Ne nadarmo se říká: Jaká matka, taká Katka. I když je toto pořekadlo míněno spíš na podobnost povah, vztahuje se určitě i ke stylu oblékání. Má to svou logiku. Když matka tíhne k romantice, těžko bude své dítě oblékat do hadříků s lebkami, sportovkyně zas klidně oželí kraječky a volánky. Samozřejmě připouštím, že výjimky potvrzují pravidlo, ale většinou je pro nás přirozené oblékat své dítě ve stylu, který je nám blízký. Ale co když si dítě najednou umane a chce to, co vidí na svých vrstevnících, a vaši představu o tom, co je hezké, začne tvrdě bojkotovat?
Když si vzpomenu na časy, kdy mé děti (dvojčata) byly ještě malé, řešila jsem spíš dilema, zda je oblékat stejně, či nikoliv. Všichni - babičky především - byly pro klasickou uniformitu - vždyť je to tak roztomilé, dva kousky jako vejce vejci podobné. Já se přikláněla spíš k druhé variantě, neboť holky byly naprosto rozdílné individuality, a troufám si tvrdit, že už jako batolata měly odlišný vkus. To je samozřejmě řečeno s nadsázkou, ale vybavuji si, s jakou puntičkářskou přesností dokázaly určit, co je čí, a běda, když jsem jim to prohodila. Někdy mě až přiváděly k šílenství, s jakou vehemencí mě opravovaly a hlásily se o to své. Dodnes mi zůstává záhadou, jakých nuancí si všímaly, i když byly věci na první pohled úplně stejné. Nebyly nikdy. Třeba jeden medvídek na nášivce měl uši dál od sebe než ten druhý a podobně. I proto pro mě bylo jednodušší odlišovat oblečení alespoň barevně, abych v tom měla jasno a nemusela se s nimi handrkovat.
To bylo jen tak na okraj, možná mi to maminky dvojčat potvrdí.
Vraťme se ke stylu oblékání vašich ratolestí. Ty moje si už do toho dávno mluvit nenechají a vůbec si nejsem jistá, že se pomamily. Spíš naopak, ale to je jiná kapitola.
Dnes je řeč o věkové kategorii, která je ještě tvárná a nechá si vnutit váš styl. Pojďte se podívat, jak své děti oblékají slavné hvězdy. Jak si nechávají záležet, aby jim to dohromady pěkně ladilo. Možná mezi sebou nenápadně soupeří, aby v anketách o nejlépe oblékané baby celebrit obsadily co nejvyšší příčku. Loni to byla Suri Cruisová ZDE, předloni syn Gwen Stefaniové ZDE. A letos je možná horkou kandidátkou Jessica Albová.
Nebo myslíte, že je to náhoda? Ať tak či onak, za malou inspiraci to určitě stojí.
Jak řešíte oblékání svého dítěte (dětí) vy? Nechá se oblékat podle vašeho vkusu, nebo už má svůj vlastní názor a do své garderoby mluví víc, než je vám milé?
Vzteká se, když mu chcete obléknout to krásné nové tričko, tvrdí, že ho ty boty už tlačí a nejraději má věc, kterou byste vy s gustem hodila do popelnice? Válčíte spolu, nebo ustoupíte?
Jak jste na tom vy a vaše dítě? Oblékáte ho podle svého vkusu, nebo vám už do toho mluví? Snažíte se barevně sladit oblečení svého dítěte se svým? Nebo vám to připadá jako zbytečná snobárna?
Nový komentář
Komentáře
domluvili jsme se a občas jsem ustoupila
Umíme se domluvit, zvlášť v dnešní době, kdy je všude velký výběr. Ve většině případů chodím nakupovat s dětmi. Chci, aby se cítily dobře a ne jako já, když jsem musela nosit to, co mi naši koupili, nebo upletla babička. Cítila jsem se v tom oblečení hrozně a to se odráželo i na mé povaze. Brrr.
Jistěže si občas vymejšlí... Když je čas, tak ji nechám, protože je mi to jedno. Ale když spěcháme, tak to netoleruju, prostě ji oblíknu a jde se.
Oblečení nám vzájemně neladím, ale samozřejmě se snažím, aby na ní ladily jednotlivé kousky, aby nevypadala jak od cirkusu... ale zase nemusí za každou cenu vypadat jak vystřižená z katalogu.
Dokud byli synci malí, tak jsem se s nima nemazala, oblíkli, co jsem jim dala a šlo se. Poté, co začali chodit sami, tak se taky oblékali sami, neb jsem jaksi byla ráno v práci, a tak jsem těžko mohla ovlivnit, co si navlečou. Zas ten výběr neměli tak velký, aby to nešlo zkombinovat. Kde byla ta hranice, to si už přesně nepamatuju, asi tak kolem 10 let.
Dana Svobodová — #10 Díky, že aspoň takhle
molinka — #9 Souhlasím, že přechylování vypadá i zní příšerně, ale já s tím nic nenadělám. Bohužel. Tak mi to odpusťte!
Suri Cruisová, Gwen Stefaniová, Jessica Albová... když už konečně čeští novináři pochopí, že cizí jména s koncovkou -ová vypadají a znějí debilně??
Jessica se nejmenuje Albová, ale Alba, Britney není Spearsová, ale Spears... a takto bychom mohli pokračovat do nekonečna 
tohle je nedůležité, občas ustoupím
Ještě aby si ten můj capart vybíral v čem půjde do školky. Malá dětská trička - ty se mu líbí všechny, má to obrázky, za odmnu dostane tričko s Bořkem a je spokojený.
Mám takový pocit, že mé malé je úplně jedno, co má na sobě. Nejšťastnější prostě je, když to ze sebe může servat. Snad jí to nezůstane i v dospělosti
Tak teď už se dítě samozřejmě obléká zcela nezávisle
Ale od malička měl možnost volby, učil se tím rozhodování a měl svoji malou odpovědnost, že si sám vybere oblečení. Když jsem mu něco "vnucovala" přes jeho přesvědčení, bylo to zbytečné. Vycházela jsem z toho, že on se musí cítit dobře, tudíž si může vybrat sám. Jsem toho názoru, že velká rozhodnutí činí rodič, malá rozhodnutí dítě, protože se to prostě musí naučit.
Altamora — #1 U nás to je stejné. Nejmladšímu to na chystám a starší se už oblékají podle sebe. Ale jako mladším jsem dala, co bylo, a neřešila, jaká je zrovna móda. Hlavně, že je to čisté a neoztrhané.
Nikdy jsem svým dětem nediktovala co smí a co ne. Každý problém jsem s nimi probrala a řekla jim svůj názor. Rozhodnutí jsem nechala na nich. Nejmladší syn chodil na základku, kde jsem učila i já. Když jsem ho ještě v prosinci potkala na chodbě v kraťasech a nepomohlo domlouvání, jednoduše jsem je schovala aby je nenašel a basta. Extrémy jsem prostě řešila po svém
.
U nás to kdysi probíhalo stejně, ale protože se ráno vypravovaly samy, nachystali jsme věci večer společně. Občas jsem pak byla překvapená,co si dcera ráno vzala.Sama musela přijít na to, v čem je jí dobře a co se k ní hodí.Jen sukně to byla hodně málo
Je mi lhostejné, co má kdo na sobě, takže ani u dětí jsem to neřešila. Syn má stejný přístup, tak nosil, co jsem mu oblekla, dcera nosila, co se jí líbilo. Jen občas jsem ji musela přimět, aby se oblekla tepleji. Podstatné pro mě bylo, aby oblečení nebylo špinavé a potrhané.