Manžel se chtěl vzdát vymodleného miminka jen proto, že může být jiné. Tak jsem se vzdala já jeho, říká Romana (39)

To snad není pravda. Fakt tady to svinstvo zaznělo podruhé? U Rikjny jem to četla už několikrát. A tady to ještě druhá taková zopakuje. Ta poslední věta...to je taková hnusárna... Fajn, Magdaleno. Jste tlustá? Nezaplatí se vám z pojištění nic. Viteo tím,že nemáte žrát jako prase. Kouříte? To samé. Víte , že je to humus. Spadla jste na kole bez přilby? Máte mít IQ na to, abyste věděla, že hrozí úraz hlavy. Nemáte na to mozkovou kapacitu? Sorry. Platíte si JIPku i převoz sama. Spadla jste na ledu a máte dámské kozačky? Nevhodné. Plaťte. Da se to aplikovat na úplně každé nezodpovědné rozhodnutí. To je tak strašné odporný názor, co jste napsala, respektive v čem prý souhlasíte s Rikinou. Ano, je to dost nezodpovědné a podle mne velmi nepromyšlené, přivést na svět dítě, o kterém vím, že nebude v pořádku. Ale vyřadit tyto ženy z naší sociální společnosti a začít je trestat..? Styďte se za to, co jste napsala a zalezte někam hluboko pod zem. Vy a Rikina jste se od středověké Sparty nepohnuly fakt ani o milimetr. Fuj.

Nika Nika: Spartu do toho netahejte. Tam neměli žádnou šanci něco ovlivnit. Neměli antikoncepci, lékařská péče nic moc, žádné testy v těhotenství a život obecně byl boj o přežití. Dneska je situace velice odlišná, aspoň tedy zde v ČR, jinak jsou na světě i země, kde jsou blíže té Spartě. Nicméně i dnes je důležité neplýtvat zdroji, které nejsou neomezené. Ty ženy se vyřadí vědomě a plánovaně ze společnosti samy. Přestože mají všechny informace a nabízelo se jim řešení. Rozhodnou se, že na to všechno kašlou, protože jejich sobecký zájem mít dítě i za tu cenu, že bude nemocné a postižené, je jim přednější. Co na to společnost, to je nezajímá, automaticky předpokládají, že se o ně "někdo" postará, protože přece nejsme v té Spartě. A já se ptám, proč by měl? Společnost má plné ruce práce, aby se zvládla postarat o ty nemohoucí, kteří nenesou vinu na svém osudu, spadli do maléru bez vlastního zavinění a mají snahu být co nejvíc samostatní a tu pomoc čerpat jen v míře nezbytně nutné. Takovým já pomůžu ráda.

Pokračování kvůli omezenému počtu znaků: Ale ti, co jen natahují ruce, zneužívají toho, že je ochota jim pomáhat, nebo vědomě riskují a sami si způsobí újmu, ti moje sympatie vskutku nemají. Ano, dá se to aplikovat na každé nezodpovědné rozhodnutí - pokud to rozhodnutí učinil dospělý svéprávný člověk. Bylo by v pořádku, kdyby se to tak dělalo. Kdo chce zlézat horské velikány, má vyšší pravděpodobnost, že se tam přizabije a budou ho sundavat vrtulníkem, tak si holt připlatí na pojištění, nebo to případně zacvaká z vlastní kapsy. Věděl, co se může stát. Když se to nestane, paráda. Ale když se to stane, je to jeho věc, jeho riziko, znal nebezpečí a rozhodl se, že mu to za to stojí. A stejně tak Romana z článku zná riziko, ví o nebezpečí, a stejně to chce podstoupit. OK, tak ať za to nese tu odpovědnost. Kromě toho tady máme ještě morální hledisko - v naší společnosti je obvyklé a žádoucí neubližovat dětem. Nebít je, neničit jim zdraví, pečovat o ně, a hledět na jejich prospěch, aby se měly dobře a nic jim nechybělo. V pořádku. Jak se s tím slučuje úmysl přivést na svět nemocné dítě? Aby nemohlo žít jako ostatní děti, aby celý svůj život trpělo a žilo s mnoha omezeními kratší život než kdyby se narodilo zdravé? To si někdo se špetkou svědomí dokáže zdůvodnit, že má na tohle právo?

Niko Niko, je to Váš názor, já mám na tyto situace jiný úhel pohledu. Nemám se za co stydět a hluboko pod zem nezalezu.

Nika Nika: souhlasím. Odporné názory.

Proč označujete ženu, která se rozhodla, že si dítě i s případným postižením nechá, že je káča. V těhotenství jsem podstoupila genetické vyšetření, kde byla pravděpodobnost, že dítě bude mít spíše kosmetickou vadu, než vážnější postižení. Nakonec se nám narodila naprosto zdravá dcera. Doporučení gynekologa v místě bydliště bylo, abych podstoupila přerušení těhotenství.  Vyřídila jsem si nakonec doporučení do krajské nemocnice na genetiku. S láskou jsme i naši mladší dceru vychovali.

Jenže tady to prokázané není. Protože ta paní odmítá testy. Není třeba jít na odběr plodové vody. Genetické testy z ampulky krve jsou zcela průkazné. Paní raději odkope všechny od sebe, než aby nechala provést test.

Věk na vnoučata v 39? Pobavilo. Tak možná v roce 1823. :D

Asi jste si nevšimla, ale čím dál víc mladých má děti zase mezi 20 - 25 (na štěstí). Já rodila ve 34 a dnes vím, že to bylo pozdě.

Nevšimla. Možná právě proto, že čím dál tím více mladých chce a může mít vzdělání a s tím se porod ve dvaceti moc neslučuje. 39 není věk na vnouče. Ne v době, kdy svět nabízí i jiné požitky, než jen porodní sál hned po střední :), pokud vůbec nějaká střední škola byla. První dítě jsem měla v 27, v pohodě věk, ale kdyby bylo až ve třiceti, tak taky ok. Matkám v 39 fandím. Po 40 už to začíná být trochu náročné, v 50 prosím už nerodit. Ale v 39 vnouče? Možná tak komunita, která z principu nepracuje, jen rodí. Vzdělaný člověk fakt ne. Ne v 21. století.

Ovšem taky existuje pojem "geriatrická matka" pro rodičky od 35 let výše. Vesměs se lékaři shodnou na rozmezí 25 - 30 let jako na vhodném věku pro mateřství. Čistě z biologického hlediska. O tom, že se to rozchází se společenskou situací, se vedou už roky diskuze, ale pro tento konkrétní případ to stejně není důležité. Tahle matka má nějaké problémy, jinak by nebyla na asistované reprodukci, a sama přiznává nějakou "diagnózu". Tím spíš by měla mít rozum a nelámat to přes koleno a chtít dítě za každou cenu.

Máte dost omezené názory. Já měla první vnouče v 39. A i jsem celý život pracovala. Užívala jsem si vnoučata, ale i "jiné požitky". Rozhodně to vše jde. A hlavně jsem tak byla a stale jsem spokojená. Ale nikoho,kdo to má jinak neurážim.

Věc názoru. Já si zase myslím, že omezené názory máte vy. Být v roce 2023 prarodičem v 39, v době antikoncepce, cestování, kariéry pro všechny, je pro mne promarněný život. Ne můj, ale toho potomka, co se nutně musí rozmnožovat, jakmile dosáhne plnoletosti. V pořádku, máme rozdílný pohled na život. Nicméně, předpokládám, že je vám přes 60, dost možná hodně přes 60. Vy jste měla dítě kolem 20, vaše dítě očividně také v tom věku. Chtěla bych pro své děti vzdělání, ať poznají svět, a teprve potom ať zakládají rodinu. Ale nechám to na nich, jen jim vysvětlím principy antikoncepce a plánovaného rodičovství. Náctileté rodiče z nich vážně nechci. Babička v 39 už nebudu, naštěstí, ledaže by mne dvanáctiletý potomek zaskočil :D. Pokud budu prarodičem poprvé v 55, budu spokojená, ale i počkám.

Jakože bych už měla být čerstvá babička? Jen to ne :D. Já také chci vzdělané děti, co byly v zahraničí déle než na dovolenou. Já jim tu antikoncepci budu i platit. Budu ráda, když začnou s předáváním svých genů ve třiceti.

Ja si myslim že každy si má žít, jak on chce a odsuzovat někoho jen za to kdy si pořídí dítě, či kdy se mu narodí vnouče, že to je omezené. A jako myslíte,že jsem svý potomky nutila aby si honem pořídili děti. A vy byste chtěla pro své dítě!! Ale co když vaše dítě to bude chtít jinak? A nedej bože bude chtít být "jen dělník".  To se vám asi zhroutí svět. A představte si,že i za mého mládí byla antikoncepce .

Ad Ely - Vzdělání a inteligence jsou dvě naprosto rozdílné věci, mám VŠ, ale znám taky fůru blbů s tituly před i za. A pokud jde o ten věk, znám taky spoustu třicítek, které na klinikách reprodukční medicíny brečí, že jim to přirozeně nejde.

Nemám žádný problém s tím, jaké povolání si moje děti zvolí. Nejstarší chce být dlouhodobě popelář, čili pokud mu to zůstane, tak v pořádku, je to poctivá a velice potřebná práce. Nicméně, má dost talent na matematiku, tak uvidíme, kam ho život zavane. Klidně může být popelář, co bude umět dobře počítat. Jakákoliv poctivá práce má moji podporu. To jsem tady ostatně už dříve psala ve více diskuzích. ;) Takže ten jemný útok ad hominem mě dost minul :).

Syn chtěl byt také popelář . Tento komentář jste hezky napsala. Takže máte jen problém s mladými babičkami .  Ale to je v pohodě to je vaše volba teda kdy jste měla děti, kdy budete babi už ne.  Ja mám rada děti a nijak mě nelákalo cestovat po světě. Jo párkrát sme byli u moře,.. Ale jak byly vnučky, tak týden dovolené byl pro ně. Jezdili jsme pod stan, po výletech a bylo to moc fajn. Krasné vzpomínky. Ted už jen občas výlet. Ale když se to u nás sejde,tak jsem spokojená, Tím chci jen říct,že každý to ma jinak. Jde jen o to aby byl spokojený.

V roce 1823? Přidejte století a ještě pár let navíc. Moje sestra byla babičkou v 39 a v 59 se stala prababičkou. Sestra je ročník 1953. Není jediná mladá babička a prababička. To, že si spousta žen myslí, že před padesátkou bude poprvé rodit, je sice pravda, ale počet postižených dětí je vyšší procento na počet porozených dětí celkem. Nějak si ženy, některé, nechtějí přiznat, že po 40 roku svého života se u nich dostavuje klimakterium, tedy neschopnost otěhotnět. Mnohé se nechají uměle oplodnit. Znáte to, jak ta stará žena porodila? Přišly kolegyně, podívat se na miminko. Ona je pohostila, ale miminko stále neviděly. Kdy nám to děťátko ukážeš, ptaly se staré matky. Až bude plakat. Proč? No, já jsem zapomněla, kam jsem ho položila!

Sasanka Hajní: čím dál víc mladých má děti zase mezi 20 - 25.

Tak to bych neřekl v dnešní době má více mladých lidí dítě až po 30 létech.