Když se pohledná žena dostane do mužského kolektivu, hned to vzbudí všeobecný zájem. Horší už je to doma, tam se nějaké to pracovní opoždění vysvětluje životnímu partnerovi obtížně.
Ilona nemohla po mateřské dovolené dlouho najít práci. Má vystudovanou ekonomku, ovládá jednoduché i podvojné účetnictví, ale v jejich několikatisícovém malém městě hledají obtížně zaměstnání i lidé s vyšším vzděláním.
Nabízela se jí sice možnost práce v krajském městě, ale to nakonec odmítla, protože jezdit denně téměř 90 km tam a 90 km zase zpátky by jí zabralo spoustu času a neměla by čas ani na děti, které jsou ještě malé. Lukášek chodí teprve do druhé třídy a Marcelka do třetí třídy základní školy. Manžel pracuje na směny, takže s výchovou dětí by to bylo obtížné.
Když už se pomalu smiřovala s tím, že asi navždy skončí na Úřadě práce, dohodila jí její švagrová místo účetní v jedné stavební firmě, sídlící kousek od jejího bydliště. Zatím sice jen záskok za mateřskou, ale kdoví, minulá účetní naznačovala, že ještě neví, jestli se do firmy vrátí, třeba by se Iloně nakonec povedl i celý úvazek.
Ilona byla nadšená a hned to s radostí doma oznámila svému manželovi. Byl také rád, že přibudou nějaké ty peníze do domácího rozpočtu.
Hned první den nástupu do práce slyšela už po cestě ke dveřím do své kanceláře obdivné pískání od zaměstnanců firmy.
„Fíííjo, to je jiné kafe, ne jako ta kobyla před ní.“
Tou kobylou byla zřejmě míněna minulá účetní.
Ilona to přešla bez povšimnutí a šla se seznámit se svým budoucím zaměstnavatelem, ředitelem firmy.
Přivítal ji a seznámil s ostatními kolegy. Vedoucím stavby, referentem a ještě jedním účetním. Ostatní zaměstnanci byli na place.
„No, budete tu jako růže mezi trním,“ prohodil ještě při závěrečném stisku ruky.
Ilona je ve firmě jedinou ženou. Dokonce i v malé přilehlé kantýně je mladý kluk, nějaký brigádník. Nevadí jí to. Je příjemné být obletována muži. Tu některý uvaří kávičku, tu jiný přinese dortíček. Když by potřebovala doma na baráku něco opravit, ví spolehlivě, na koho se obrátit.
A protože si v práci vedla velmi dobře a minulá účetní oznámila, že už se nevrátí, protože čeká další dítě, netrvalo dlouho a Ilona dostala práci na plný úvazek. S tím samozřejmě i více práce a o něco pozdější příchody domů.
Tyto pozdější příchody a mužský kolektiv jsou však čím dál více trnem v oku jejímu manželovi. Párkrát ji vyzvedává z práce a nelíbí se mu, jak s ní muži flirtují.
„Ale jdi ty, ti jsou naprosto neškodní,“ směje se Ilona, kterou by ani ve snu nenapadlo si v práci s někým něco začít.
Ale vysvětlujte to manželovi!
V období daňových přiznání bývá Ilona v práci ještě o něco déle než obvykle.
Skoro každý večer si tak vyslechne manželovi výčitky, že by ho fakt zajímalo, co tam tak dlouho dělá, jestli jen ty blbé papíry.
Ilonin manžel si je dobře vědom, že má hezkou ženu, ale tímto žárlivým chováním jejich až do té doby pěkný vztah jen komplikuje.
„To bys byl radši, abych seděla za pár stovek na Úřadě práce?“ brání se Ilona.
„Furt lepší než sedět mezi samými chlapy,“ odfrkne manžel.
Ilona neví, jak svého manžela přesvědčit, že jeho obavy jsou naprosto zbytečné. Pohádají se, usmíří, a tak je to pořád dokola.
Naposledy přišel s tím, že mu vadí, že sedí s referentem v jedné kanceláři, a že si všiml, jak po ní pořád „čumí“.
„A to má sedět venku? Prosím tě, vždyť je to kolega v práci.“
„Ale rozvedený,“ komentuje manžel.
„Ale nežije sám, má přítelkyni. Ty jsi fakt žárlivý blbec.“
„Mně se ten chlap prostě nelíbí.“
„Ty jemu taky ne.“
„Jak to myslíš?“
A hádka byla zase na spadnutí.
Ilona doufá, že to manžela časem přejde, jinak by si asi opravdu musela hledat jinou práci. Pokud možno mezi samými ženami.
„Proč by sis hledala jinou práci, když nic špatného neděláš? Když je manžel tak chytrý, ať ti ji najde sám, nikam nechoď,“ radí jí kamarádka.
A má svatou pravdu.
Nový komentář
Komentáře
linde — #31 tak,tak
Suzanne — #29
přesně jsi to napsala....po týdnech vysvětlování a rozumných argumentů to prostě vzdáš.....slušnost a úcta jde stranou a zůstane hořkost a pocit prohry, že jsi něco buď udělala špatně, nebo je špatný ten po tvém boku
Zdravím tady vespolek. Předem zmíním, že článek není opravdu o mně. Ovšem přesně to stejné jsem zažila před rokem, kdy jsem nastoupila do malé firmy. Navíc tam byli muži pouze tři. Doma hádky, výslechy, kde jsem tak dlouho, co tam dělám, hrůza. Vlastně skoro podobné dialogy, jaké píše článek. Nepomůže pořád dokola vysvětlovat, nepomůže se pokoušet o dospělý, rozumný rozhovor....Prostě manžel napružený po veškerý čas, co spolu trávíme, jen s výplatou na dlani trošku vždy na den pookřeje, ale pak zase vše při starém.
Rikina — #25 a co se týče poznámky, co by paní Iloně udělalo, kdyby se zeptala, co mu vadí - to já udělala nespočetněkrát...téměř vždy jsem se dočkala odpovědi, " no co mi vadí? že jsi ku*va a ku*víš se tam!)
Tak asi tolik. I o tom pracáku jsem několikrát slyšela...a teď pointa - firma krachla, jsem čtvrt roku na pracáku a vyšiluje ještě víc. Hlídá mi příjezdy z pracáku, vrčí, kde jsem tak dlouho, co tam pořád musím vyřizovat...nepustí mě ven, aniž by si neodpustil poznámku, kam zase jdu a co tam budu dělat. Pak mi volá, kdy přijedu. Takže paní Iloně tímto vzkazuji, že i kdyby odešla a šla na pracák, bude to minimálně stejné-ne-li horší, protože bude zavřená doma a ještě bez příjmu 
Rikina — #25 To máš pravdu. Přiznávám, že jaksi samozřejmě předpokládám, že rozhovor, který naznačuješ jako rozumný, mnohokrát proběhl, a označení partnera za blbce a jeho odeslání do jistých končin považuju za vyústění nějakého dlouhodobého zoufalého vysvětlování bez valné odezvy. Ale je to jen moje fabulace, to je fakt
Rikina — #26 to nevím, stalo se to.
Ale jen do konce tohoto měsíce, stejně odtud odcházím.
A do třetice - osobně tedy také nejsem ochotná se omezovat kvůli každému, kdo by měl výhrady k tomu, s kým eventuálně flirtuju. Ale manžel není každý. Tam si myslím, že je záhodno alespoň naslouchat a ne se hned štětit.
peetrax — #23 jak se to udělá?
V okolních ajnclících (open space office, jak se tomu tady honosně říká) pracuje 8 ženských a 1 chlap - gay. Strašný. Hned bych měnila za "mužské" pracoviště. 
Suzanne — #24 ano, uvnitř člověka se dějou věci, pravda. Ale co by to paní Iloně udělalo, kdyby místo označení chotě za blbce se zeptala, co konkrétně mu vadí, a v čem shledává ten problém, kterým se užírá. A sama mu řekla, že takové podezírání zase vadí jí. Vždyť jsou to dva dospělí lidi, proboha, a je-li výše popsaná konverzace pravdivá, tak spolu mluví jak rozhádaní haranti na písku.
Zbytečně se vyostřuje něco, co původně mohlo začít maličkostma.
margot — #13 tak to jo. Je fakt, že nemusela nic konkrétního říkat, stačí nějaké vyprávění, ze kterého je cítit, že je prostě v práci spokojená. Druhá věc je, že musí být na zbláznění hlídat si slova, jen aby nebyl uražen jeho jemnocit
Rikina — #17 Myslím, že už tady bylo pár diskusí, kde se to otočilo jednoznačně proti ženské, pokud se chovala jako kráva
Já vím, riki, říkáš, že si ho vybrala jako otce svých dětí... Ale lidi se někdy mění, uvnitř nich se dějou různé věci, do kterých nevidíme. Když to vezmu ad absurdum, raději bych prchla od otce svých dětí, než být na pracáku jen proto, aby nežárlil
Sedím v kanceláři s 6 chlapy a je to nejlepší kancelář, co jsem zažila.
Rikina — #17 dovolím si oponovat. Měla jsem šéfa, majitele firmy, jehož manželka ho jezdila do sídla firmy kontrolovat. Vpadla do kanceláře takovým stylem, že by se z toho jeden po... Konverzaci začala pokaždé "Nooo tak to máme dneska pěkně co? Bylo mi toho pána upřímně líto.
Jen tak na okraj - Naposledy přišel s tím, že mu vadí, že sedí s referentem v jedné kanceláři, a že si všiml, jak po ní pořád „čumí“.
To pan manžel chodí pro manželku do práce a vyhodnocuje situaci osobně? Tohle kdyby mi udělal manžel (přišel si pro mě do práce a podezíravě okukoval kolegy) tak se asi propadnu hanbou.
chlap by si měl zajít k psychologovi nebo do manželské poradny.
Trefa:to znam,ja mela take zarliveho manzela.zazila jsem si sve,moc pani lituju.
Kromě toho - kdyby to bylo obráceně, tj. manžel paní Ilony pracoval v jinak čistě ženském kolektivu, a ona vyšilovala, že sedí v kanceláři se ženskou, která na něj "čumí" a kdo ví co ještě, tak by ji místní kolektiv patrně litoval a o manželovi psal, že je to prasák, co se otočí za každou sukní. Chlapi z toho vyjdou špatně vždycky.
evelyn — #14 však já mám osobní zkušenost s žárlivým mužem, a vím, že komunikace je složitá.
Já se s ním nakonec rozešla, protože vztah mezi námi nebyl nijak zásadní a neměli jsme společné závazky. Paní z článku ale hovoří o muži, kterého si vybrala za otce svých potomků a jsou spolu minimálně 10 let. To už stojí za to vyvinout nějakou snahu o dohodu. Žádný dlouhodobý manželský vztah není bez mráčků a samo od sebe se nic nevyřeší.
Třeba to jeho žárlení souvisí s tím, že už si ho tak nehledí. Možná, kdyby mu občas zalichotila, že mu to sluší a pochválila ho, když jí s něčím pomůže, necítil by se zbytečně ohrožený. I chlapi si chtějí připadat žádaní. Taky se hodně pohybuju mezi chlapama, ale stačí, když po návratu z práce nebo z hospody řeknu manželovi, že jsem se na něj těšila nebo se zmíním, že jsem o něm v práci mluvila a je v klidu. :)
Suzanne — #8 ale já umím číst... jen si tu tak fabuluji, od článku se jen odpichuji (buhví, jestli někdo takový vůbec existuje a zda je to tak doopravdy). těmi věcmi se nemusí přímo "chlubit", mohou vyplynout jen z provozních hovorů doma - příliš často se mluví o někom konkrétním, sem tam nějaké to dobírání, v posteli únava a je to hnedka. však kolikrát se říká, jak se muži cítí ohroženi jen tím, když se narodí dítě, jak jsou na druhé koleji a žárlí. a tenhle se teď cítí aspoň na koleji třetí... možná už i na odstavné
SStream — #11 pravda, pán je asi poněkud paranoidní. Ale když to manželka ví, proč to přiživovat? Copak tím se něco vyřeší?
Minimálně by nemusela flirtovat s kolegy před očima svého chotě, který ji přijel vyzvednout z práce - tím to možná celé vzniklo. Nebo taky ne, z toho článku se to moc poznat nedá. Každopádně se domnívám, že to nebude tak jednoznačné, že ona je svatá a on žárlivý blbec.
Rikina — #10 pokud svou paní posílá na pracák, protože by mu to dělalo líp, tak si dle mého názoru nic jiného nezaslouží.