Foto: Shutterstock
„Jsme svoji čtyři roky a nikdy bych nečekala, že první problémy přijdou takhle brzy. Předtím jsme spolu chodili krátce, to přiznávám, ale i tak jsem si myslela, že svého muže znám dobře. Jenomže to jsem se šeredně mýlila.“
Sandra před pár měsíci zjistila něco, co nechce vědět žádný zadaný člověk – že jí její manžel podvádí.
„Ten způsob, jakým jsem se to dozvěděla, byl neskutečně ponižující. Přišla za mnou manželova kolegyně z práce a řekla mi, že bych asi měla vědět, že mého muže v práci pravidelně navštěvuje jedna žena, chodí spolu na obědy a někdy je slyší, jak si volají. Vůbec jsem nevěděla, co jí na to mám říct. Popravdě jsem byla v šoku a nevěřila jí ani slovo. Vypakovala jsem ji s tím, že se určitě plete, ale když jsem na manžela další den zatlačila, všechno mi přiznal. Prý udělal chybu, která ho mrzí a teď je řada na mě, abych se pokusila mu odpustit.“
„Úplně mě tím zaskočil. Byla jsem připravená mu nadávat, možná se zabalit a vypadnout, ale on na mě najednou hodil veškerou zodpovědnost za naše manželství. Prý je to jen jeden z mnoha problémů v manželství, na jaké za život narazíme a je jen na nás (respektive na mě), jak se k tomu postavíme. Když jsem mu řekla, že s tím tedy souhlasím, ale chci si rozmyslet sama v klidu jak dál, odpověděl jen, ať pamatuju, že jsem odpřisáhla, že s ním budu v dobrém i zlém. Vlastně mi úplně sebral vítr z plachet. Neměla jsem najednou vůbec chuť brečet nebo se litovat. Cítila jsem se popravdě trochu zmanipulovaná…jakože on mě podvede a já pak mám mít na vědomí, co jsem odpřisáhla? Mám teď týden na rozmyšlenou a cítím, že mě snad víc jak tou nevěrou zklamal svým přístupem. Kdyby se trochu kál, převzal zodpovědnost za svoje činy a snažil se to napravit, určitě bych byla ochotná mu odpustit. Tohle ale hraničí se zdravým rozumem a já si nejsem jistá, zda to mám zapotřebí,“ zakončuje Sandra.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Při zjištění nevěry u partnera můžeme prožít dvojí šok. Jednak z nečekané zrady naší důvěry v pevnost vztahu, ale bohužel i z nepříjemného zjištění o úrovni reakce na konfrontaci s událostí, která se stala.
Je pochopitelné, že v případě ohrožení se všichni uchylujeme k různým obranným únikovým reakcím, ať už se jedná o zapírání, bagatelizování či přímou manipulaci. A právě reakce muže Sandry je typickou ukázkou manipulativního chování, kdy se místo dospělého postoje a přijetí viny s otevřeností přijmout důsledky ohání manželským slibem, ve kterém jaksi pozapomněl i na frázi o věrnosti a úctě.
Schopnost selektivního výběru informací a ohýbání faktů se snahou zbavit se odpovědnosti je jedním z typických znaků manipulativních jedinců. Bohužel je málo mužů, kteří se při konfrontaci s provalenou nevěrou zachovají dospěle a mužně. Je smutné, že netuší, že právě ochota a schopnost k sebereflexi je jedinou cestou k nápravě vztahu takovým způsobem, aby si žena – i přes toto zklamání – mohla dále svého muže vážit.
Pocit zrady a ztráty důvěry v partnera je jen jednou z částí celku, který ženu zraní. Často je mnohem horší uvědomění si po prvotní bolesti, komu dala svou lásku a důvěru, a že vnímání kvalit milované osoby bylo pouhou iluzí. V krizových situacích se o druhých dozvíme nejvíce – právě tehdy padají masky a vyplouvají skutečné informace, které nám ukazují temné nebo slabé stránky druhých.
Konce vztahů nemusí být pouze o neschopnosti odpustit nevěru, ale i o tvrdém prozření a rozhodnutí opustit zbabělce, manipulátora nebo jen muže v pozici nesvéprávné oběti s oblíbenou větou: „Ono se mi to stalo.“
Lze odpustit mnohé, ale pouze v případě, že si svého partnera stále vážíme a vidíme v něm dospělého muže hodného naší důvěry. V opačném případě může žena svého muže jeho milence z celého srdce upřímně přát.
 Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi. Vzdělání a odbornost: Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta. Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.). Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem). Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu. |
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Manžel zahnul a teď se zlobí? To je vtip...
Takhle vyvádět kvůli milence ?
Manžel chyboval, byl nevěrný a místo toho, aby sklopil uši a poprosil ji o odpuštění hodil svou odpovědnost spíš na ni. Odpuštění neprosí, on je žádá. Na to ale nemá žádné právo, přiznání viny automaticky neznamená, že hurá, všecko je v pořádku. Vztah to poznamenalo a poznamená na dlouho dobu. Budování nové důvěry není hračka. Záleží na ní, jestli s ním chce žít, jestli na to má. Ať se rozhodne jak chce, tohle je podraz a šrám na dlouhou dobu.
Kdo mi vysvětlí ten týden na rozmyšlenou?
Na tomto příběhu je zajímavá ta bonzácká kolegyně. Co ji asi vedlo k tomu, že musela jít Sandře žalovat? Možná si sama dělala zálusk na toho chlapa, on neměl zájem, tak se takto mstí? Nebo je v tom pracovní rivalita, pán měl lepší výsledky, byl "v kolektivu oblíbený" a té kolegyni to těžce vadilo? Nebo neměla pořádně co na práci, nudila se a šmírovala ostatní kolegy, aby to pak mohla někde vyslepičit? Kdo ví. Taky je divné, že věděla, kde kolega bydlí a kdo je jeho žena, aby to mohla požalovat na tom správném místě. Tihle lidi, co strkají čenich do cizích záležitostí, to je lahůdka. Měli by možná mít nějakou svou nástěnku, kde by byla fotka a stručný popis jejich aktivity, aby ostatní věděli, na koho si dát pozor.
Plyne z toho poučení - máte-li milenku, není moudré ji vodit do práce, na obědy v dohledu pracoviště, nechat ji telefonovat do práce a podobně. A pokud jste milenka a nutně mu musíte volat do práce, představte se jako český statistický úřad, nebo tak něco.
Ten bude zahýbat pořád. Už jen z hygienických důvodů bych toto neakceptovala.