„Terezka byla už do narození trošku jiná. Byla hodně uzavřená do sebe, ráda trávila čas o samotě a víc než lidskou společnost vyhledávala společnost knih. Číst si dokázala i dlouhé hodiny a často kvůli tomu ztratila pojem o čase. O to víc nás s manželkou překvapilo, když jsme před dvěma lety zjistili, že ve svých osmnácti letech propadla drogám. V životě bychom to do ní neřekli,“ popisuje Luděk.

Všechny pokusy, které Terezky rodiče zatím učinili, aby své dceři pomohli, se minuly účinkem. Nepomohlo domlouvání, hádky, vyhrožování. Prostě nic. Tereza odešla z domova a protlouká se, jak se dá. Když jí ale jednou za čas dojdou peníze a ona potřebuje dávku, přispěchá za svými rodiči.

eb639f2cbd072-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

„Nejdřív jsem jí ty peníze dával taky, slibovala, že díky nim začne od znova a s čistým štítem, ale stejně nakonec všechny skončily v drogách. Jednoho dne jsem jí proto řekl, i když mě to opravdu hodně bolelo, ať už mě nekontaktuje, ale ozve se mi jedině v případě, kdy bude chtít nastoupit na léčení. Sám ji tam odvezu a se vším jí pomůžu, ale pokud bude pokračovat v drogách, už není mou dcerou,“ tvrdí Luděk.

Problém je ale podle Luďka v tom, že jeho manželka nesdílí stejný postoj. Své dcery se odmítá zříct, přestože by to mohlo být pro její dobro a nechává se dál finančně vysávat.

„Samozřejmě nemůžu manželce bránit v tom, aby se svými penězi zacházela tak, jak uzná za vhodné. Pokaždé, když za ní Tereza přijde s prosíkem, vysolí na stůj několik tisícovek. Sice jí taky říká, aby s drogami přestala, že se takhle zničí, ale potom jí vesele platí další dávky. Snažil jsem se ji přesvědčit, že takhle to dál nejde, ale tvrdí mi, že když ji dcera potřebuje, bude tu vždycky pro ni a že to jako otec nemůžu nikdy pochopit. Terezina drogová závislost už nám toho vzala hodně, bojím se, aby kvůli ní neskončilo i naše manželství s Petrou. Nedokážu totiž říct, jak dlouho ještě zvládnu přihlížet tomu, co se děje a jak se obě ničí,“ uzavírá Luděk.  

O vyjádření jsme požádali Mgr., MgA. Markétu Miláčkovou Čermákovou z kliniky duševního zdraví NEO Centrum:

a20a975122fba-Terapeutka-Marketa-Cermakova-foto-NEO-Centrum-Veronika-Etlerova.jpgBýt rodičem dospělého dítěte aktivně užívajícího návykové látky, je nesmírně těžké. Vždy se v nás sváří láska k dítěti, které chceme podpořit, “nenechat ho ve štychu” a “být tu pro něj” se snahou nastavit takové hranice, které dítěti dají jasně najevo, že jeho chování, které mu prokazatelně škodí, v tomto případě drogovou závislost, nepodporujeme. Dávám-li peníze někomu, kdo si za ně kupuje drogy, umožňuju mu vlastně, aby dál užíval a v konečném důsledku mu tak nepomáhám, ale škodím. Což je samozřejmě těžké přijmout, stejně tak, jako je těžké dívat se nečinně na to, jak moje dítě trpí. V dané situaci bych rodičům velmi doporučovala vyhledat společně odborné poradenství pro rodinné příslušníky uživatelů návykových látek, případně podpůrnou skupinu lidí v podobné situaci (např. Al-anon).

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.