Přihlášení

Vyhledávání

Manžel mě opustil kvůli postiženému synovi, teď má ženu s postiženou dcerou

V životě se leckdy stávají situace, které nelze předvídat. Lidem se mění priority stejně jako se mění počasí, a proto nás upoutal příběh paní Radky, která se rozhodla napsat nám o tom, co se jí přihodilo. Při čtení zůstává rozum stát.

„S Jiřím jsem se seznámila, když jsem byla na střední škole. Já jsem chodila na ekonomku, on byl na učňáku. Zamilovali jsme se do sebe na jedné brněnské diskotéce a já jsem asi po třech měsících zjistila, že jsem těhotná. Oba jsme to přijali s radostí, protože v té době to zase nebyla taková ostuda. Mně bylo osmnáct a Jiřímu devatenáct, rozhodně jsme nebyli první ve městě.

Zdroj fotografií: Shutterstock

Větší šok přišel, když se nám narodil syn s Downovým syndromem. Smířili jsme se s tím celkem rychle, kdo se s tím však nesmířil vůbec, bylo naše okolí. Naši přátelé se s námi přestali vídat, protože podle mě nevěděli, jak se mají k Tomáškovi chovat. Navíc já jsem byla ze začátku dost úzkostlivá, takže se mnou nebyla řeč. Po čase se ale vše zlepšilo a byli jsme šťastná rodinka. O pět let později se nám narodila ještě dcera a Jiří měl hezký vztah i s Tomášem. Občas jsme se sice pohádali, ale nešlo o nic zásadního.

Před rokem bylo Tomášovi 29 let a Jiří za mnou přišel, že už se o něj nezvládá starat. Zůstala jsem stát jako opařená. Tomáš je dnes totiž už poměrně samostatný, snaží se a určitě se nedá říct, že je na obtíž. Jiří si však stál za svým a téměř bez dalších řečí podal žádost o rozvod. Nechci tvrdit, že bych se s odloučením smířila, ale snažila jsem se jeho rozhodnutí přijmout. Poslední zjištění už jsem však opravdu nedokázala pochopit.

Moje kamarádka mi prozradila, že Jiří udržuje vztah s paní, která má postiženou dceru. Holčička má mozkovou obrnu a vyžaduje péči 24/7. Okamžitě jsem svému bývalému manželovi volala a požadovala vysvětlení, ale nedočkala jsem se kloudné odpovědi. Nyní chodím k psychologovi, který mi vysvětlil, že ve skutečnosti manželovi vůbec nešlo o to, že máme postiženého syna, ale jen toužil po změně. Jeho nová přítelkyně se mu tolik líbí, že je schopný zapomenout na celou svou rodinu.“

Čtěte také:

Reklama

08.10.2019 09:00

Sex a vztahy

Autor: Karolína Waberová

Reklama

Nový komentář

Přispět do diskuze můžete po ZAREGISTROVÁNÍ a PŘIHLÁŠENÍ, nebo přihlášení přes Facebook

Komentáře

palia

Ubožák

29.11.2019 09:34

Odpovědi (0) To se mi líbí (0)

Patty88

život je mrcha

19.11.2019 17:52

Odpovědi (0) To se mi líbí (0)

Silvie73

Hm manžel toužil po změně.....a proto všechnu péči a starost o postižené dítě nechal na manželce.Tak to je teda frajer. Kdyby to bylo obráceně ,tak by se psalo o "krkavčí matce".

08.10.2019 13:54

Odpovědi (4) To se mi líbí (3)

Rikina

Tomu dítěti je 30 let, a jeho matka sama říká, že syn je samostatný a není na obtíž.

08.10.2019 16:34

To se mi líbí (2)

Silvie73

Jen můj názor. Moje kamarádka má dítě s Downovým syndromem ,je mu 20 let a má lehčí formu retardace a přesto ta péče není jednoduchá. Ve 20 nebo ve 30 letech jsou mentálně na úrovni malých dětí. Jen mi to prostě přijde od toho manžela nefér.

08.10.2019 17:58

To se mi líbí (0)

Terka Červeňáková

Ono je Down a je Down. Někteří potřebují péči až do konce života, jiní jsou schopni žít i sami a vykonávat nějakou jednodušší manuální práci. Mnohdy se i oženit/vdát a založit vlastní rodinu. Pokud je syn z článku slabší forma, může potřebovat pomoct třeba jen s úřady, smlouvami a vyřizováním na úřadech a podobně. Takových je sice menšina, ale jsou :)

08.10.2019 20:41

To se mi líbí (0)

Monika Z

Slabsi forma byl ocividne hlavne manzel.
Kdyz se chtel rozvest, budiz, ale takhle srabsky to svest na dite dokaze jen ubozak.

09.10.2019 11:01

To se mi líbí (0)

Arianka

Tady to je opravdu jasné, Tomáš posloužil jako špatné alibi. Psycholog má pravdu, možná jste přes samou péči o synka zapomínala na manžela , tak to celé působí. Navíc jste se potkali poměrně brzy a nebýt toho těhotenství, kdo ví, zda byste jinak byli spolu déle a vedli normální život i po střední škole. Vy jste tím přišli úplně o fázi randění a volný čas. V podstatě ve věku, kdy jste mohli ještě řádit, jste si zapekli na rodinu. Ta věc vás spojila i rozdělila zároveň. Mě to přijde vlastně naprosto pochopitelné. Ten vztah vyprchal lety a lety nekonečného stereotypu. Zkuste si vzít z toho to lepší, že byl s vámi po celý čas , kdy bylo třeba a odpustit a brát to jako nový start.

08.10.2019 13:04

Odpovědi (0) To se mi líbí (2)

vladka321

Možná potřeboval opravdu změnu a možná je nyní více chválen. Má pocit, že je potřebný a třeba potřebuje slyšet, jak jeho péče a snaha ulehčí práci. Starosti se nějak začaly dělit a možná i nynější partnerka mu dodá obdivu, který se vytratil v šedi stereotypu.

Nicméně to pro paní Radku musí být hodně zvláštní a bolestivé. Tolik toho spolu překonali...

08.10.2019 11:21

Odpovědi (1) To se mi líbí (0)

Rikina

… a právě proto, že toho tolik spolu museli překonávat a tak dlouho, tak už toho měl plné zuby. Navíc nikde není řečeno, že ten muž žije s tou druhou ženou a že se o její dceru stará. Jen že "udržuje vztah". Je to jeho přítelkyně, může se s ní jen občas vídat, a o její dítě se vůbec nestarat, není jeho, nemá k němu žádnou povinnost.

08.10.2019 16:41

To se mi líbí (0)

gerda

Možná i proto, že byl z domu zvyklý mít denně před očima postižené dítě. Ale u té nové holčičky neměl výčitky, že on ji takovou zplodil.

08.10.2019 11:04

Odpovědi (2) To se mi líbí (0)

vladka321

Wow, tak to bolí až sem...

08.10.2019 11:10

To se mi líbí (1)

gerda

Bohužel, chlapi jsou slabé nádoby. Ono stačí, když je syn gay a taky to má dotyčný jako výčitku, důkaz svého "selhání" . Život, no. Ženská je daleko silnější, ta musí zvládnout jak péči, tak i opuštěnost. A zvládne!