Foto: Shutterstock
Monika má klasické období návalů, pocení, nočního pocení, špatně spí a bojuje se svými náladami a psychickými stavy, které dříve neznala. Také se jí začala ukládat tuk kolem pasu a stehen, takže si připadá jako oteklá velryba, která i když nic moc nejí, stejně pomalu, ale jistě nabírá nechtěná kila.
To všechno ji zmáhá, ale ví, že to musí vydržet, že s tím prostě nic nenadělá, protože to přijít v jejím věku muselo. Co jí ale strašně zraňuje je chování jejího manžela, se kterým je víc jak 25 let. Dává jí najevo, jak mu vadí její změny a občas toho i využívá, aby ji tím trápil.
Například jí upozorňuje na to, že má zase nával. Jako by jí samotné nebylo jasné, že je celá rudá a během vteřiny zpocená. Také když se kvůli něčemu dohadují a ona má nevrlou reakci, třeba když přijde unavená z práce, začne vyvádět, že je negativní, protože je „bába v přechodu“. Občas i sám vyvolá hádku, vyčte jí, že se s ní nedá bavit, že není v pohodě a dramaticky odejde do hospody. Navrhl jí, že bude spát jinde než v ložnici, v dětském pokoji po jejich synovi, protože když na ni v noci sáhne, je často úplně mokrá, jak se v noci potí. A že mu je to nepříjemné, protože údajně začala ještě chrápat, což dřív nedělala. Monika si toho samozřejmě není vědomá, a tak kdykoliv jí ráno říkal, že nemohl spát, protože chrápala, neměla ponětí, jestli je to pravda nebo jestli si to Mirek škodolibě nevymyslel.
Na menopauzu byla připravená a věděla, že to asi nebude procházka růžovým sadem, ale na jeho soustavné a negativní reakce ne. Velmi ji to zraňuje a propadá se do nepříjemných stavů, kdy si myslí, že je méněcenná. Myslela si, že jí Mirek podpoří, ale stal se opak. Dává jí najevo, že se změnila a že mu to vadí. A navíc to nemá řešení. Když se mu to snaží vysvětlit, že za to nemůže, tak on jí odpovídá, že za své chování snad může a měla by to mít pod kontrolou a neměla by být tak protivná. Jenže, jak nebýt protivná, když s vámi někdo protivně jedná? Monika má pocit, že žije najednou v pasti, která se zaklapla. Musí přežít svou menopauzu, ale možná nemusí přežívat hnusné a ponižující ataky svého partnera.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Monika prožívá všechny běžné symptomy menopauzy… Je bohužel právě ten typ ženy, u které se tato hormonální změna projevuje v celé své negativní hitparádě. Pochopení a podpora ze strany partnera je pro každou ženu v tomto období z partnerského hlediska zcela zásadní. Samo přijetí tohoto období ženě přináší kromě fyziologických a psychických změn i nutnost vědomě příjmout svůj věk, i přesto, že se mentálně i vzhledem na něj necítí. Oproti pánské andropauze, která se projevuje spíše sklonem k destrukci dosavadních vztahů a panické potřebě dokazovat si mládí různými výkony, je menopauza ženy více rozpoznatelná právě fyziologickými reakcemi těla i duše. V tomto náročném období je často řešením úprava hormonů spolu s nasazením antidepresiv ke stabilizaci rozkymácené a oslabené psychiky. Řešení oddělených ložnic sice vyřeší Mirkův komfort, ale do budoucna spolu s jeho netaktními a bezohlednými výpady vůči Monice může urychlit a prohloubit partnerský nesoulad. Fungování vztahu za podmínek, že žena reprezentuje svým vzhledem a neumožnuje si být legálně občas v „nenáladě“ samozřejmě každému muži vyhovuje a je jednoduché vztah udržovat. Kvalita skutečného partnerství se projevuje především v situacích, kdy jeden z partnerů potřebuje maximální podporu a pochopení i za cenu nekomfortu toho druhého. Nepříjemnosti, které přináší menopauza, nepotrvají věčně a dají se dostat pod kontrolu. Chování Mirka je však negativní zprávou o ochotě nebo i schopnosti Moniku podpořit v období, kdy je na zpětné vazby svého muže obzvláště citlivá.
|
|
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
No upřímně, mně to zní spíš tak že pán má andropauzu. Je iritovaný, nepříjemný, blbe spí atd.
Ono muži si to často neuvědomí, protože jim nekolisá menstruační cyklus, že. Takze si to nespojí, proste jsou z nich mrzouti a najednou jim vadí teplo atd.
Ale je to videt. Právě ta nepříjemnost, výkyvy nálad, mizení nekam za koníčky coz bývá i výmluva protoze maji delat co sami se sebou. Bývají unavení, vidí ze jim padají vlasy nebo se meni neco sexualne a o to hůř zvládají to, že ženě je špatně..
Oddelene ložnice můžou být dobrý nápad. Aspoň se oba vyspí a pak treba budou klidnejsi a budou schopni se vzájemně podpořit
No....všem dámám, které se smějí těm, co mají fakt nepříjemnou menopauzu, protože ony si "skoro nevšimly, ostatní přehánějí, každá to zvládne " a podobné výblitky...fakt se styďte. Moje velmi blízká příbuzná, celoživotní odpůrce HA, fakt zdravý člověk, sportuje od pubertálních let, žádné léky, zdravá, záviděníhodná životospráva...a menopauza totální očistec. Návaly, pocení se totálně do ruda v situacích, které se nedaly předvídat, výkyvy nálady, naprostý děs. Zkusila úplně vše, od bylin, veganství, vegetariánství, jógy tritkst týdně, meditace, po hormony. Trvalo to šest let. Fakt bych dva dny tohoto přála všem těm , co mají pocit, že když ony byly v klidu, tak to tak má určitě každá a která nemá, ta je přehánějící hysterka, co dovolila říci, že je jí vedro a že je menopauza humus. No a paní terapeutka, která doporučuje antidepresiva, by měla vrátit diplom.
To by nevěděla, kdyby jí to ta psycholožka neřekla! Co takhle něco poradit?
Všem zde diskutujícím doporučuji na FB stránku "Menopauza - společně to zvládneme". Jsou tam reálné názory a reálné rady reálných žen, které si tímto obdobím reálně prošly nebo procházejí. A věřte, že existuje hodně velká množina žen, které mají neskutečné problémy v tomto období a kdyby se stavěly na uši, nic nezabírá, nic nepomáhá - jistě, nějakou roli v tom hraje i genetika, ale mě vždycky vytočí ty názory těch, které tady tvrdí, jak si vlastně za to můžou ženské samy, protože "ony" to nezažily, tak to vlastně neexistuje. Já sama jsem měla snad všechno špatné, co existovalo, víc než 10 let. Teď konečně už nemám ty příšerné návaly, ale doživotně musím brát preparáty, které bych taky nejraději nebrala, během těch 10 let jsem navíc prožívala psychicky hodně těžké období a navíc jsem měla partnera podobného, jako ta Monika v článku - s tím rozdílem, že on se netajil tím, jak ho přitahují jiné ženské (hlavně rozhodně ne ty v přechodu, ty by podle něj měly dávno chcípnout, jinak jsou chlapovi jen na obtíž - nepřeháním, jeho slova). Takže vy, které to nezažíváte, buďte šťastné, že byl k vám osud takto štědrý, ale hlavně prosím nepište, že nic takového neexistuje ve vašem okolí. Ono s tím se každá z dotčených žen hodně nerada chlubí.
Já mám návaly stále, i když ne zas tak často. To už mi bylo 62 let.
Na rozdíl od terapeutky si nemyslím, že oddělené ložnice způsobí partnerský nesoulad. Naopak jsem všema deseti pro oddělenou ložnici, jestli je to jen trochu možné, a to i když se nekoná menopauza ani jiné důvody. Mít svůj malý kousek soukromí je k nezaplacení. Člověk si může v posteli číst, poslouchat rádio, čumět do mobilu nebo do stropu, přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta, mít na nočním stolku vonnou svíčku nebo v šuplíku po ruce vibrátor, otevřít či zavřít okno, zapnout nebo vypnout topení, vzít si do postele kočku nebo plyšáka, prostě jeho ložnice je jeho království. Nemusí řešit, jestli někoho neruší, něco tomu druhému nevadí, jestli chrápe a na ten sex se vždycky můžou domluvit a vzájemně se navštívit. Za mě samá pozitiva a sociální jistoty. To je jedna věc. Druhá věc je, že manžel z příběhu tím odděleným spaním nepřestane rejpat. On to nejspíš dělal už celé roky předtím, ale Monika to brala jako takový specifický smyl pro humor, a začalo jí to vadit až teď, kdy je jednak citlivější na všechno a za druhé se stala příhodným terčem, který je dobře po ruce. Někteří muži mají takové řeči, aniž by si uvědomovali, že to může někomu vadit, a obvykle tím trpí celé jejich okolí, nejen manželky.
Chudák manžel, zpocenou tlustou ropuchu pod peřinou. To se nedá. Podle mě by si měl sbalit pět švestek a odejít k té, která zůstává v příběhu skryta. Mladá svěží pevná dvacítka nebo třicítka. Ta zpocená bude jen po jeho výkonu a to bude jistě velmi roztomilé a voňavé, doufejme, že s ní dlouho vydrží krok. A jsem si jistá, že jeho původní žena pookřeje, protože co si budem. Menopauza je svinstvo, ale takovejhle manžel slušně přikládá pod hormonální kotel. Je možné, že se Monče po jeho odchodu nesmírně uleví. Mimochodem nevěřím tomu, že pan manžel byl pan dokonalý po celých 25 let. Rejpal byl nejspíš už předtím.
Zase další Mirek.
Míň jíst není žádná výhra, tělo si může ukládat zásoby, když je menší příjem. Budu zase otravná, potřebuje pohyb a stravu upravit. Ten povedený manžel hádku vyvolá, aby mohl ublíženě odejít do hospody, kde mu rozumí. Monika si může zajít k doktorovi pro nějaké léky, ty čaje a volně prodejné sarapisy a forfeminy moc nezabírají. Mají teda navíc nějaké vitaminy a minerály. 
Ale že by na ženě někdo poznal, že má nával, to slyším poprvé. Myslím si, že ta antidepresiva by měl brát Mirek, jestli Monika furt brečí, že je v menopauze, ta bude brát hormony a po antidepresivech taky lidé přibírají.
Ta žena by měla navštívit lékaře, když tu svou dobu prožívá s takovými problémy. Já jsem nic takového nepociťovala. Nepotila jsem se, neměla jsem návaly do ruda. Občas mi bylo tepleji, ale nijak dramaticky. Toto období jsem měla od 56 cca do 60. Ale nerozčiloval mě manžel - ten už byl po smrti, chodila jsem denně na dlouhé vycházky, jednou týdně jsem chodila plavat - řekla bych, že právě to plavání mi hodně pomáhalo udržovat se v pořádku, jezdila jsem na kole. Měla jsem přítele, se kterým jsme se navštěvovali zhruba 2x v týdnu. Ta paní bude nervosni už jen z toho svého manžela. Píše 25 let spolu, kdyby se vdávala ve 30, tak by teď měla 55. Horší problémy při přechodu mají spíše mladší ženy - prý, nejsem odborný lékař.
Chlap je prostě protivný, možná, že už má někde náhradu, to by si proti ženě tolik nevymýšlel. Opět Eric Berne Jak si lidé hrají. Aby zastřel nějaké své prohřešky a nedostatky, dělá doma kravál - hra na kravál. Chce spát v jiné místnosti? No tak ať spí v jiné místnosti. Ta poznámka - že když on na ni v noci sáhne - už jenom to by mě stačilo k tomu, abych ho ze své ložnice vystěhovala. Co je pro něj ta manželka - něco, co může kdykoliv použít ke své potřebě?