kamarádka

Nedávno jsem přemýšlela o tom, jak často jsem se už setkala se stesky žen, že jejich partneři nemají rádi jejich kamarádky. Už jste to doma taky řešili?

Před pár týdny jsem mluvila s jednou ze svých dlouholetých kamarádek, která už dobrých deset let žije s přítelem – velice inteligentním, vzdělaným, zábavným mužem – vždycky jsem ho ráda vídala pro jeho společenskost a smysl pro humor. Kamarádka ale na něj měla zrovna vztek, dokonce hodně velký, nějak se prý poslední dobou nemůžou shodnout a jí dochází trpělivost. A když si mi tak stěžovala na to i ono, vypadlo z ní jedno varování.

„Nikdy se nesvěřuj žádnému chlapovi svojí kamarádky. On sice pokyvuje a dělá, že tě chápe, ale všechno si dobře pamatuje a tyhle informace při první vhodné příležitosti zneužije. Já jsem se po letech dozvěděla, že jsou všechny moje kamarádky špatné a nějakým způsobem defektní – jedna se rozvedla, druhá stále řeší problémy v práci, třetí má milence… A protože se já s těmi závadnými jedinci stýkám, je to vlastně důkaz toho, že jsem taky špatná – prostě vrána k vráně sedá.“

Kámoška mě šokovala a já jsem nevěděla, co říct. Vždyť ten její se vždy choval tak přátelsky!

Ale začala jsem o tom přemýšlet, vyptávat se a zjistila jsem, že je to vlastně docela častý úkaz. Existuje opravdu poměrně dost mužů, kterým vadí kamarádky jejich partnerek. Proč? Odmyslím-li psychopaty, kteří se snaží své ženy izolovat od všeho, co mluví a mohlo by podat svědectví o možném týrání, je to zřejmě hlavně žárlivost. Ne sice přímá, ale trochu zpoza rohu.

„Kdo ví, kde s tou kámoškou couráš a s kým se někde ve vinárně seznámíte. Ona tě kazí, bůh ví, co ti nasadí do hlavy, jak ovlivní tvé názory, nebo ti dodá sílu k radikálním myšlenkám. Hlavně aby nebyla moc emancipovaná, samostatná, akční. Z té vždy hrozí nějaké nebezpečí, že tě bude tahat od rodiny, vymýšlet dámské jízdy a plánovat různé akce, na kterých se zase můžeš s někým seznámit a zahnout mi… A že má doma manžela a bokem milence? Ta nemorální coura! Určitě ti bude valit do hlavy, jak je to úžasné a aby sis taky nějakého našla!“

Tak bych asi přeložila myšlenky, které se těm „poseroutkům“ honí hlavou. Když jsem se na to zeptala jiné své známé, spráskla ruce.

„No, ježiš! O všech mých kamarádkách tvrdí, že to jsou kr..y! Když jsem si jednou po telefonu domlouvala kafe, vytrhl telefon ze zdi, hodil s ním o zeď a řval, že jen co vytáhne paty z domu, už si domlouvám hospodu! Moje kamarádky nenávidí, a když některá přijde na návštěvu, nikdy s žádnou slovo nepromluví.“

Jak je to u vás doma? Jaký vztah má váš muž k vašim kamarádkám? Vadí mu, nebo je má rád? Dokáže si s nimi povídat, nebo mizí jako stín, jakmile některou zahlédne ve dveřích?