aca5a6437b210-obrazek.jpg
Foto: Vygenerováno Gemini AI

„Když to někomu vyprávím, většinou si ťuká na čelo. Nedivím se, ani já bych tomu ještě před pár lety nevěřil. Jenže mně se tyhle nevysvětlitelné věci fakt dějí. A už to nemůže být náhoda,“ pouští se Mirek do vyprávění. Týká se jeho pokusů o nový vztah.

Ačkoli Kateřině slíbil, že si novou ženu hledat nebude, protože bude už navždy milovat jen ji, je pro něho těžké slib dodržet. Jak brzy po její smrti zjistil, nedokáže žít sám. Chybí mu přítomnost blízkého člověka i partnerka, která by pečovala o domácnost. „Cítím se doma příšerně, a tak veškerý čas trávím v práci nebo v hospodě. Jenže takhle žít donekonečna nechci, a tak mi kamarádi poradili, ať si dám inzerát. Přišlo mi to divné, Kačka není pryč ještě ani celý rok, a já už bych si měl hledat novou ženu? Ale nakonec jsem s tím přece jen souhlasil. A to se začaly dít ty divné věci!“ líčí Mirek s nefalšovaným strachem v očích.

Když odcházel na první rande ze seznamky, spadl ze stěny přímo k jeho nohám manželčin obrázek. Zamrazilo ho, ale dokázal si událost logicky vysvětlit. Zkrátka nevydržel háček. Venku to ale pokračovalo. Nenastartoval auto. Trápil se s ním tak dlouho, až musel schůzku odvolat. Dotyčná se urazila a k novému setkání nesvolila. Naštěstí měl z čeho vybírat, a tak si domluvil rande jiné. Ani to mu ale nevyšlo.

„Tehdy jsem sice dojel do města, ale cestou do kavárny mě pokálel pták. Nevím, odkud to přilétlo, žádného jsem na sebou už nezahlédl, ale povedlo se mu to dokonale. Zadělal mi půlku hlavy, brýle i košili. Jako by prolétla kráva! Musel jsem zapadnout do nejbližší hospody, abych se očistil. Záchody naštěstí měli už na chodbě, tak jsem do výčepu ani nešel. Jenže na tom záchodě se zasekl zámek a nešlo s tím nic udělat. Obsluha mé bouchání neslyšela, vysvobodil mě až nějaký štamgast, asi hodinu poté,“ líčí Mirek, který se ze svého vězení nikam nemohl dovolat. Bylo to ve sklepních prostorech, kde nebyl signál. A dotyčné ženě se nedovolal ani po svém vysvobození. Když nedorazil na rande, zablokovala si ho.

Nezadařilo se ale ani do třetice. Celou noc před schůzkou se mi o Kačce zdálo. Dívala se na mě vyčítavě, natahovala ruku a já ji nemohl chytit. Ráno jsem se vzbudit pořádně zpocený. Jasně, byl to nejspíš výplod mé fantazie, důsledek pocitu viny, kterou jsem pociťoval při snaze o seznámení se s novou ženou. Ale stejně to nešlo jen tak setřást. No a cestou do města bylo dílo dokonáno. Na auto mi spadl strom. Naštěstí jen na přední kapotu, takže jsem se jen lehce uhodil o volant. Nic strašného, ale v cestě pokračovat nešlo. Volal jsem to okamžitě dámě, která mě čekala ve městě v kavárně. Tahle se naštěstí neurazila. Spíš se o mě bála a dala mi další šanci. Jenže já teď váhám, jestli opravdu dělám správnou věc. Tolik nehod, a vždy těsně před mým rande? To přece už nemůže být náhoda! Jsem čím dál více přesvědčený o tom, že si má zesnulá žena prostě jen nepřeje, abych ji s nějakou podváděl,“ obává se Mirek, který proto další schůzku zatím odsouvá.

O vyjádření jsme poprosili psycholožku a mentální koučku Pavlu Köhling:

Vdovec Mirek uvažuje o novém vztahu, ale má pocit, že mu jeho zesnulá žena „dává znamení“, že to není správné. Takové vnímání je často spojeno s procesem truchlení v nevědomých rovinách. Člověk může mít silné vnitřní pouto k zesnulému partnerovi a jeho vlastní pocity viny, loajality nebo strachu se mohou projevit právě jako „znamení“. 

Z psychologického hlediska mohou být znamení odrazem vnitřního konfliktu. Mirek má touhu jít dál, ale zároveň i obavy, že tím zradí památku své zesnulé ženy. Pokud se na náš příběh podíváme ze spirituálního hlediska, tak v mnoha tradicích či kulturách se věří, že zesnulí mohou komunikovat se živými. Pro některé lidi je to útěcha, pro jiné překážka. 

Aby se Mirek mohl přes tuto fázi truchlení posunout do další životní etapy, kde by rád navázal nové partnerství, může být užitečné promluvit si s někým blízkým nebo s odborníkem. Je třeba,  aby uměl rozlišit, co je skutečně jeho vlastní pocit a co připisuje „vnějšímu znamení“. 
Obecně má vdovec nebo vdova právo hledat nový vztah. Není to zrada, ale přirozená potřeba lidské blízkosti. Zesnulého partnera nebo partnerku si může uchovat v srdci a zároveň si dovolit znovu milovat. 

0aa2ee25bfff9-thumbnail-Foto-medailonek-cerno-bila.jpgPavla Köhling je psycholožka a mentální koučka. Pracuje jako psycholožka a poradkyně ve Vzdělávacím a poradenském centru v Rakousku.

Současně pomáhá v rámci koučingu s posilováním mentálního zdraví a osobnostním rozvojem dětem i dospělým. 

Vystudovala psychologii na Masarykově Univerzitě v Brně. Při práci se svými klienty využívá metod rodinné terapie, vychází ze systemického a narativního přístupu a uplatňuje také principy case managementu. 

Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu muže, kterého redakce zná a který jej předal redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní osoby pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.