Když jsem přišla na to, že má manžel milenku, byli jsme spolu třináct let.
Zjistila jsem to úplně náhodou a zjistila jsem to tím nejhorším možným způsobem. V práci se mi udělalo zle, a tak jsem šla domů o pět hodin dříve než normálně.
Načapala jsem je v naší posteli právě v tom nejlepším. To, jak mi bylo, snad psát ani nemusím. Doslova a do písmene se mi v jedné vteřině zhroutil život a já viděla před sebou jen černočerné nic. Nejen manželství, ale i život se mi zhroutil jak domeček z karet a já měla co dělat sama se sebou, abych se nezhroutila také.
Jen kvůli synovi jsem v sobě našla sílu, o které jsem ani neměla zdání, zatnula ruce v pěst a začala se rvát s tím, co mi osud přihrál do cesty.
U manžela jsem byla neoblomná. Řekla jsem mu, že to, co udělal, nejsem schopná překousnout a že žít vedle něj by mě přivedlo k šílenství. Sbalila jsem sobě a synkovi věci a odstěhovala se k rodičům. (Bydleli ve stejném městě, takže ani s mojí prací, ani se synovou školou nebyl problém).
Manžel byl z mého rozhodnutí a jednání úplně vedle.
Když jsem odcházela, plakal, prosil mě, abych zůstala, sliboval, že už se to nikdy nebude opakovat. Prý to byl omyl, jen úlet, který pro něj nic neznamenal....
No, věřte mi, stát si za svým a neustoupit, mi dalo hroznou práci.
Ale zvládla jsem to.
Manžel mi stále posílal esemesky, volal, dokonce mi několikrát poslal květiny. Byla jsem neoblomná. Ne proto, že bych dělala naschvály, ale proto, že mi opravdu moc ublížil a já potřebovala čas na to, abych si utřídila myšlenky, vyčistila hlavu a rozhodla se, co dál.
Čas běžel, manželova snaha věci, manželství, urovnat ustupovala, až přestala úplně a i já cítila, že vrátit se zpět k němu a dělat jakože se nic nestalo, se mi ani trochu nechce.
Rok potom, co jsem ho „načapala“, jsem požádala o rozvod a dnes jsem už dva roky spokojeně vdaná.
Byla to tenkrát hrozná doba a já jsem šťastná, že už je vše za mnou a že jsem se tehdy rozhodla tak, jak jsem se rozhodla, a manželovi – dnes již vlastně exmanželovi – neustoupila.
Nový komentář
Komentáře
kubikm: O rozhoďnožce nepadlo ani slovo.
talenka: Přeju ti, ať ti ta iluze vydrží do konce života.
Ten mel ale drzost, do vasi postele si dotahl milenku! Videt, ze "to" dela s cizi zenskou v NASI posteli bych zcela jiste
Doufam, ze mne nikdy nic takoveho nepotka...
Meander: hm, žiju v téhle iluzi a ten můj taky... doufám, že nám ta iluze vydrží co nejdýl. a popravdě - manželem jsem si ještě jistější než sama sebou...
Meander:
Meander: a myslíš, že hupsnout na každou rozhoďnožku je zdravější?
Jano, gratuluju ti k tomu, jak jsi na mangelovu nevěru zareagovala
udělala bych to samé jen s tím rozdílem, že by musel z domu on, né já
Takhle to dopadá, když někdo podlehne iluzi, že jeden partner na celý život je zdravé a přirozené
Tohle je asi to nejhorší co může být, vidět toho svýho s někým za ruku nebo číst nějakou sms ještě jde ale načapat ho při tom a ještě k tomu doma musím být strašný. Jani zvládla jsi to, a doufám že teď jsi šťastná
skolacka: vrchol neúcty k tomu druhýmu je válet se s jiným v JAKÉKOLIV posteli...
Jano, jsi dobrá a doufám, že ti to klape...
To je vrchol neúcty k tomu druhýmu - válet se ve společný posteli
. jano dobře si udělala a souhlasím s Rikinou - vykopla bych jeho
Rikina: jo, já asi taky..
Seš třída, klaním se ti a máš veškerý můj obdiv
!
Hm - asi bych spíš sbalila ty věci jemu, než odcházet k rodičům. Ale jinak
Jano -