Řekneme-li slovo tchyně, mnohým z nás naskočí osypky. Snad od počátku věků jsou tchyně mýtem, který je opředen mnohými negativními vlastnostmi. Nejinak tomu bylo i u naší čtenářky Jitky. Matku svého vyvoleného, do nějž se beznadějně zamilovala, nikdy neměla moc v lásce. Představa, že po jejím boku oslaví Vánoce, pro ni byla nemožná, ale tento rok zkrátka nastala…
Známe to, své příbuzné si nevybíráme a co se týká rodičů našich drahých poloviček, tak pro ně máme každý své obvykle nelichotivé označení. Pro některé z nás jsou zkrátka nutnou součástí našich životů a představa, že s nimi trávíme vánoční svátky, nás mnohdy nemile vytáčí. Nejinak tomu bylo i u naší čtenářky Jitky (30), která tyto Vánoce poprvé strávila se svou milovanou „maminkou“….
Matku svého přítele Marii neměla Jitka nikdy obzvláště v lásce. Od jejich prvního setkání zkrátka vycítila, že není tou, kterou by si pro svého drahého synáčka představovala. „Rady jak mám jejímu synovi prát, vařit a žehlit byly propírány prakticky pokaždé, když jsme se viděly, nikdy jsme se na tuto ženu netěšila, ale jelikož jsem svého přítele, dnes už tedy manžela, nehodlala opustit, snažila jsem se to přecházet,“ začíná s vypravováním Jitka, jež se letos na podzim vdala a z Marie se tak stala její tchyně
„Pamatuji, jak nervózní jsem byla, když jsem se dozvěděla, že Štědrý večer budeme trávit u manželovy matky. Bylo to pro mne vlastně letos poprvé, co jsem v tento den nebyla se svými rodiči, a upřímně musím říci, že jsem to obrečela, ale nedalo se nic dělat. Vdala jsem se a zkrátka jsem si řekla, že si „splním“ povinnost a manžel bude aspoň v klidu, náš zvláštní vztah totiž nesl velmi nelibě, neboť svou matku velmi miluje a věděla jsem, že ho naše vzájemné antipatie trápí,“ pokračuje ve vypravování Jitka.
„Na Štědrý den jsem se tedy pochopitelně vůbec netěšila, snažila jsem se nahodit neutrální „ksicht“ a řekla jsem si, že to prostě nějak přetrpím,“ pokračuje Jitka.
„Když jsme k Marii dorazili, už na nás čekala přede dveřmi jejího velkého domu. Vzala jsem si naschvál krátké úzké černé šaty, jelikož jsme věděla, že si mě Marie bude vztekle prohlížet, a také jsem se nemýlila, její pohled byl spalující,“ směje se Jitka.
„Povečeřeli jsme, vše probíhalo poměrně poklidně, viděla jsme, že je můj manžel šťastný, a to pro mě bylo nejdůležitější. Musím podotknout, že Marie fantasticky vaří, takže jsme aspoň poprvé ve svém životě ochutnala vynikající rybí polívku a samozřejmě jsem nešetřila chválou. Nevím, zda to bylo vánoční atmosférou, ale Marie se celý večer tetelila blahem a zdálo se mi, že se vlastně ani nepřetvařuje, takže jsem, přiznám se, čekala, co v tom bude za háček,“ vypráví nám.
„Nastal čas rozbalování dárků a já jsem pod stromečkem zahlédla malou krabičku se svým jménem, což jsem opravdu nečekala, každopádně mě to potěšilo a začala jsem rozbalovat, ruce se mi chvěly, a když jsem zjistila, co balíček obsahuje, celá jsem zrudla. Marie mi totiž k Vánocům darovala balíček kondomů! V tu chvíli jsem si pomyslela něco o skotu na pastvě a upřela pohled na svou milovanou tchyni. Ta se bezesporu dozajista famózně bavila a čekala, co řeknu.
Jitka ale zůstala duchapřítomná, a když už jí tchyně takto krásně nahrála, rozhodla se, že nastala ta nejvhodnější chvíle, aby všem svěřila své tajemství.
„Maminko, my už ale kondomy nepotřebujeme, jsem totiž těhotná, víte,“ vyhrkla ze sebe přede všemi Jitka. Všichni přirozeně oněměli, zírali na mě jako na přízrak, když najednou se Marie zvedla, objala Jitku a prohlásila:“Jitko, to je ten nejkrásnější dárek na světě! Já budu babička? To je nádhera, děkuju ti, holka moje!“ Mariin výrok Jitku tak zaskočil, že se rozbrečela.
„Když mě Marie, ta Marie, kterou jsem do této doby tolik nesnášela, objala a začala mi hladit břicho, rozbrečela jsem se dojetím,“ vzpomíná Jitka. „Všichni jsme tak vlastně díky mé tchyni a jejímu kurióznímu dárku prožili ty nejhezčí Vánoce ze všech a už se těším, až za rok strávíme Vánoce opět společně s Marií a naším miminkem,“ uzavírá svůj příběh nastávající maminka Jitka.
Nový komentář
Komentáře
v.poho — #32 Samice sysla pruhovaného po úspěšné samoaplikaci spermatu úspěšně otěhotní, ale následně na ultrazvuku jí lékař zjišťuje, že sysle není skutečně dosti pruhované a tak nebohá samice stojí před dilamatem potratu. Netuší však, že otcem jejího drobečka je onen nechvalně známý Vilibald Lektor nadmíru odporný exemplář chlípného hnusníka plného vrahounské brutality a tak se rozhodne dítě donosit. Po porodu je vše v pořádku až na tu hrůzu malý syslík má nadprůměrně vyvinuté... ......?????
baby, bez Vás by to tu mohlo jít do kytek..
a vážně byl problém celou dobu ze strany tchýně, nebo si jen holčina něco vytvořila sama ve své hlavě a jako ten skot, kterým by raději označovala tchýni, se chovala ona?
gerda — #35 v.poho — #32
v.poho — #32mohli by to přece i prohodit!! A na svět přijde monstrum...bu bu bu.... Nebojte se, milé děti
, náš tvůrčí tým nalezne východisko i z tohoto maléru!!
gerda — #16 gerda — #20




enka1 — #31Nikdo však netuší, že za volantem sanitky sedí maskovaná samice Podkrkonošského sysla pruhovaného, která se už 2 roky marně snaží o otěhotnění. Z očí jí kanou slzy, protože ví, že úspěch už má nadosah. Ukradne správné sperma Podkrkonošského sysla pruhovaného anebo zaměněné sperma zločince?? A co bude, až se dozví o této záměně.
Dalších 39 dílů budeme prožívat její pochybnosti nad rostoucím bříškem....
gerda — #29 Sperma p..s..p.. se však v té skrumáži spletlo se vzorkem DNA zločince z policejního antona a oba vzorky skončily v sanitce jedoucí do vojenské nemocnice...
a pokračování příště - to be contunued, nebo jak se to....povinnosti volají
enka1 — #27no vidíš, jak jsi to krásně rozkošatila! Každý účastník dopravní nehody může posloužit coby základní kámen dalšího příběhu. Chachá!!.... a jedéééém......!!! Třebas

.....Inseminátor veze velmi vzácný materiál - sperma Podkrkonošského sysla pruhovaného - jestlipak ono se zachrání a odvrátí se vyhynutí ohroženého druhu?!
Sanitky houkají
, ekologové sem letí vrtulníkem s chladicí taškou
...
gerda — #20 milá zlatá Gerdo, já už tady na "babě" čtu vždycky jen název článku a pak rovnou sjedu k diskusi. Článek vynechávám a dobře dělám. Královsky jsem se pobavila.
gerda — #26 denkas — #23 gerda — #24
...vše začlo jednoho únorového rána, když se na nepřehledné křižovatce srazila auta záchranky, policie, hasičů, pohřebáků, pošťáků a veterináře-inseminátora....
denkas — #23tak nám tu nebreč
a chop se práce! Přece sama nevěříš, že ty mýdlové opery píše jeden člověk? Každý má ve své torně maršálskou hůl...co to kecám....každý může být tvůrcem seriálu!!
a jeden seriál může mít tvůrců......kolik se jich do něj vejde.
gerda — #24těžký prachY - jen co se trošku zmůžu, zaplatím si korektora, kdo si to má po sobě furt kontrolovat a zdržovat se
enka1 — #22jo, musím začít psát a vydělávat těžký prach, abych si mohla koupit doporučované démanty, bez kterých se jakožto Kozoroh naprosto neobejdu.
Však vidím, že na psaní příběhů není vůbec, ale vůůbec nic těžkého. Vtipnou kaši snídám denně, tak co.
gerda — #20
a další záživný seriál je na světě
gerda — #20


