Oba manželé mají každý svůj vlastní účet. Hlavní část finanční zátěže nese na svých bedrech Dana, a to přesto, že Karel má přibližně stejnou výplatu jako ona. „Asi to máme rozdělené trochu nešťastně, ale je to prostě tak, že já ze svého účtu platím chod domácnosti, věci pro syna, jídlo, oblečení, dovolené atd. A na manželovi je nájem. To znamená, že měsíčně jde z jeho výplaty deset tisíc. Zbytek, což je asi dvacet tisíc, nějakým způsobem prošustruje,“ svěřuje se Dana.

Potrpí si na kvalitu

Zároveň přiznává, že má Karel z minulosti nějaké dluhy. Neví sice přesně v jaké hodnotě, ale je přesvědčená o tom, že nejsou zase tak vysoké a rozhodně na ně podle ní nepadne dvacet tisíc. O tom, že by měl její muž nějaké finančně náročné koníčky, také nemůže být řeč. Problém je ovšem v tom, že rád nakupuje, a to hlavně jídlo.

„Nemyslím tím běžné jídlo, to nakupuju já, manžel si nosí spíš docela drahé speciality. Pro mě a pro syna třeba pravou belgickou čokoládu a pro sebe třeba kvalitní víno a výběrové sýry. Už jsem mu několikrát opakovala, že mi stačí běžná levná čokoláda ze supermarketu, ale neposlouchá mě. Pořád jen opakuje větu: Peníze budou, my nebudem, a tím to pro něj hasne,“ vypráví Dana.

Chce to radikální krok

Ani drahé jídlo ovšem podle Dany není důvodem k tomu, aby její muž skutečně nic neušetřil. Stává se totiž, že mu musí část nájmu posílat ze svého účtu, aby nemeškali s platbou. „Netuším, kam ty peníze dává, jedině snad, že by při občasné návštěvě hospody platil za všechny útratu. Štve mě to, protože kdyby se něco stalo, nemáme v záloze žádnou rezervu,“ stěžuje si nespokojená manželka a doufá, že na nepříjemnou situaci vyzraje zásadním opatřením.

„Už si připadám jako stíhačka, protože se pořád snažím mu promlouvat do duše. Přeci nejde, abych já šetřila a on všechno rozházel. Až se nám rozbije televize, kdo to bude muset vyřešit? No já samozřejmě. Partneři by se přeci měli na chodu domácnosti podílet stejným dílem a uvědomovat si hodnotu peněz. No nic, nemá cenu fňukat, pokusím se zavést nějaký řád. Mám v plánu mu navrhnout, abychom si alespoň měsíc sledovali naše výdaje. Všechno budeme zapisovat a potom mu třeba dojde, že by neměl tolik utrácet. Jiné řešení mě bohužel nenapadá, ale budu ráda za jakoukoli radu od žen, které řeší nebo řešily podobný problém,“ uzavírá svou promluvu Dana.
Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Čtěte také:

Reklama