„S mým mužem už to nějakou dobu neklapalo. Choval se zvláštně, nemyslím tím podezřele ale prostě jinak. Chodil jako tělo bez duše a nic ho nebavilo. Ani podnikat nějaké zábavné věci s naším synem, jako to vždycky dělal. Nikde se ale netoulal, domů chodil ve stejný čas jako vždycky a večery trávil hlavně v posteli. Z žádné nevěry jsem ho tudíž nepodezírala,“ popisuje Magda.
Foto: Shutterstock
Magda neměla nejmenší důvod pomýšlet na to, že v Jiřího životě figuruje jiná žena. Jeho vyčerpanost a podrážděnost připisovala množství práce, které se pojilo s rozjížděním nového projektu v jeho zaměstnání. Pak přišlo léto, prázdniny a jejich desetiletý syn, jako už několik let předtím, odjel na tábor. „Na začátku července jsem Pavlíka vypravovala na tábor, kam letos jel už třetím rokem. Pavlík se těšil na kamarády a já se připravovala na to, že se za těch čtrnáct dní pokusím dát náš vztah s Jirkou dohromady. Byla to ideální příležitost, a dokonce to vypadalo, že se vše obrátí k dobrému. Jirkova nálada se sice o moc nezlepšila, ale alespoň souhlasil s romantickou večeří a také výletem na kola.“
Po týdnu se však Magdě ozvali z tábora s tím, že jejich syna už několik dní trápí bolest břicha a že by bylo lepší si pro něho dojet. Protože se Magda o syna velice strachovala, ihned vyslala Jiřího. Sama však musela zůstat v práci, a tak se Jiří vydal na cestu sám. „Moje práce mi bohužel neumožňuje odjet narychlo pryč, a tak jsem poprosila Jirku, aby pro našeho Pavlíka co nejrychleji dojel. Na další dny jsem si ale zařídila volno a hned po práci jsem spěchala domů. Pavlík ležel v posteli a vypadal spokojeně, což mě uklidnilo. Spokojeně ale vypadal taky tatínek, což mě překvapilo. Nadšeně vyprávěl o tom, jak to tam bylo krásné a že si s Pavlíkem užili také cestu domů. Bylo to poprvé za dlouhou dobu, co jsem ho viděla s dobrou náladou. Chtěla jsem, aby to tak zůstalo. Zbytečně jsem tedy do ničeho nešťourala a jen s údivem poslouchala.“
Návštěva u dětské lékařky nepotvrdila nic vážného a Pavlík sám po několika dnech vypadal mnohem lépe. Podle slov doktorky byl celý problém možná jen psychického původu, a tak se ho Magda vyptávala, zda se mu na táboře nestalo něco špatného. „Chtěla jsem vědět, jestli mu někdo něco neprovedl a jestli na něj byly děti, ale i instruktoři hodní. Nic, co by naznačovalo opak jsem z něj nedostala. Pak se ale rozpovídal o jedné instruktorce, která na něj prý byla velice milá a která prý zná tatínka. Vyptávala se ho, jak se máme doma a kdo si ho přijede na tábor vyzvednout. Nakonec s nimi prý dokonce i odjela. Hned jsem si vzpomněla na Jirkova slova, že si cestu domů moc užili a chtěla jsem se ho na to okamžitě zeptat, ale poprvé za dobu trvání našeho manželství nedorazil domů na čas.“
Magda na Jiřího čekala do pozdních večerních hodin a když se konečně objevil s obrovským úsměvem na tváři ve dveřích, okamžitě ho s tím, co se od syna dozvěděla, konfrontovala. „Nic netajil a jen s klidem odpověděl, že na táboře potkal svou starou známost, kterou ale od střední školy neviděl. A že si zašli na skleničku, aby probrali staré dobré časy. O nic že prý nejde. Jeho dobrá nálada, odvoz slečny instruktorky z tábora domů a fakt, že to právě ona mi volala, že Pavlíka bolí bříško, mi ale svědčí o opaku. Jsem ale odhodlaná jeho nový zápal do života využít k upevnění našeho vztahu," dodává Magda.
Zdroj info: Respondentka Magda
Čtěte také:
- Mám na co si vzpomenu, ale stejně neumím být šťastná, tvrdí Jana
- Po rozchodu, a když ho má jiná, mě přitahuje jako v začátcích randění, tvrdí Petra
Nový komentář
Komentáře
Instruktorka mohla opustit jen tak tábor, kde se starala o děti...?
V manželově chování jsou patrné dvě věci. Jednak je to zatajování, které proběhlo celkem dvakrát. Nevidím problém v tom kdyby to doma ženě řekl už původně, když se vrátil z tábora. Posílil by tak důvěru mezi ním a jeho ženou. Děje se však opak. Druhá věc je, že manžel nevyvivíjí žádnou snahu pracovat na zlepšení vztahu s manželkou, která si zařizuje výlety s ním prakticky sama. Byla bych velmi opatrná v tom…radovat se z toho, protože jak manželka popisuje sama, ona neverbalní komunikace “úsměv od ucha k uchu” mluví sama za sebe. Rozhodně bych se připravila i na variantu, že tento vztah brzy skončí, a to z mé strany.
Taky mi ten příběh nějak nedává smysl
ale tohle mi udělat můj manžel, tak ráda rozhodně nebudu 
Ještě bych se chtěla zmínit o svém prvním dojmu, když jsem si přečetla nadpis tohoto horroru.
Napadlo mne, že si z výletu přivezl nějakou nakažlivou nemoc. A ono ne. On se vrátil veselý.
Po deseti letech manželství? A pořád poslouchat ty stejné řeči? A být stále podezírán? No tak si popovídal se starou známou. Až by to nebyla známá, ale měl ji denně kolem sebe, už by pro něj nebyla tak zábavná. Nemyslím si, že by po cestě domů a navíc se svým dítětem, se dopouštěl nemravností. Přestaňte sledovat manžela na každém jeho kroku, přestaňte sledovat, jak se tváří, proč se tak tváří a co za tím jeho tvářením je, věnujte se něčemu užitečnějšímu. Tak se taky sejděte se starým známým, popovídejte si, no a uvidíte, jak se to bude líbit manželovi. Řešíte stupidnosti.
Zvláštní příběh, téměř detektivní. Na konci zajímavé rozuzlení, teď jen popřát Magdě hodně štěstí ať se jí podaří vztah upevnit, když má Jiří ten nový zápal do života.
Jsem jediná, komu to nedává žádný smysl? Tak ono jim to neklape, pak jede vyzvednout syna, potká svoji ex, jede s ním někam se synem, někde ji snad nechali nebo co, pak je šťastný, ale sex tam tedy není, a pořád je šťastný, a ona toho hodlá využít. What the hell? Já se v tom tedy ztrácím, ale osobně bych místo nápadů "hodlám jeho zápalu do života využít" slyšela mlátit na poplach veškeré varovné zvony, co by se mi do hlavy vešly. Stará známost - na skleničku - dobrá nálada a nový životní náboj = průser jako hrom, v nudném manželství...
Já bych do toho nevrtala. Konečně - proč by to takhle nemohlo vlastně být? Potkat se se starou známou, u skleničky si popovídat? Copak musí všichni končit v posteli?