Děkujeme za příspěvek na dnešní téma, který nám poslala čtenářka s nickem mio.

Zdravím při pondělku.

Tohle téma je pro někoho, kdo tužku na oči drží v ruce možná častěji než tužku na psaní a bez nalíčení ani nevynese koš, jako dělané.

Já se tedy rozhodně neřadím mezi tzv. "přírodní ženy", jež používají dekorativní kosmetiku jednou za uherský rok a pro které je slovo "pudr" synonymem pro spokojené prdýlky nemluvňat či pro boj proti neštovicím.

Mé seznamování s kosmetikou přitom nebylo nijak šťastné..Matčin make-up značky Dermacol (jiná, tuším v 80. letech na poloprázdných pultech, ani k dospozici nebyla) v malé hliníkové tubičce a velmi tuhé konzistence připomínající temperu mě přiměl k výtvarnému počinu. Mejkapový obrázek se nedochoval, avšak matčin výraz jsem z mé paměti dosud nevymazala.

Ještě větší průšvih jsem vykonala, když vídeňská prateta poslala za dob hlubokého socialismu mamince značkové rtěnky. Můžu vám odpřísáhnout, že rtěnky YSL či Esteé Lauder držely na sousedově zdi po několik sezón a deště ani sněhy neměly šanci. Tomu říkám kvalita. Co však mé rtěnkové krádeži a kreslení řekla maminka, si pamatují především mé zadní půlky. O tom, jak 3letému dítěti šmakuje parfém se zmiňovat již nebudu, toto téma nepatří do líčení.

Posunu se teď o pár let kupředu (ve skutečnosti však více než půl života zpátky) a vidím sama sebe, čtrnáctiletou, špulící své růžově naleštěné rty na zrcadlo v proutěném rámu.

O rok později na střední škole jsem přitvrdila (hodně) ve výběru barvy konturky i rtěnky a snažila se ji sladit co nejvíce k mému černému oblečení a velkému kříži na krku. Oči jsem "dozdobila" černými tekutými linkami a několika vrstvami řasenky ve stylu "když už, tak už!". O mejkapování jsem zatím nestála, neboť díky nějakému přejícímu osudu jsem znala akné jen ze zoufalých dopisů dívek z Bravíčka a mohla se tak pyšnit nezávadnou pletí.

A teď? Konturku používám velice zřídka.. výrazné rtěnky už jsem neměla v ruce ani nepamatuju. Vedou jemné lesky na rty. Make-up je však můj skoro nejlepší kamarád. Ne že by ke mně po třicítce zavítaly pupínky a jiné škodolibosti - ale pleť už se "pyšní" několika nerovnostmi. Troška barvy se na mou bledou tvářičku hodí a každý taky nemusí podle těch olympijských kruhů pod očima poznat, že jsem noční sova a mám malé děti, které se s oblibou budí v noci a ráno si nepřispí tak rády jako jejich maminka.

Dále klasika - není toho moc :-)..Roll-on a korektor na již zmíněné kruhy, pudr, tvářenka, bezbarvá řasenka na přičísnutí obočí, řasenka, tužka na oči na jemné linky a světlejší stíny v tužce na denní líčení. Na večer jsem si v poslední době oblíbila černé stíny a přes ně trošku šmrncnu třpytivé tekuté linky. Je to velmi efektní a všichni se zájmem čekají na mé další mrknutí :-)

Závěr: nesnáším přehnané nalíčení a i když "šminek" využivám dosti, vždy se snažím o jemnost a nepřeplácanost.

Jo a musím říct, že napsat tento příspěvek trvalo o trochu déle než samotné líčení. To většinou zvládám do 5 až 10 minut.

Vaše mio

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Jak dlouho trvá vám, milé ženy-in, než se ráno nalíčíte? Vejdete se do pěti minut? nebo si musíte přivstat? Líčíte se, i když nemusíte vyrazit mězi lidi? Baz které krášlící pomůcky byste se neobešla? V kolika letech jste se začala líčit? Jak váš make-up vypadal? Mohla byste ho "nosit" i dnes, nebo to byla hrůza?

Napište nám na redakce@zena-in.cz

Za svůj příspěvek můžete získat tuto krásnou ceu od Oriflame

cena

Soutěž: Řasenka

 

Reklama