zavařování a uvařit návštěvám rodičů o svátky. Takže se chlap radši rychleji znovu ,,zamiluje ", protože doma potřebuje dvě pracovité ruce. Která mu na to skočí s argumentem, že má právo na svůj život a nebude třeba hlídat vnoučata, ta může ztratit svoje děti nadobro. A ten nový chlap, kolem kterého se točila mezi svými řekněme padesáti, pětašedesáti roky, ten se o ní těžko postará. Ten se neumí postarat ani sám o sebe.
Čest těm chlapům, co jsou schopní a kterých se výše uvedené netýká. Kteří si doma svoje odpracují a ženu umějí v nemoci či v nepřítomnosti plně zastoupit.
Sen každé ženy, ani ne rok vdovec, co neumí být sám a potřebuje uklidit a uvařit. :D A ještě mu tam straší nebožka :D
Asi ještě není na nový vztah připravený.
Ať si sjedná hospodyni, stejně s tím jeho nastavením není pro žádnou ženu nějaké terno. Bude mít uklizeno, vyprané prádlo a po domluvě uvařeno něco, co se dá bez problémů ohřát. Snad není takový chudák, aby to dvakrát týdně nezaplatil.
Tak teď, kdy už úspěšně namluvil sám sobě, že si to jeho manželka nepřeje, to se mu budou dít "divné" nehody pořád.
A hlavně teda upřímně řečeno by to nová partnerka zrovna nevyhrála. Mirek by ji pořád srovnával s manželkou, a ještě navíc chce, aby mu pečovala o domácnost.
Mirku, dej si inzerát na pomocnici v domácnosti, na seznamkách se služky nehledají. Kdo ví, třeba pak časem přeskočí jiskra, a přirozeným vývojem se z pracovní síly stane přítelkyně, to není nic nemožného... Jinak manželku bych sundala ze zdi a dala někam do šuplíku, copak chce být Mirek "pod dohledem"? 
Koučka je dost v pytli... protože asi nezažila fakt tyhle věci na vlastní kůži. A fakt tomu nepomůže promluva s odborníkem nebo namlouvání si, že se vám to neděje, nebo si to děláte sami. Doporučila bych dotyčnému udělat to jako s nočními paralýzami a můrami a podobnou verbeží. Rázně tomu vynadat (i sprostě), ve většině případů tohle rázné vymezení se pomůže. Nevím jak, ale ano. Druhou možností je, že bude s tou manželkou někde v soukromí tak dlouho vyjednávat, až sama uzná, že svému muži dá už pokoj.