Mandle z květináče! Tygří oříšky chutnají, prospívají a pomáhají hubnout

Chutí se podobají kříženci mandlí a lískových oříšků, jsou nutričně hodnotné, zdravé, vhodné i pro alergiky a můžete si je vypěstovat doma v bytě i venku na zahradě. Šáchor jedlý si nelze nezamilovat.

Tygří ořech, chufa, gomi nebo zemní mandle. To je mnoho názvů pro jedinou plodinu. Šáchor nebo také zelnošáchor jedlý (Chlorocyperus esculentus) znali už ve starém Egyptě. Kromě toho, že si na této plodině pochutnávali za živa, dávali ji také faraonům do hrobů jako potravu na jejich poslední cestu. V průběhu let naopak sytila hlavně chudé. A své místo má v jídelníčku dodnes, i když je známá především v severní Africe, Orientu a jižní Evropě. Například ve Španělsku z šáchoru připravují oblíbený nápoj horchata, v Arábii zase sladký nápoj šerbet. Slouží ale také jako vařená nebo pečená příloha k pokrmům, pražená pochutina, náhražka kávy, mouka, olej, přísada do musli nebo jen tak za syrova.

Kde „oříšky“ hledat?

Šáchor jedlý je rostlina s až půl metru vysokými stébly, která kvete drobnými klásky podobnými těm travním. To ale není to hlavní. Důležité je, že na svých kořenech pod zemí tvoří drobné (přibližně 1,5 cm velké) hlízky. A právě ty jsou nazývány zemními mandlemi a také se zpracovávají. Nenechte se ale mýlit, že z takové drobotě nebude žádná úroda! Na jednom metru čtverečním můžete nasbírat kolem 0,3 kg hlízek. Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací navíc může v příznivých podmínkách jediná rostlina postupně vytvořit na 1 900 nových rostlin a až 7 000 hlízek. Proto šáchor jedlý nazývá nebezpečným plevelem, jehož nekontrolovatelné šíření může hrozit i u nás. Zatím s tím mají problém jen v domovině této rostliny, kde jsou mírné zimy. Naštěstí hlízky, kterými se šíří, vydrží pouze teploty do cca -10 °C.

Proč je šáchor jedlý tak oblíbený?

Kromě své oříškové chuti může nabídnout také cenné složení. Obsahuje lehce stravitelné bílkoviny, vlákninu, cukry v podobě škrobu, cenné mastné kyseliny, ale také spoustu minerálů (nejvíce draslík, vápník, hořčík, sodík) a stopových prvků (nejvíce železo, zinek, mangan, měď, fosfor).

Díky tomu všemu hlízky spolehlivě zaženou hlad i chuť na dezert, takže pomáhají při redukování hmotnosti. Navíc prospívají žaludku i střevům a zlepšují trávení, ale také vylepšují imunitní systém. Neobsahují lepek, pročež je velice oblíbená šáchorová mouka. A jelikož ve skutečnosti jde o podzemní hlízky, mohou je konzumovat i lidé s alergií na ořechy.

Hlízky šáchoru jedlého si oblíbí i váš partner, pokud je nadšený rybář. Vařené jsou prý tou nejlepší návnadou.

Jak šáchor pěstovat?

Zahradníci doporučují pěstovat šáchor

v květináči s dostatečným průměrem (minimálně 18 cm), nebo třeba i na zahradě. Ideální půdou je ta propustná, kombinovaná z hlíny a písku. Hlízky se sází, nebo semena vysévají na jaře (duben až květen). Rostlinu je pak nezbytné vydatně zalévat. Jen tak se na podzim dočkáte plodiny – hlízek. Se sklizní počkejte na dobu, kdy začne vrchní část rostliny odumírat a stahovat se pod zem. Nezapomeňte si ale část hlízek ponechat v chladu na příští sezonu!