Sedíme si tak v pátek v podvečer všichni v kuchyni, povídáme si, děláme legrácky, domácká pohoda je přímo hmatatelná, což naši sedmiletou dceru zřejmě nabudilo do zvídavé nálady. Přitočila se ke mně a šeptem se zeptala: "Mami, co je to sex?"
 
Nádech, výdech – celé to netrvalo ani sekundu a já jsem si během té chvíle musela uvědomit hned několik důležitých věcí: netvářit se zděšeně, Adélka by neměla mít pocit, že se mě nemůže zeptat na cokoliv; odpovědět po pravdě, je nejvyšší čas, aby pochopila, jaký význam má slovo, které ji bombarduje častěji, než bychom si s manželem přáli, ač se tomu snažíme předejít; současně ale odpovědět tak, aby to ve svém věku strávila; překonat stud, zkrátka zareagovat na tohle překvápko co nejpohotověji. Jala jsem se vysvětlovat, že to je hodně soukromá činnost mezi dvěma dospělými lidmi, při níž se mazlí, líbají, objímají, zkrátka dělají si dobře.
 
Takhle pregnantně jsem to pochopitelně v tu chvíli nevyjádřila, ale myslím, že smysl se mi srozumitelně vystihnout podařilo. Adélka se na podrobnosti naštěstí neptala, a tak jsem se znovu zhluboka nadechla a vydechla s uspokojivým pocitem, že jsem to zvládla. Večer, když dcera spala, jsme o téhle její otázce s manželem ještě mluvili, a protože jsem si potřebovala ujasnit, odkud vítr vane a po prvním šoku jsem se chtěla ujmout příležitosti k sexuální výchově, rozhodla jsem se kout železo, dokud je žhavé :-)
 
V sobotu ráno musel můj muž do práce, a tak jsem na to byla sama, nicméně tím spíš jsme měly "holčičí dopoledne", což mi vlastně hrálo do karet. Jen tak mezi řečí jsem se Adélky zeptala, proč se mě vlastně na ten sex ptala šeptem, když ví (jak doufám!), že se mě může zeptat na cokoli. Řekla na to, že paní učitelka v družině se zlobila na nějakého jejího spolužáka, když to vykřikoval.
Když jsem se pustila do rozboru morálky, do hranice zletilosti (kterou jsem, přiznávám, pro tenhle případ posunula na 16–17 let), do povídání o obecném vkusu, přerušilo mě to pachole větou: "Mami, a vy s tátou máte sex?" Ufff, napřed jsem řekla, ať mě nechá dokončit větu (to abych stihla nabrat sílu k zachování naprosto klidné tváře), a pak jsem řekla, že máme, protože se máme rádi.
O spojení mužské a ženské pohlavní buňky jako podmínce zplození nového života už ví. O technice spojení zatím ne. Sex už snad tuší, takže vysvětlení mechanismu plození je na spadnutí...
 
Držte mi palce! Monika
 
Monice palce samozřejmě držíme a také jí posíláme malý dárek od redakce jako kompenzaci za prožité trauma :o)))
 
Pište nám i vy své veselé příhody se svými dětmi. A nejen to - po celý týden nám můžete psát cokoli, co se týká Velikonoc. Vaše rady a nápady třeba na zdobení vajíček, příběhy smutné, veselé i třeba trapné... zkrátka pojďme si společně užít předvelikonoční týden.
Na všechny vaše příspěvky se těší dnešní editorka
 
 
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY