Asi víte, že úspěch transplantací závisí především na tom, zda se najde vhodný dárce, lépe řečeno zdroj krvetvorných buněk. Je velmi smutnou skutečností, že až 70 % pacientů umírá, protože se buď nenalezl vhodný dárce, nebo transplantované krvetvorné buňky nebyly dostatečně kompatibilní s organismem příjemce. Nikdo z nás jistě dopředu nedokáže odhadnout, zda nebude někdy v budoucnu pomocnou ruku v podobě krvetvorných buněk potřebovat. Proto je užitečné vědět, že jejich absolutně nejlepším zdrojem je vlastní pupečníková krev, neboť v těchto případech odpadá hledání vhodného dárce, a také nehrozí potransplantační reakce. Pokud není děťátko nemocné již při narození, jsou tyto buňky zdravé. Pupečníkovou krev můžete tedy darovat nebo si ji ponechat pro vlastní případnou potřebu (odběr pak ovšem stojí nemalý peníz).
Co je vlastně ta pupečníková krev?
Pupečníková krev je naprosto unikátní v tom, že obsahuje takzvané zárodečné buňky. V současné době se z těchto buněk využívají krvetvorné buňky, neboť právě ty jsou schopné po transplantaci obnovit tvorbu nejen krvinek červených a bílých, ale i krevních destiček v kostní dřeni! Dnes se transplantace krvetvorných buněk používá při léčbě zhruba padesáti závažných onemocnění! Pupečníkovou krev však lze získat pouze z placenty a pupeční šňůry novorozence. Tuto tekutinu je samozřejmě možné pro případ potřeby zmrazit a uskladnit.
Proč se liší buňky pupečníkové krve od buněk normálních krevních buněk a od buněk kostní dřeně?
Rozdíl je v podstatě jednoduchý, v pupečníkové krvi se nacházejí ony výše uvedené krvetvorné buňky, které v „normální“ krvi nenajdeme. Krvetvorné buňky jsou zárodečnými buňkami, které jsou schopné soustavně se množit a přeměňovat na červené i bílé krvinky, a také na krevní destičky. Není divu, že jsou tak čilé, je jim přece nula roků. Zatímco krvetvorné buňky dospělého jedince stárnou a jejich schopnost množení se neustále zmenšuje.
Kromě oněch výše uvedených úžasných schopností je pupečníková krev silně podezřelá z toho, že obsahuje ještě i jiné další zárodečné buňky. Jedná se například o buňky schopné se diferencovat na buňky produkující inzulín, dále na kostní buňky, buňky srdce, ledvin i svalů atd. Existují dokonce vědecké práce, které naznačují, že zárodečné buňky, jenž se nalézají v pupečníkové krvi, jsou schopny modifikovat se na téměř jakýkoli typ buněk! Zde však vědce očekává ještě mnoho a mnoho práce, nicméně lze v této oblasti očekávat velké možnosti v léčbě dnes bohužel zatím nevyléčitelných onemocnění.
Která onemocnění se v současné době léčí pomocí zárodečných buněk z pupečníkové krve?
Dosud se v praxi zatím používají výhradně krvetvorné zárodečné buňky, a to především k transplantacím. Jedná se ponejvíce o léčbu zhoubných a často smrtelných nádorových onemocnění a o terapii vrozených poruch. V případě úspěšné transplantace je postižený úplně vyléčen! Bohužel, ve výjimečných případech u některých zhoubných onemocnění se nemoc opět vrátí. Obrovskou výhodou transplantace vlastních buněk je, že odpadá problém s inkompatibilitou, tak jak tomu bývá u transplantací pomocí dárce.
Transplantace krvetvorných buněk se v současné době provádí přibližně u padesáti různých onemocnění – např. u mnoha typů leukémie, některých závažných druhů anémie, Hodgkinovy choroby, Non-Hodgkinova lymfomu, rakoviny prsu, rakoviny vaječníků, nádorů mozku, karcinomu ledvin apod. Potenciální využití těchto buněk vidí věda v léčbě diabetu, Alzheimerovy choroby, svalové dystrofie, Parkinsonovy nemoci, ale i např. při úrazech míchy!
Je odběr pupečníkové krve nepříjemný či bolestivý?
Naprosto ne, protože placenta i pupečník jsou orgány dítěte, nikoli matky. V okamžiku odběru je novorozenec již „odpojen“ od pupečníku a placenty. Ty jsou v této chvíli již jen mrtvými orgány, které dokončily svoje poslání. Odběr tedy nebolí ani miminko, ani maminku. Vše je možné dokonce uskutečnit za nestandardních situací, jakými mohou být – předčasný porod, porod po termínu, porod dvojčat a vícerčat, použití epidurální analgezie, porod do vody, užívání některých léků (antibiotika, antimykotika apod.)
Je třeba ještě připomenout, že odběr pupečníkové krve prakticky nezasahuje do průběhu porodu a je možné jej odmítnout i v poslední chvíli před porodem.
Jak odběr probíhá?
Odběr začíná po porodu dítěte, před porodem placenty. Po podvázání a přestřižení pupeční šňůry omyje porodní asistentka pupečník, podloží jej sterilní rouškou a opláchne sterilním roztokem. Placenta je v této chvíli zatím ještě v děloze, pupeční šňůra tedy „vykukuje“ ven z porodního kanálu. Poté napíchne asistentka či porodník žílu pupečníku a nechá krev volně odtékat do připraveného vaku. V případě, že zbyla ještě nějaká krev v placentě, existuje možnost, že zdravotník opakuje odběr ještě jednou. Po jeho ukončení počká porodník na poslední fázi porodu, kterou je porození placenty. Po její revizi lze ještě do třetice všeho dobrého zopakovat odběr, činí se tak po zavěšení placenty na speciální stojan.
Jediným pro rodičku v této souvislosti bolestivým okamžikem je odebrání krve kvůli provedení testů na infekční choroby.
Zdroj: Tiskové materiály firmy Cord Blood Center
www.bpk.cz
Uvažovaly jste někdy o dárcovství pupečníkové krve?
Nechtěly jste někdy nechat svému potomku odebrat pupečníkovou krev pro jeho případnou vlastní potřebu?
Nový komentář
Komentáře
sajdka: však už sem to tu psala, že zatím to stejně neumí použít a ta krev, kterou některá z nás může dát se teď dá použít jen pro malý mimina, to samý nám říkali v kursu, když sme se na to ptali.
ellinor: pokud vhodneho darce najdes
marcellina*: vždyť se to taky používá jako krajní řešení léčby, tedy při relapsech a to riziko tam samozřejmě je. Ale u leukémie je přece lepší krev dárce, protože právě její částečná odlišnost pomáhá bojovat proti nádorovým buňkám svou imunitní reakcí.
Chtěla jsem pupečníkovou krev darovat v porodnici Fakultní nemocnice v Osravě Porubě. Na stránkách píší, že odběry provádějí a doktor mi řekl, že se to už nedělá a že to nemá význam. Pěkně mě naštval...
Vivian: nám teda říkali, že se to dělá před porodem placenty, asi to probíhá stejně, jako to dělali mě na ty testy, přešmiknou šňůru a injekcí vezmou tu krev z té zbylé šňůry
ellinor:
jenze z periferni krve lze odebrat kmenove bunky slozitou metodou odstredovani a to uz nesmis byt nemocna, aby vubec takto slo ty kmenove bunky odebrat... i k odberu vlastni kostni drene musis byt absolutne fit, takze vetsinou k tomuto ukonu ani nedochazi
(navic kmenove bunky ziskane pri narozeni jsou mnohem mene diferencovane/mladsi nez ziskane po urcite dobe z vlastniho ziveho organismu <sml80), proti tomu je ziskani pupecnikove krve pri porodu "brnkacka"
Já chtěla taky odevzdat, jenže mám dědičnou nemoc, takže to nešlo (aspoň mi to tak zdůvodnili).
Já jsem na příjmu řekla, že chci pupečníkovou krev darovat ... papíry jsem odevzdala ... odběr krve proběhl ...
leč, ač jsem se po tom sama pídila, nikdo mi nebyl schopen dál říct, co se s tou krví stalo ... rozhodně vím, že kontrolní odběry krve prostě nikomu neudělali ... takže celý odběr a moje snaha před třemi lety přišly vniveč
Martina Machová: no jo, "být tvrdá", ale dohadujte se s někým po vyčerpávajícím porodu...
To se asi před odběrem musí vyvolat porod placenty hormonální stimulací, ne? Nebo se může počkat, až se "narodí" normálně?
marcellina*: Samozřejmě se liší PK různých mimin v kvalitě, ale problém je v tom, že se PK odebere jen jednou, zato krev dospělému se může odebrat vícekrát - třeba před razantní chemoterapií. Ale já nejsem lékař, takže jen používám dostupné informace.
Darovat PK jsem chtěla - nikoliv pro svoji potřebu, vyplnila jsem několik formulářů, souhlasila s kontrolou po 6 měsících, ale nakonec jsme rodila jinde, kde se odběr neprováděl.
ellinor: krve neni malo... to je casta desinformace, vysledek odberu pupecnikove krve se hodnoti kilogramovym udajem, ktery se spocita z mnozstvi odebrane pupecnikove krve (v ml) a z poctu (koncentrace) jadernych bunek. Např. tento výpočet může vyjít cca 90kg a potom není problém využití třeba i u dospělého člověka
Lindaa: Leukémii vlastní krví nevyléčíš, na to je právě lepší dárcovská. K rakovině: ta se kmenovými buňkami taky nevyléčí, ale dá se použít v jiném případě: když je u rakoviny potřeba dát hodně vysokou dávku chemoterapie, tak se zničí všechny krvetvorné buňky, včetně bílých krvinek. A jak známo, bez nich člověk umře na rýmu. Pak se infuzí vpraví ta uschovaná krev a tělo začne krev znovu vyrábět. Je to použitelné ale jen pro malé děti, protože té krve je málo.
ellinor: Cukrovka asi ne, ale zrovna pri leukémii to zvysuje sanci na prezití a pokud patrís mezi tech pár procent stastlivcu tak i na vylécení. A na nekteré druhy rakoviny to PRY zabírá taky. Jak jsem uz psala NASTESTI jsem nebyla dosud nucena zjistovat si podrobnosti, moje znalosti jsou pouze teoretické, ale ráda se priucím kde se dá.
pajda: teď se to prej spaluje, říkali v kursu
, bys s tím musela souhasit a na dárcovství se mě nikdo neptal
, asi už to dělaj jen někde, kde na to maj techniku - mrazáky.... jak říkám, tady musíš i to dárcovství prosazovat, aby si tu krev vzali, takže těžko si budou brát placentu jen tak.
A já bych bývala klidně dala oboje - krev i placentu
gerda: furt se ty tyčinky dělaj a prodávaj
Gedžitka: Vím,že se odebírala naprosto bezpečně a také vím,jak byly na sále naštvaní,když byl porod narychlo a rodičku nestihli vykoupat a ještě jim přišla špinavá. Tehdy se tomu neříkal odběr,ale chytání a podle toho,co asistentka nachytala měla odměny.A nedej bože,aby si při porodu instinktivně dávala do rozkroku ruce.To by jí je byly schopny i urazit.Pro odměnu!
pajda: dyť jo, já jsem měla oblíbenou tyčinku na rty. Jmenovala se případně=Placenta. Byla skvělá a hezky voněla. Prodávaly ji lékárny.
Gedžitka: podívej, mladýmu je už šestnáct, možná je to teď jinak, ale na ten pohled, když sestřička strčila moji placentu přede mnou do ledničky a vytáhla z téže ledničky flašku vína hned tak nezapomenu. A přímo při tom, když jsme se jí ptala, tak jednak byla vykulená, že mě odvezli do místnosti, kde jsem vůbec neměla ležet, ale hlavně mi řekla, že je to do kosmetiky.
ellinor:
vsak jak jsem psala nize: kazdej ma jine priority