„Můj manžel Pavel mi před týdnem oznámil, že přihlásil syna na tábor, který začíná třetí červencový týden a trvá čtrnáct dní. Udělal to i přesto, že jsme o táborech už několikrát diskutovali a já jsem byla proti. Jiříček nikam nechce a mně je taky proti srsti ho posílat bez našeho dohledu pryč,“ tvrdí Dana.
Foto: Shutterstock
Ta si uvědomuje, že je na syna hodně fixovaná a on je hodně fixovaný na ni, přesto si myslí, že Jiří není na tábor ještě dostatečně zralý a nechce mu způsobovat trauma tím, že mu přikáže, aby na něj jel. Sama nemá na tábory z dětství zrovna nejlepší vzpomínky.
„Ve škole je Jiří tak trochu otloukánek a několikrát už jsme řešili, že si na něj starší kluci dovolují, bojím se, že by k něčemu takovému mohlo dojít i na táboře. Manžel ale tvrdí, že se nemůže pořád schovávat za mojí sukni, že je potřeba, aby se zocelil a přestal být tak nesnesitelným mamánkem. Ale já si prostě myslím, že na nějaké zocelení má ještě čas,“ říká Dana.
Její manžel ale trvá na tom, že syn na tábor pojede. Aniž by to někomu dopředu řekl, před několika měsíci synovi zamluvil místo a také zaplatil nemalou částku. Koupil mu také batoh a postupně dokupuje i vybavení, jako je ešus apod.
„Jiřík doma často pláče, že nikam nechce a já nemám to srdce ho poslat pryč. Ale nevím, jak si poradit s manželem. Odmítá se o tom bavit s tím, že je prostě rozhodnuto. Ze zoufalství už vymýšlím, že den před odjezdem sebe a Jirku sbalím a pojedeme tajně k mojí mamince, která bydlí dvě stě kilometrů daleko. Pavel bude zuřit, ale nevím, jak jinak to vyřešit,“ uzavírá Dana.
Zdroj: respondentka Dana
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Tak tady by mne opravdu zajímalo pokračování. Jak to nakonec dopadlo. Dozvíme se?
Prchnout tajně k mamince, to je tedy řešení, tím se vylepší vztah s manželem, manželův vztah s tchyní a kluk bude mít skvělý příklad, jak se chovat ve vztazích. Syn bude asi maminčin mazánek, kterému to dají ostatní děcka sežrat. Chyba je ovšem na obou rodičích, měli ho přivykat postupně, než ho poslat rovnou na dva týdny, museli vidět, že je nesamostatný.
Je to složité, otec chce aby byl syn ve svém věku samostatnější a matka by ho měla nejraději pořád u sebe. Chce to kompromis ale určitě ne poslat syna napoprvé na tábor a hned na 14 dní.
Ona je fixovaná na syna, a syn je fixovaný naní to je na problém do budoucna.
Ano, taky bych odjela a nic mu neřekla. On jednal za zády manželky i syna, zachovala bych se stejně. Ať se klidně vztekne. Ano, tábory se mi nelíbí. Dcera jezdí na soustředění sportovního týmu, kde všechnyznám. Jen tak na tábor z netu bych dítě nikdy neposlala a už vůbec ne proti jeho vůli
Chudák dítě fakt. Já byla introvert a na tábor jsem nikdy nechtěla, tak jsem nejela. Naši na tom netrvali. Co je za problém vzít ohled na dítě a jeho povahu. Zaplať pánbůh že s manželem máme na tohle stejný názor.
Jiříček. To asi vysvětluje všecko. Vychovává dalšího neschopnýho mamánka, který si bez maminky ani neprdne. Už dopředu lituju jeho budoucí ženu.
Prostě ne,každé dítě není na tábory zvědavé tak prostě nepojede.Já jsem tábory nesnášela,nikam jsem nejela a není pravda že bych si v životě bez rodičů neporadila nebo byla nějaký mamánek. Právě naopak. Jestli si chce otec něco dokazovat,může jet sám se synem někam pod stan.Já nevím že i když jsou to rodiče tak, pořád musí svému dítěti něco nutit protože to dělá většina lidí.Ale každé dítě není většina.Prostě můj syn pokud někam nechce jet tak nepojede a může se otec postavit na hlavu.A takové keci že syn bude nesamostatný ,jsou to žvásty, každý na nějaké tábory není a neznamená že všichni musíme dělat co většina lidí a dětí,nemusíme.
Desetiletý klučina by normálně byl dost zralý na tábor, ale malý Jiří není, protože mu to maminka nedovolila. Dano, není v pořádku být helicopter mother, dětem to rozhodně neprospívá. V deseti letech by zdravé dítě mělo být rozhodně schopné určité samostatnosti. Tábor v tomto rozsahu je teď špatné řešení, ale umím si představit, že otec je z toho, co Dana dělá ze syna, zoufalý. Nicméně, vzpamatovat se měl dávno. Řešením by teď byl kompromis. Příměstský tábor. Teď, v půlce července, hodně štěstí s hledáním volného místa. Jinak, vy jste rodina k pohledání. Matka, co se na syna upnula a nedovolí mu být samostatné dítě a otec, který zaplatí a objedná tábor, aniž by to své ženě řekl, anebo se třeba zeptal kluka, jestli by nechtěl o prázdninách dobrodružství, jaké zažívají jen velcí kluci a holky. Zajímavé by bylo vědět, jak moc se synovi za těch deset let věnoval, jestli třeba jeli spolu na čundr, na víkend pod stan, pod širák, bez maminky :). Oba jste na ránu. Chudák kluk. Ten vás má za trest. Poslední odstavec podle mne dokonale popisuje poměry a komunikaci v rodině. :/
Takové dítě bych nejdřív poslala na příměstský tábor. Vydrží ten Jiříček bez maminky alespoň u babičky? Úzkostná je taky Dana, jestli se babičky nebránily, mohl u nich sám nějaký týden pobýt, v jeho věku. Ale manžel je moc hrr, taky bych mu nepoděkovala. A to se probral až když má syn 10, do té doby ho nechal stát mámě za sukní?
Desetilty kluk už by měl být trochu samostatný, ovšem posílat ho na tábor proti jeho vůli také není nejlepší řešení.
Bohužel takových matek je asi celkem dost, bych řekla. Nedovolí dítěti špetku samostatnosti, pořád ho opečovávají jako vzácnou květinku, a dítě se nenaučí samo řešit cokoliv, všechno přece vyřeší maminka. Kluka je mi líto, manžela ani moc ne, měl to jako otec řešit už dávno, má stejná práva jako matka. Chápu, chtěl mít klid a nechtěl se hádat, manželku má rád, ustupoval, co to šlo. A pak už to nešlo. Desetiletý kluk by fakt neměl viste matce na sukni. Léčba šokem typu tábor a rovnou na 14 dnů je ale moc. Junior by se měl postupně otrkávat a navykat na to, že maminka není pořád po ruce, a otec by se mu měl víc věnovat, zatím zřejmě nechával syna jen s matkou, holt to chce vydržet trochu nepohodlí a blbých řečí od manželky a začít z kluka vychovávat něco pořádného, ne ho nechat napospas a že už je pár let zmeškáno, to je celkem jasné. O to hůř se to teď bude napravovat. Škoda, že se té matce nerozsvítilo ani tím, že Jiříček je otloukánek - kdo za to asi může, Dano? Kdo z něj udělal maminčina puclíka, z kterého mají spolužáci leda legraci?
Kluk v deseti letech pláče, protože bude od maminky? To se nedivím, že otec ho posílá na tábor. Asi máte jedináčka. Vy ho rozmazlujete a manžela to štve. Pořiďte si ještě jednou dítě a uvidíte, jak ten váš velký najednou vysroste.