Maminku vyhodili z práce!

Jak mají důchdci vyžít s důchodem, který je cca 6 000 Kč, zaplatit byt a jídlo...

Nyotaimori: Janulicek: Myslím, že až vám bude těch 60, bude vás prudit, když vás někdo pošle do starýho železa. V 60 spousta lidí prostě nejsou důchodci ani vzhledem, ani zdravím, ani duchem.

mně taky vyhodili před rokem z práce, po 30 letech. Do důchodu mám daleko, je mi teprve 48 a práci jsem hledala marně rok. Pracovala jsem na městském úřadě v kanceláři a svou práci jsem měla moc ráda. Jsem v invalidním důchodu a nikdo o mně neměl zájem. Ale nedala jsem se a práci si nakonec našla. Není to v kanceláři, budu 3 měsíce uklízet a pak budu na vrátnici. Protože pracovat chci, neštítím se žádné práce. Samozřejmě mám různá omezení, což mi v mnoha zaměstnáních brání. Nebudu sedět v kanclíku na teplém místečku, ale budu pracovat a budu mezi lidmi. Kdybych z invalidního důchodu vyžila, do práce bych už nešla a užívala si života. Jenže nevyžiju a také chci pracovat, vždyť jsem v produktivním věku. Ale pokud je člověk ve starobním důchodu a s důchodem vyjde, proč by měl pracovat? na mnoha místech sedí důchodci a užívají si dvou platů. Mladí a lidé ve středním věku pak marně hledají práci. Možná by si měla Tvoje máma najít nějakého koníčka a nehonit se v důchodovém věku do práce.

pajda: povidani nad strudlem v pracovni dobe nenadchne zadneho zamestnavatele at je zamestnankyni 25 nebo 55 rozhodne bych tedy minimalne takovehle akce na pracovisti nebrala jako plus pro zamestnance

david.lister: u nás v rodině nikdo neumřel pod 80. Ženský se dožívají 89 -90, chlapi 78-85 (myslím naši rodinu). Vzhledem k tomu, že věk se prodlužuje, zdravotní péče léčí i to, na co se dřív odcházelo, dbám o sebe a smích prodlužuje život, plánuju si, že ve 105 uklouznu na Eifelovce Já to v 55 zabalit nemůžu, je to pro mě brzo.

Je mi maminky líto, ale na druhou stranu mi není jasné, jestli si za to trošku nemůže i sama...jak to bylo, proboha, s tou prací? Ona chodila o dvě hodiny dřív a dělala práci za někoho? Nebo si práci vymýšlela, aby jí měla dost? Nebo jak to dělala? Pracovala jsem na účtárně jako konzultantka a neumím si představit, jak bych dělala o dvě hodiny denně déle...tedy pokud bych opravdu dělala. A zbytek? Povídání u štrúdlu by mi netoleroval žádný zaměstnavatel...vím, že sehnat práci je těžké a moc bych jí přála, aby se jí to povedlo, ale nevím. Je také otázka, proč "byla odejita"...

Mně se stalo něco podobného a tak pocity tvé maminky úplně chápu.Je třeba,aby si to nebrala osobně, dnes je prostě taková doba.Chce to se s tím fakt poprat a práci hledat a hledat. Já ji našla po 8 měsících, kdybych to vše popisovala, dalo by to na povídku, fakt.Ani pak to nebylo lehké, nemohla jsem si zvyknout.

šája: taky bych řekla, že to je tou jejich podmračeností..

Moje babička teď oslaví 69 a od odchodu do důchodu se jí nestalo, že by nenašla práci - je celá žhavá poznávat počítače, mobily, lidi, je pružná a přizpůsobivá a to zaměstnavatelé berou. Vlastně na současné místo jsem jí před dvěma roky doporučila já sama, protože jsem v té firmě pracovala a babča si tam jako vedoucí skladu vede skvěle A nejvíc ne nasmějem, když začne házet termínama kolem počítačů, ona tomu fakt docela rozumí a umí si hlavně vždycky poradit, ovšem její někdy svérázné skutky by stačily na povídku

a....: no to víš ty, vím to já a třeba i další...třicátníci(?) ale současní padesátnící svůj profesní a plodný život strávili trochu jinak, než je dnešní trend. O to hůř ztrátu místa nesou.
gerda: bude na tom určitě líp, alespoň finančně, protože důchod se skutečně počítá podle příjmu za posledních x let (rozhodně ne celých plodných 30), nikoli podle podpory. A i ta podpora je nějaké procento z posledního příjmu, alespoň nějakou dobu. Chvíli sice bude mít jen tu podporu,a le pak naskočí důchod spočítaný podle osledních odpracovaných let. Kdyby šla pracovně z nějakých dejme tomu 15 tisíc na 8, pak by se jí důchod počítal spíše z těch osmi (jsou tamnějaké poměry a přepočty) a už by jí takhle nízký zůstal
Amálie: ano a to je právě ten důvod, proč tihle lidé obtížně shání místo....

...že jsem SI to rozmyslela...
....paušalizuju....

Nedá mi to nenapsat... Dělala jsem teď ve firmě výběrové řízení a přihlásila se i pani, co jí po 29 letech propustili pro nadbytečnost v předchozím zaměstnání. Docela bych jí i přijala, protože byla evidentně pečlivá a pracovat chtěla, ale z ní vyzařovala taková ukřivděnost a negace, že jsem ti to rozmyslela a dala přednost podstatně mladší holce, plné elánu a nadšení. Té paní mi bylo moc líto, ale nejsem zaopatřovací ústav a už vůbec nerisknu přijmout někoho takhle podmračeného, aby mi v kolektivu dělal "blbou náladu". (poznámka: neni to reakce na paní zmíněnou v článku, jen moje čerstvá zkušenost! to abyste mě tu nekamenovaly, že pašalizuju )

a....: Kromě oficiálních statistik, které berou v potaz celou populaci, si dělají statistiky taky pojišťovny (kvůli důchodovému připojištění), které vypočítávají tzv. pravděpodobnost dožití - tedy kolik let po dosažení důchodového věku ještě budeš (v průměru) žít. Tuhle statistiku žádné děti ovlinit nemohou a přesto i tady průměrný věk za posledních 15 let dost vzrostl.

šája: no jo, ale když bude doma na podpoře, tak na tom bude líp, než kdyby dělala prodavačku? Já tohle fakt nevím, ale když by třeba manžel své ženě přispíval na spoření k důchodu, pak by si mohla dovolit i hůř placené místo. Podle mě je lepší být mezi lidmi, je tak větší šance dovědět se o lepším umístění z toho provizorního zaměstnání, než kdyby byla doma. Jak člověk ztratí sebedůvěru, těžko se to vrací zpět.

šája: no to je právě ten problém- podle mýho názoru je mnohem zdravější měnit práci, nebo i profesi po 5-10 letech a ne se zafixovat na jedno místo.Pro svůj osobní rozvoj dostaneš co pro sebe potřebuješ tak za 2-3 roky a pak by se měl člověk porozhlížet co dál.Je ale fakt, že od padesátky člověk asi touží už po nějaký tý stabilitě.

gerda: a ještě k té "raději podřadné" práci - do důchodu se započítává hlavně těch posledních pár let před důchodem, pokud bys přijala podřadnou práci, klesneš platově tak, že se to dost výrazně projeví ve výpočtu důchodu. K čemu ti pak je, žes třeba skutečně 30 let dělala za slušný peníz? Ve výsledku pak nedostaneš skoro nic...Vůbec se nedivím, že to lidi těsně před důchodem šolíchají, jak se dá

gerda: víš, třeba moje máma se místo "odpočinku" stále užírala tou křivdou, že ji po třiceti letech najednou už nepotřebují, že jim dala svoje nejlepší roky a jak dopadla a tak dále...co je to pak za odpočinek?

hm, já na maminčině místě bych si asi chvilku doma odpočinula a pak šla sondovat situaci v místě. Asi bych vzala i místo prodavačky, jenom abych nevyšla ze cviku být mezi lidmi. Lepší "podřadná" práce, než být doma, kde se jenom pozorujeme a zabýváme se kdejakou maličkostí. Nejhorší je rezignace a ztráta sebedůvěry. Ve spravedlnost se doufat nedá, ten arogantní šéfík si jistě neuvědomuje, jak se špatně rozhodl a rozhodl o životním osudu žendy, které třeba nesahá ani po kotníky. O svém dalším osudu už si maminka musí rozhodnout sama vlastní silou.

Bába Bára: a přesto ti přijde, že se dožíváme vyššího věku než třeba před 20 lety???Mě teda ne.
A ta nízká porodnost s tím přece taky souvisí- když se dětí v posledních 10 letech rodí míň % úmrtnosti může být přibližně stejné jako před 10 lety, ale na počet je to míň.

a....: Dramatizovat vyhození z práce - ono to není pro každého stejné. Když byl někdo zvyklý dřív pracovat celý život u jednoho zaměstnavatele, bere to jinak. Dřív se bralo za přednost být v zaměstnání desítky let. Kdo práci měnil, byl podezřelý fluktuant. Dnes je měnit zaměstnání běžné a mnohdy nezbytné, i když by si to člověk rád ušetřil. Sama mám poměrně pestrý profesní životopis, a už by mě nerozházelo přijít o práci, jenže mi ještě není 57 let. Až bude, třeba to taky nebude veselé...

moje maminka dopadla úplně stejně...po 30 letech o OKD. Jenže je ještě "příliš mladá", nemá nárok zatím ani na předčasný důchod Ale zase je "příliš stará" na to, aby jí někde na ostravsku zaměstnali. Je jí 54 let.