Foto: Shutterstock

Veronika, 39 let
Rozumím všem opatřením a nechci jim odporovat, ale dodržení roušky u malého dítěte mi přijde skoro nemožné. Mám téměř roční holčičku a uvázaná rouška vydrží na jejím obličeji několik sekund. Podobně jako čepice… Vysvětlovat nemá smysl. Pokud bych měla zakrývat kočárek třeba „pláštěnkou“, kterou používám při dešti, nemá smysl jezdit na procházku, jež je tak doporučovaná a podle mého názoru zdravá a potřebná. Dítě se v uzavřeném kočárku vzteká, pláče a igelit zadýchává. Taková vyjížďka je spíš peklo. V posledních dnech jezdí dcera na procházku s nákrčníkem a ve chvíli, kdy usne, jí ho přetáhnu přes část obličeje. Víc udělat nedokážu. Na moji obranu ale musím říct, že momentálně bydlím na vesnici a nikoho při procházkách nepotkávám, tudíž dcera nepředstavuje riziko pro ostatní.

Markéta, 36 let
Doporučení o nošení roušky vypadá jako jasné a logické. Přijde mi i logické vysvětlovat důležitost nošení roušky pomocí pohádek. Ale to všechno se týká dětí čtyři roky a výše. U těch menších nemáte šanci něco takového vysvětlit. Jsem samoživitelka a je pro mě nepředstavitelné nechat svou tříletou dceru doma. Do kočárku s plachtou ji dát nemohu, je na to už dost velká. Snažím se ji neustále nasazovat šátek, ale stejně si ho pořád strhává, takže se třeba z nákupu stává peklo. Chápu, že je to dost bezvýchodná situace, ale jen doufám, že bych v takovém případě nedostala pokutu.

Edita, 32 let
Líbila se mi varianta, s tím, že by se členové rodin postupně organizovaně nakazili, a tak by se získávala imunita. Přijde mi to lepší než tyhle příkazy, které stejně nikdy nebudou všichni dodržovat. Navíc se často mění, nebo přibývají nové, některé jsou ve špatném znění, a tak se o nich lidé často dohadují. Asi jsem ve výjimečné situaci, ale mému synovi je rok, a když manžel nemusí do práce, tak je s ním doma. Když ho náhodou musím vzít s sebou na nákup, což se stává minimálně, tak mám zakrytý kočárek. V přírodě ho mít zakrytý nemusím a myslím si, že to tak má většina rodin.

Čtěte také: