Brzy bude načínat poslední měsíc těhotenství a už začíná být na pokraji zoufalství. Od poloviny března se totiž podívala ven jen šestkrát. Tedy tehdy, když musela k lékaři. Jinak má zákaz opouštět byt. Ne, není na rizikovém těhotenství. Domácí vězení jí naordinoval její manžel, který má panický strach, aby se nenakazila Covid-19, a neohrozila tak jejich očekávané miminko.

Foto: Shutterstock

Zpočátku se nebránila

„Nejdřív jsem s tím, že nebudu nikam chodit, souhlasila. Přišlo mi to jako samozřejmost, když doporučovali, aby lidi zůstávali doma, a zbytečně nikde necourali. Nikdo nevěděl, co se bude dít. Jestli to tu nebude vypadat jako v Itálii. Jenže postupem času, jak bylo jasné, že to není až taková katastrofa, mi otrnulo. Chtěla jsem si zajít nakoupit, projít se. Jenže mám smůlu,“ krčí rameny Dana, které manžel jakoukoli vycházku zakázal. Ani on sám, který má home office, z bytu zbytečně nevychází. A pokud ano, pak jen za přísných hygienických opatření. Nosí respirátor, rukavice a po návratu vše dezinfikuje.

Mám strach riskovat

„Dnes už je mi jasné, že fakt přehání. Myslí to dobře, ale tohle už je moc. Jenže si to nenechá vymluvit. Kolikrát jsme se kvůli tomu pohádali, on si však stojí za svým. Argumentuje tím, že jde i o jeho dítě, a jestli se mu něco stane, v životě mi to neodpustí. Proto raději neriskuji a poslušně sedím doma. Náhoda je blbec, co kdybych vážně něco chytla?“ přiznává Dana, která nemůže ani do přírody. Bydlí totiž v centru města a je bez auta, takže by musela cestovat hromadnou dopravou. A to je pro manžela další velký problém. K lékaři své ženě objednává taxi. Jenže na to, aby takto cestovala i jinam, nemají peníze.

Čeká druhou vlnu…

„Myslela jsem si, že až se situace zlepší, můj muž vychladne, a dá pokoj. Jenže on se teď, kdy se lidi můžou zase scházet, a nemusí venku nosit roušky, bojí ještě víc. Prý je naprosto jasné, že nás čeká druhá vlna epidemie. Vůbec nevím, co přijde, až se dcera narodí,“ zoufá si Dana.

Čtěte také:

Reklama