b0c19e12ae7e2-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Martina měla poslední dobou stále neodbytnější pocit, že si před sedmnácti roky brala úplně jiného člověka. Jiří se během posledních let změnil tak, že ho chvílemi nepoznávala. Zcela překopal svůj hodnotový žebříček a najednou dával přednost úplně jiným věcem. Zhlédl se v místní politice a toužil z pozice městského radního vystoupat mnohem výš. Podřizoval tomu všechno. Změnil přátele, začal se věnovat jiným koníčkům a žít nákladným způsobem života. Odráželo se to samozřejmě i v jeho čase stráveném s rodinou. Bylo ho čím dál méně.

„Vídali jsme ho najednou jen výjimečně. Když neseděl na radnici, jezdil s novými přáteli po různých akcích. Cokoli jsem mu vyčetla, hned otočil proti mně. Prý se musím smířit s tím, že budu mít doma úspěšného muže, který nemůže sedět doma u stolu. Jenže čas nebylo to jediné, co ho honba za úspěchem stála. Udržet tempo s jeho vlivnými a mnohem bohatšími kumpány bylo dost nákladné. A tak nejen že si na to peníze půjčoval, ale jak jsem nečekaně odhalila, dokonce je i sprostě ukradl!“ kroutí s opovržením hlavou Martina, jíž se tchyně svěřila s nepříjemnou věcí. Její syn ji přiměl prodat byt a odejít do domova důchodců. Současně s tím vybral i její úspory, údajně na placení pobytu v zařízení.

„Nám tvrdil, jak si to maminka přála, ale z ní vylezlo, že ji k tomu spíš donutil. Ještě není tak neschopná, aby nedokázala žít sama. Poměrně slušně se o sebe i v devětasedmdesáti letech postará. Ale on ji přesvědčil, že za pár let už to tak nebude, a ona musí využít šance, která se mu naskytla. Přes jednoho známého pro ni našel místo ve skvělém domově důchodců, kam by ji za těch pár let už protlačit nemohl. Prý do ní hučel tak dlouho, až mu kývla. Bylo mi z něj úplně zle! Její byt samozřejmě obratem prodal a z těch peněz umořil dluhy, které byly větší, než jsem tušila,“ zlobí se Martina. Tím ovšem míra jeho provinění nekončí.

Z matčina účtu vybral statisícovou částku. Údajně na vstupní poplatky a další platby jejího pobytu v zařízení. „Úplná blbost! Normálně ji okradl! To jeho luxusní zařízení je státní a pobyt se platí z důchodu. Zvedl se mi žaludek a já mu doma řekla, že okamžitě žádám o rozvod. Nebránil mi. Prosil mě ale o jediné. Ať si nechám nabyté informace pro sebe, hlavně před našimi dospívajícími dětmi. Že ho musím chápat, potřeboval kapitál do začátku. A stejně by jednou připadly všechny matčiny peníze jemu jakožto jedinému dědicovi. Bylo mi z něj zle čím dál víc,“ svěřuje se Martina, která má manželovo jediné přání problém splnit. Nepřijde ji správné o otcově poklesku dětem neříci.

„Nejsou už tak malé, končí na základce, začínají chodit na střední školu. Podle Jiřího to není jejich věc, ale já myslím, že měly znát důvod našeho rozvodu a otcovu pravou tvář. Zatím o všem mlčím, včetně plánovaného rozvodu. Ale zaslouží si přece znát pravdu, nebo ne? Měla bych jim snad tatínka pořád idealizovat? ptá se zklamaná Martina.

O vyjádření jsme poprosili psycholožku a mentální koučku Pavlu Köhling:

  Rozvod je v drtivé většině případů náročné období. Pro partnery, pro děti i pro zbytek rodiny. Z právního hlediska je jediným zákonným důvodem pro rozvod „hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství“. V příběhu Martiny rozvrat nastal. Změna chování a jednání jejího manžela vyvrcholila tím, že prakticky okradl svoji matku, když ji donutil prodal její byt a peníze si vzal on. S rozvodem souhlasí, ale klade si podmínku. Děti se nemají dozvědět o jeho aktivitách! Aha! Jak se má Martina zachovat?  

Děti mají právo na pravdu, přiměřenou jejich věku. Zatajování závažných skutečností může narušit jejich důvěru v rodiče. Pokud se, ještě pořád manžel, dopouští věcí, které jsou za hranicí legálnosti, může být ohrožena nejen morální výchova dětí, ale i jejich bezpečí. Právně může být nátlak nebo manipulace na Martinu, aby dětem nic neřekla, vnímán dokonce jako forma psychického násilí. 

Dřív nebo později budou děti v první řadě konfrontovány se skutečností, že se rodiče rozvádí. Už jenom tento fakt je pro děti zpravidla šok a velká psychická zátěž. Při sdělování dalších věcí ohledně důvodu rozvodu by měla být Martina opartná, a i když je to velmi těžké, snažit se vyhnout nenávisti a pomluvám. Klidně, věcně a opravdu přiměřeně věku vysvětlit, co se stalo. Zároveň je ujistit, že ony nejsou v žádném případě viníky! Doporučila bych Martině požádat o právní a možná také psychologickou radu. Podle toho, jak se charakterově její manžel „vybarvil“, nebude se zdráhat použít i v případě vlastního rozvodu „trefné zbraně“ a situaci Martině určitě nebude chtít ulehčit. 

0aa2ee25bfff9-thumbnail-Foto-medailonek-cerno-bila.jpgPavla Köhling je psycholožka a mentální koučka. Pracuje jako psycholožka a poradkyně ve Vzdělávacím a poradenském centru v Rakousku.

Současně pomáhá v rámci koučingu s posilováním mentálního zdraví a osobnostním rozvojem dětem i dospělým. 

Vystudovala psychologii na Masarykově Univerzitě v Brně. Při práci se svými klienty využívá metod rodinné terapie, vychází ze systemického a narativního přístupu a uplatňuje také principy case managementu. 

Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.