Bylo by jim spolu dobře a neměli by mezi sebou žádné spory, kdyby nebylo jediného. Tedy spíš bylo. Romanině manželovi totiž zoufale schází sex. A dává jí to čím dál důrazněji najevo, takže naštvaní jsou ve finále oba.
„S Romanem jsem dvaadvacet let a postupem času mě úplně přestalo lákat a bavit spát s ním. Neudělal nic špatného, nezavdal mi k tom žádnou příčinu. Prostě jen mám pocit, že sex ke svému životu už vůbec nepotřebuji. Přesto se párkrát do měsíce přemůžu, jen aby byl chvíli klid. Děsně mě to ale otravuje, protože si dovedu představit trávit čas miliónem lepších a důležitějších věcí,“ líčí Romana svůj postoj k intimnostem, který s ní však její manžel rozhodně nesdílí. Naopak. Každou chvíli jí pasivitu vyčítá. A rád by, aby k postelovým hrátkám svolila častěji. Alespoň kvůli němu.
Zdroj foto: Shutterstock
„Prý bych měla plnit manželské povinnosti podstatně častěji. Bože, jak já tohle slovní spojení nesnáším! Copak jsme někde ve středověku? Tak se pak jen pohádáme a já mám zase o něco menší chuť s ním spát. Tím spíš, když mi poslední dobou vyhrožuje, že si kvůli mému odmítání najde milenku. Copak se musím přemáhat, abych mu vyhověla častěji, když do toho nemám chuť? Nebo je přece jen chyba ve mně a měla bych mu i přes to vycházet vstříc, jak si řekne? Už sama nevím,“ dodává Romana.
Co na to sexuoložka a psychoterapeutka MUDr. Hana Fifková?
„Rozdíl v chuti na sex je v dlouhodobých vztazích častým problémem. Rozložení bývá tradiční – muž má chuť větší a žena menší. Rozdíly mezi mužskou a ženskou sexualitou jsou dány rozdílností mužského a ženského reprodukčního systému. Ten mužský si můžeme představit jako takovou továrnu na spermie s non stop provozem a dobře biologicky podmíněným exportem. Ženské rozmnožování je úplně jiné – uvolňuje se jedno vajíčko za měsíc a ženská sexuální potřeba je závislá na mnoha proměnných, z nichž typ vztahu, ve kterém žena žije, a sexuální kompatibilita s partnerem hrají významnou roli.
Ženy často říkají, že je pro ně dlouholetý partner něco jako otec a bratr najednou, nejbližší člověk, kamarád a parťák, otce jejich dětí, ale rozhodně ne atraktivní sexuální partner. Zdá se, že čím příbuzenštější vztah k partnerovi, tím hůře pro sex.
Řešení je složité. Na zvýšení chuti u žen, které jsou zdravé, a žádná látka jim v těle neschází, neexistuje žádný lék – ono totiž není co léčit. Manželská poradna ve chvíli, kdy ve vztahu partnerů vše kromě sexu funguje, nemá co radit.
Přizpůsobení sexuálního tempa potřebám muže nic neřeší, ba právě naopak, čím víc se žena nutí, tím méně se jí chce.
Aritmetický průměr obou potřeb (například každou středu a lichou sobotu) nefunguje úplně stejně.
Párům, které si chtějí zachovat možnost se v posteli sejít alespoň občas, nezbývá než frekvenci přizpůsobit tempu ženy. Je to stejné, jako když bude chtít fyzicky silnější a fyzicky slabší partner společně zdolat vrchol hory – ten silnější musí na toho slabšího počkat.“
Zdroj informací: respondentka, MUDr. Hana Fifková
Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Jak praví literatura, a i mnohé filmy či divadelní hry, v minulosti se tento problém řešil tím, že pán se jal navštěvovat domy s červenou lucernou. Pokud tak činil diskrétně, manželka zpravidla dělala, že nic, byla ráda, že nemusí plnit ty "manželské povinnosti", že má čas na ten "milión lepších a důležitějších věcí" a pán zase na oplátku plnil dál všechny ostatní funkce, tedy otce, živitele i manžela, jen tuto jednu potřebu si realizoval jinde. A bylo to celkem jednoduše vyřešeno. Jenže to by asi dnešní manželky nebyly ochotné akceptovat, radši se rozvedou. Na druhou stranu proč ne, kdybych já projevovala intimní zájem o blízkost a spojení, načež by partner otočil oči v sloup, a sdělil mi, že co zas otravuju, je přece milion lepších a důležitějších věcí než sex, tak mu ty kufry obratem sbalím já, ať si tedy jde za těmi důležitějšími věcmi, neb pro jedno kvítí slunce nesvítí a nemám zapotřebí se nechat takhle od něj urážet.
Píše se tu, že ona sex o životu už nepotřebuje. Ne, že to stálo za prd. To nemusí mít nic společného s tím mužem. Ten to možná umí, rád dělá a orgasmus byl jeden za druhým. 22 let spolu, řekněme, že se brali třeba v 25. Menopauza v plné parádě? Aby se Romana nedivila, protože já sice sex nepovažuji za manželskou povinnost, ale (také) od toho jsem vdaná, abych tyto aktivity sdílela s manželem. Kdyby najednou bez mně vysvětlených důvodů nechtěl a dělal ksichty, když bych já chtěla, tak to vydržím velmi krátce. To je totiž i neskutečně zraňující pro sebevědomí člověka, když najednou ten, s kým spojil život, ohrnuje nos nad jeho tělem a potřebami. Jistě, možnost, že to manžel neumí a orgasmus byl jen teoretický, existuje. Ale Romana rovnou píše, že sex nepotřebuje a už nechce. To je na terapii nebo rozvod. Všechny vy, co tady automaticky nadáváte na toho muže, přečtěte si to ještě jednou. Můj muž se mnou například nikdy nechtěl spát v pokročilém těhotenství. Vysvětlil mi to, omluvil se a já to prostě přijala. Vynahrazoval mi to vyloženě víc než dostatečně mimo těhotenství :D. Ale kdyby mi řekl jen tak, že už sex nepotřebuje, tak bych měla také tedy těžkou hlavu, že jako wtf.
Jednoduchý dotaz: dopřává manžel své ženě orgasmus?
Asi to manžel neumí. Vyhrožuje milenkou? Tak ať si ji najde. "Plnit povinnosti"! Plete si manželku s matrací.
Je otázka, zda v partnerství chybí "jen" sex a nebo i intimita jako taková. Na sex má po dlouhodobém soužití každý jinou chuť, ale vyhrožovat milenkou či milencem asi nebude řešení. Nebo teda aspoň mě by tohle určitě nevzrušilo :D Žena má často bloky psychické, muž zase fyzické. Muž by se měl zaměřit na svoje chování, kterým doposud touhu nevzbuzuje. A jen blázni zkouší stále stejný postup, který nikdy nefungoval a doufají, že se něco změní v jejich prospěch.
Pro ženu je trápení sex, pro muže celibát. Buďto se jeden dobrovolně přemůže a bude nešťastný, nebo si muž najde k uspokojení potřeb milenku. Pak je ale otázka, jestli té milence bude stačit jen ten sex, nebo si začne dělat nároky mnohem vyšší. To už si musí ale ta vaše imaginární Romana vyřešit ve vlastní hlavě sama.
"Přizpůsobení sexuálního tempa potřebám muže nic neřeší" - a stejně tak nic neřeší přizpůsobování potřebám ženy. Protože nelze spravedlivě žádat od někoho doživotní celibát, protože mně se nechce, tak se nemá co chtít ani tomu druhému. To je stejné jako kdyby někdo řekl "já nemám hlad, proto nebudu jíst a ty taky ne, protože se nemáš co cpát, když nejím já". Příměr s horolezci je zcestný, když budu chtít zdolat vrchol hory a vím, že partner žádný vrchol hory zdolávat nechce, což mi jasně sdělil, navíc několikrát a nepříjemným způsobem, tak si holt tu horu budu zdolávat s někým jiným. Což se v horolezectví děje běžně.