„Je mi moc líto, že nemám mobil. Jsem skoro jediná ze třídy, takže se mi ostatní posmívají. Navíc se o přestávkách baví jen o věcech, co na tom telefonu dělají. Takže se se mnou vůbec nebaví, protože já to neznám. Naši mi ale řekli, že je škodlivé koukat pořád do mobilu. A že jsem na to ještě malá.“ Emma (10)

Foto: Shutterstock

„Mám doma úplnou volnost. Naši mají hodně práce, takže se vůbec nezajímají, kam jdu a s kým. Kámošky mi to závidí. Je to super, jsem za to ráda. Někdy si ale říkám, jestli jim na mě vůbec záleží, když se o mě nebojí, jako rodiče ostatních dětí.“ Petra, (14)

„Rodiče mi vůbec nevěří. Když se stane nějaký průšvih, vždycky z toho obviní mě. Nebo když si na mě stěžují učitelé, nikdy nechtějí slyšet můj názor, moje vysvětlení.“ Ondra (13)

„Nic nesmím! Pořád se jen učím a dělám úkoly, maximálně chodím na kroužky. Ale to ještě na takové, co odsouhlasili naši. Kolikrát přemýšlím, že uteču.“ Adéla (13)

„Že nemůžu mít žádné zvíře. Když už mi nedovolí psa, tak aspoň morče! Nebo rybičky! Já bych se o ně opravdu staral. Vždycky kvůli tomu večer brečím.“ Dan (9)

„Naši mě nutí, abych si všechno zařizovala sama, byla samostatná. A tak jsem pořád v nervu, že něco udělám špatně. Moc závidím kámošce, která nemusí vůbec nic. Prostě si jen užívá.“ Eva (14)

„Pořád se musím stěhovat. Naši se rozvedli, takže bydlím každý týden jinde. Jednou u mámy, jednou u táty. Jenže každou chvíli potřebuji něco, co mám zrovna v tom svém druhém pokojíku. Fakt mě to štve. Proč spolu nemohli zůstat?“ Patrik (11)

„Dostávám fakt super kapesné. Můžu si koupit, co chci. Jenže někdy bych radši, aby se mi místo toho naši věnovali, našli si na mě čas. Třeba se zeptali, co mě trápí a tak. Kámošky ale říkají, že mám být ráda.“ Kristýna (12)

„Ztrapňují mě před kamarády. Pořád mi říkají zdrobnělinkami, i když dobře ví, že to nesnáším. Fakt trapný.“ Mikuláš (13)

„Nenávidím ty jejich hádky. Pořád na sebe řvou. Pak dělají, že je všechno oukej, ale já stejně nemůžu usnout. Bojím se, že se rozvedou.“ Kája (12)

Čtěte také:

Reklama