Foto: Shutterstock
„Letos nám bylo oběma čtyřicet. Mně v lednu a manželovi teď v červnu a pro oba jsou to první kulaté narozeniny, které slavíme jako pár. Dali jsme se totiž dohromady až po třicítce,“ začíná Vanda své vyprávění.
Když čtyřicetiny slavila Vanda, manžel ji vzal na romantickou večeři a jako dárek dostala náušnice z bílého zlata. Když slavil Vandin manžel, vzala ho pro změnu na šlapadla na Vltavě a darovala mu poukaz do oblíbené restaurace. Oba totiž patří mezi milovníky dobrého jídla. Celé odpoledne i večer se ale Vandě její muž zdál divný, jako by vůbec nebyl ve své kůži. I v dalším týdnu byl zaražený a pasivně agresivní. Teprve potom Vanda zjistila proč.
„Musela jsem na něj opravdu uhodit, aby mi řekl, co se děje. No a vylezlo z něj, že počítal s tím, že mu na narozeniny připravím tajnou oslavu se všemi jeho kamarády a nejbližšími členy rodiny. Prý jsem před jeho čtyřicetinami pořád něco řešila a někam telefonovala a byl si jistý, že ho hodlám takhle úžasně překvapit. Já jsem přitom měla jenom hodně práce a tahala jsem si ji bohužel i domů. Pak mi řekl, že je vážně naštvaný, ale že si nemám dělat starosti, že to určitě nějak stráví, ale dost ho mrzí, že každé narozeniny našeho syna prožívám, jako kdyby měly být poslední. Nevěřila jsem tomu, co mi říká, přišlo mi, že se chová jako malé dítě,“ popisuje Vanda.
Ta samozřejmě argumentovala i tím, že ani jí manžel žádnou tajnou oslavu nepřipravil a vůbec by ji nenapadlo se na něj zlobit. Na to Jaromír opáčil, že na rozdíl od něj, nemá Vanda ráda překvapení a taky nemá moc kamarádek. A prý si dal práci alespoň s tím, že ji vzal do nóbl podniku a s výběrem náušnic, zatímco ona zvolila nejjednodušší cestu a darovala mu poukaz do restaurace, kde už byli mnohokrát.
„Sice ho moc nechápu, ale taky mě mrzí, že je manžel zklamaný. Doufám, že to není nějaký počátek krize středního věku. Snad ho to brzo přejde,“ uzavírá Vanda.
K článku se nám vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka.
Příběh Vandy a jejího zklamaného a uraženého manžela dokonale ilustruje, jaké emoční pasti nám způsobují naše nevyřčené fantazie a očekávání. Platí rovnice-čím větší očekávání, tím možná hlubší frustrace.
Vanda se logicky inspirovala manželovým pojetím oslavy jejího jubilea a snažila se opětovat oslavou podobné úrovně. Kreativita a radost z vymýšlení překvapujících zážitků není běžnou vlastností a tato dovednost není dána každému.
Reakce manžela je opravdu poněkud nezralá až dětská. K dospělosti patří i schopnost ventilovat své přání a potřeby. Nikdo nejsme zodpovědní za očekávání druhých, pokud toto přání není jasně sděleno.
Vanda může tuto zkušenost využít v další komunikaci s manželem a naučit ho říkat si o své potřeby. Vždy tam zbude prostor pro nějaké drobné překvapení, kterým ho potěší. Ale aby byla ve vztahu rovnováha, mělo by toto platit oboustranně.
|
|
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Tak ať mu řekne, že ta oslava byla tak tajná, že si ji ani nevšiml, ale všichni se skvěle bavilli.:)
Pánovi bude duševně tak 14 ne?
Zklamaný manžel z příběhu by mohl být rád, že se narozenin ve zdraví dožil a s rodinou je hezky oslavil. Když měl manžel 30, koupila mu tchýně prodloužený víkend v hotelu, protože si chtěla užít děti a vyexpedoval nás. Když jsem měla mít 40, povídám mu, pojedeme někam na prodloužený víkend. Vyber kraj, já vyberu město. A tak trochu jsem počítala s oživením vztahu. Co by tomu řekly děti. Ne děti. Co by tomu řekli jeho rodiče. Že si děláme,co chceme. Nejelo se nikam. Dostala jsem velikou kytku žíhaných karafiátů s kapradím a nefunkční elektrický spotřebič. Stálo to 1300 a tehdy by za to dvě tři noci na hotelu byly.Navic to označil, jako vlastně všechno z mé strany, za ,,další blbej nápad." Tehdy jsem se na všechno vykašlala, práce mě bavila a doma jsem holt dělala,co se po mně chtělo. Uvařila, uklidila, seděla u televize a dělala, že jsem spokojená.Az do rozvodu. No.
Není to nějaký debil?
On nedostal, co chtěl, ona je v podstatě taky frustrovaná, komunikace umřela už dávno. Vsadím se, že by si nejraději vyskočila na koníčka, když jí bere zezadu, ale co už, hlavně, že je splněno. On ten jejich život nebude jen o jedné zpackané oslavě
To je ale debil...Já svoje narozky už neslavím, manželce něco kopím a mám klid...
Mně teda ten článek rozesmál. Je to ideální vzpomínka do šuplíku těch společných, sladkohořkých a přesto vtipných historek. Taky jsem jedny své narozeniny komplet prořvala kvůli dárku a od té doby na to vždy se smíchem vzpomínáme. Prostě se to nepovedlo, no :) Jsou důležitější věci na světě.
Ehm, tak mne tedy připadá jako solidní dítě. Čtyřicetiletý chlap bude brečet, že neměl oslavu a argumentovat tím, že jeho dítě mívá? Tak tomu dítěti je méně než deset let, jelikož jsou teprve necelých deset let spolu. Nikde nečtu nic o tom, že paní pořádá oslavy pro všechny kolem, jak píše Rikina, je tam jen zmínka o synovi. Podle sebe soudím tebe, takže já také řeším jen dětské narozeniny a moje s manželovými řešíme večeří a nějakou maličkostí, já dostávám náušnice nebo náramky :). Chápu, že někdo to má potřebu dělat jinak. Ale celkově nechápu, proč bych se měla jako dospělý člověk urazit, že jsem nedostala překvapení v podobě oslavy. Já očekávám kytku a večeři a drobnost, to samé nabízím a jsme v klidu. Podle mne má ten pán reakci jako prvňáček, co očekával jinou barvu aktovky. Docela věřím, že paní neměla ani tušení, že čeká na mega oslavu. Kromě toho, velké oslavy stojí větší peníze, co třeba finanční důvod, že na to paní nemá a nevidí důvod, aby se dávaly tisíce za party? Za sebe říkám, že já bych zírala jako vyoraná myš, kdyby na mně můj muž naběhl se zklamaným obličejem, že chce oslavu jako naše děti.
S dovolením bych se pána zastala. Ano, terapeutka má bezesporu pravdu v tom, že když něco chceme máme to říct, přání má být jasně sděleno. Ale pokud si řeknete o to, aby vám někdo uspořádal tajnou narozeninovou oslavu, tak je v háji ten prvek tajnosti a překvapení, a navíc když si musíte vysloveně říkat o oslavu... kdo by to chtěl.
To spolu tihle manželé nikdy za celou dobu manželství nemluvili o způsobu slavení narozenin a jiných výročí? Že to bylo pro Vandu takové překvapení, že by manžel něco podobného mohl chtít? A nemá možná manžel trošku pravdu v tom, že Vanda pořádá opulentní slávu pro všechny kolem, ale jeho odbyla poukazem? Co by říkala ona, kdyby sama dostala poukaz na cosi a hotovo? Možná je chyba v tom, že se sešli dva lidé s velice rozdílným přístupem k oslavám, ale není dobře říct "jseš jak malej, žádnou oslavu nepotřebuješ, ty jsou jenom pro děti". Na místě Vandina manžela bych si vzala poučení, a další její narozeniny bych vyřešila čokoškou z Lidlu a kytkou z téhož řetězce, koupenou ve slevě. 
Kdyby snad byla zklamaná, že čekala něco víc, má pán k dispozici její vlastní argumenty. 