Zima přináší nejen sněhové radovánky, ale také starosti se správným oblékáním zejména menších dětí. Děti se do jednotlivých vrstev svetrů a kabátků nechávají většinou navlékat jen velmi neochotně. To, co vadí zdravému dítěti méně, může být pro alergika hotovým peklem. Co tedy alergickému potomkovi obléct, aby se cítil dobře?
Atopický ekzém je geneticky podmíněné onemocnění, kterým trpí někdy během života až 20 procent dětské populace. Kromě genetického sklonu k alergiím je také zřejmý vliv prostředí a kontakt s alergeny.
Stále více ekzematiků
Alergie však není jedinou příčinou ekzému, jde tu i o porušenou bariérovou funkci kůže kvůli její odlišné struktuře. V posledních čtyřiceti letech došlo z neznámých příčin k nárůstu počtu ekzematiků. Příznaky jsou svědění kůže a opakující se ekzém, nejvíce na obličeji, krku a v ohybech končetin. 10 % ekzematiků má těžkou formu nemoci.
Ekzém je onemocnění chronické, vleklé a jeho léčba je náročná jak pro pacienta, tak pro jeho rodinu. Těžištěm léčby je několik základních bodů – odstranění svědění a suchosti kůže, ochrana před infekcemi a zamezení kontaktu s alergeny.
V našich zeměpisných šířkách je nutné po většinu roku dítě oblékat, a oděvy se tak stávají významným faktorem v péči o ekzematiky. Vliv odívání je spíše nepříznivý, což je patrné i z toho, že v létě bývají ekzematici většinou zlepšeni. Je to zčásti dáno příznivým vlivem slunce, zčásti také tím, že se děti méně oblékají. Mechanické a chemické dráždění totiž zhoršuje projevy ekzému.
Méně vrstev je někdy více
Pot také dráždí. Děti by se proto měly oblékat přiměřeně okolní teplotě a provozované činnosti. Textilie jsou většinou doporučovány bavlněné – takové, které již byly vícekrát vyprány a vymáchány.
Zapomeňte na ovčí vlnu
Z přírodních materiálů je zcela nevhodná vlna, která mechanicky dráždí. Citlivost atopiků k vlně je dokonce tak výrazná, že ji pánové Hanifin a Rajka v roce 1980 určili jako jedno z kritérií pro diagnózu atopického ekzému. Ovčí rouno bývá někdy nabízeno jako „zdravá" pokrývka vhodná pro alergiky. Opak je ale pravdou. Nejen že mechanicky dráždí, ale drží se v něm i mnoho roztočů, kteří tam nalézají dostatek potravy.
Neprodyšné hedvábí?
Přírodní hedvábí je většině lidí na kůži příjemné, běžně používané hedvábné tkaniny jsou ale příliš husté, a tedy nedostatečně prodyšné. Byla proto vyvinuta speciálně řídce tkaná hedvábná látka, která nese název Microair Dermasilk. Ta je pro děti s atopickým ekzémem vhodná.
Z umělých tkanin se zase mohou uvolňovat chemické látky, jako například formaldehyd a barviva. To opět zhoršuje kvalitu kůže, a proto jsou tyto tkaniny rovněž nevhodné.
Máte-li doma atopické dítě, dbejte proto na složení látek. Nedráždivá bavlna prostě stále zůstává in.
Připravil server www.bez-alergie.cz
Nový komentář
Komentáře
Ja jako atopik od miminka jsem taky vybirava na obleceni. Babicka delala v pletarne [nebo jak se tomu rikalo], nosila spoustu svetru, cepic a tak. Jak v tom byla vlna nebo neco z ciste strizni vlny, nemohla jsem to nosit. Ani dneska nemuzu.
Kamaradka si koupila nadhernou prizi s kasmirem - brrrr sezralo by me to.
Co mi ale ted vubec nevadi je merino. A ten bambus jsem taky videla a vypada uzasne. Asi si ho koupim.
Já naprosto nechápu manžela ani syna, kteří, vlastníce oba nádherně heboučké svetry, z kterých já bych se zbláznila radostí, kdybych takové hebké měla, se oba otřásají odporem, když si je mají oblíct a oba říkají:"Mně ten svetr sežere!!!"
Kassy: Tohle znám, exémy naštěstí moc netrpím a když tak je mám na prstech u rukou, ale mám citlivou kůži a taky mě kouše skoro všechno. Mamka mi taky vždycky nadávala, že sem chcíplotina a nic nevydržím. Naštěstí neplete (jezdí na kole ). Ale občasa mi vadí i bavlna v nesprávné úpravě. K vánocům jsme dostali krepové povlečení, tak si pobylo asi 10x v pračce, než sem si do něj mohla vůbec lehnout, aby nekousalo .
moje tchyně se urazila,když jsem ji slušně řekla,aby nepletla nic pro vnoučka,že to stejně nesmí nosit,jako atopik.A to ještě začla plést svetry pro mimča z vlny staré 20 let.
Midsummer: bambus tady hodne frci, je prijemny. Taky mam jedno tricko z "konopi".
Trpím na ekzémy a oblečení musím opravdu vybírat obezřetně. Vlnu snesu jak kterou, i když záleží spíš na úpravě vlákna než na materiálu. Většina svetrů mě kouše a kousala vždycky. Moje máma to nikdy nechápala a protože hodně pletla, vždycky se pak rozčilovala, že to nechci nosit. V obchodech, když jsem něco zkoušela a řekla jsem, že se mi to líbí, ale kouše to, jednou na to sáhla, prohlásila, že ši vymýšlím, že to nekouše, koupila a pak se opět rozčilovala, že to nenosím... Přitom se mnou běhala po doktorech kvůli ekzému. Dodnes nechápu...
Přímo na těle nosím většinou čistou bavlnu, občas směsové látky, ale bavlna nebo jiný přírodní materiál musí vždycky aspoň převažovat. Nesnáším dlouhé úzké rukávy (dělá se mi ekzém v loketních jamkách), i v zimě nosím ve spodní vrstvě krátké, dlouhé můžou být až v druhé vrstvě a musí být volnější.
Aja: Tak jo, koukni se. Jak dlouho už se to nevyrábí? Když jsem se učila plést, tak byly ještě i padesátiprocentní vlny, ty byly nastavovány viskózou a nekousaly mě. Jen se strašně rychle srazily při neopatrném praní.
Zásadně nosím v kapse Perwooll.
Mám syna,který trpí na ekzémy a přežíváme jedině s bavlnou a tekut.prac.prostředky.Každý to má holt jinak.
Mám kabát s větším % vlny a byla jsem překvapená, že límec vůbec nekouše.
Altamora: Z Mariky jsem všechno vyházela, z Dolly mám ještě dva svetry na chatě. A tchýně bude mít určitě tehdejší přadeno i s páskou někde zasyslený, kouknu příležitostně
Máme doma ekzematika, který víc než na materiály reaguje na stres. Nevím, co je horší
Umělé hmoty mi vadí a to i Moira a i jemnější . To spíš snesu i kousavější vlnu. Bavlna, hedvábí, viskoza-bez problémů
Altamora: Marika je 100 % vlna.
Aja: Je to již hodně dávno, takže spor nepovedu - ale Marika a Dolly byly na adjustační pásce deklarovány jako čistá střižní vlna. Maminka to i testovala zápalkou a škvařilo se to jako naše domácí vlna.
Jsem atopik a vlnu snáším jen omezeně - buď velmi kvalitní kašmír a nebo přes bavlnu. Kupodivu akryl mě neškrábe vůbec, díky za něj . Problém umělých tkanin přímo na kůži vidím spíš v tom, že nesají pot - v umělotině se prostě zpotím a následně odřu. Pokud ale může kůže dýchat, pak to není problém vůbec - kupříkladu silonky přežiju protože v sukni se to odvětrá. Podobně mi nevadí moira a podobné (pokud nemají příliš hrubou strukturu), pokud přes ní mám savou vrstvu - tak se totiž má nosit.
Hedvábí považuju za úžasný materiál, ale protože právě málo saje vlhkost, někomu by mohl způsobovat problémy.
Jinak ale jako atopik žádné problémy s oblečením nepociťuju, vybírám si bavlnu hlavně na spodní prádlo a jako svrchní vrstvu klidně obleču směsový materiál a klidně i vlnu - to si jen dopřeju košili nebo triko s dlouhým rukávem.
Takže - žádný problém
Altamora: ale jo - jsou i lidi, co mají alergii na vlnu. Nebo ne na ovčí chlupy, ale na lanolin. Nebo na nějakou chemikálii používanou při úpravě. To naprosto nepopírám. Moje myšlenka nebyla, že atopici lžou nebo co, ale že spousta lidí si jako vlnu představuje cosi šíleně kousavého a neví, že existujou i jiné.
Jemnou ovčí vlnu Marika neznám, ale co si pamatuju socialistické příze, tak co nebylo vývozní s cizojazyčnou etiketou, bylo dost hrozné. Matka pletla a já taky
Aja: A PES kouše. Dobrá mnemotechnická pomůcka
Altamora: Marika nebyla čistá ovčí vlna. Byla upravená s PESem
gentiana: zrovna teď před Vánoci jsem sehnala synovi - ekzematikovi nádherný svetr ze stoprocentní vlny, velmi kvalitní, krásný. Co se mu po něm vyvrbilo na kůži, jsem se nestačila divit.