Pomalejší dozrávání organismu, ale také vážnější zdravotní nebo psychické potíže. Tak lze ve stručnosti shrnout příčiny nočního pomočování dětí, kterým už bylo pět let. Právě tento věk je považován za hranici, do níž by se mělo dítě naučit spát, aniž by ráno byla jeho postel mokrá. Pokud se to nepovedlo, není na místě sobě ani potomkovi cokoli vyčítat, ale vyhledat lékařskou pomoc.
Dítě nejspíše trpí enurézou, což je odborné pojmenování nočního pomočování. Trápí častěji chlapce, protože právě jejich organismus dozrává ve srovnání s dívčím pomaleji. Může ale také jít o poruchu dolních cest močových.
Zatímco ve dvou až třech letech je občas mokrá postel tu a tam normální a i ve čtyřech letech nad tím lze mávnout rukou, v pěti letech už nikoliv. Je to problém vašeho potomka a vy máte pocit, že jste široko daleko jediní? Pak vězte, že nejste - s touhle patálií má pochybnou čest asi 15 procent pětiletých a zhruba čtyři procenta osmiletých a starších dětí. Některé z problémů časem vyrostou, ale někdy to bez lékaře nepůjde. Rodiče by měli vědět, že dítě rozhodně nemají trestat - za potíže nemůže - a navíc, tresty by mohly celou věc ještě zhoršit. Rozhodně jimi nelze dosáhnout nápravy stavu: na ten platí mimo jiné úprava pitného režimu - zejména pokud se nenajde jasná příčina obtíží - a v případě potřeby lze podávat i léky, které v noci snižují tvorbu moči. Podle Josefa Guta nemá smysl ani tahat dítě před spaním nebo v noci na záchod či nočník, dítě se stejně vymočí maximálně v polospánku a ke správným návykům to stejně nevede. Je třeba přiznat, že na případné noční buzení nemají jednotný názor ani odborníci. A někteří naopak zastávají názor, že naopak není na škodu, když se i polospící dítě vymočí na toaletě za asistence rodičů.
Obzvláště na pozoru by se měli mít rodiče, jejichž dítě bylo roky bez podobných potíží, a najednou se v noci začalo pomočovat. "Může jít o první projev třeba cukrovky nebo jiné závažné choroby," vysvětlil Josef Gut, primář dětského oddělení nemocnice v České Lípě. Statistiky mu dávají za pravdu: cukrovku nakonec vyšetření potvrdí až u osmdesáti procent dětí, které se náhla začaly pomočovat.
Trpí vaše dítě enurézou? Vezměte jej k vašemu dětskému praktikovi, který by vás měl nasměrovat na dětského urologa nebo nefrologa. Někdy bude na místě také návštěva psychologa - nočním pomočováním může dítě nevědomky reagovat třeba na hádky mezi rodiči nebo na problémy ve školce či škole.
Rodiče, jejichž dítě trpí nočním pomočováním, by měli dodržovat několik zásad:
- dítě by nemělo přes den pít méně, ale nejvíce tekutiny by mělo vypít dopoledne, odpoledne už by mělo pít jen na žízeň a večer by nemělo pít vůbec. Dávky tekutin by měly být nižší a častější.
- je dobré nedávat potomky dráždivá ostrá jídla, která vyvolávají pocit žízně. Večer by neměli jíst ovoce, plné vody.
- dbejte na to, aby dítě přes den chodilo na záchod, kdykoli potřebuje
- chce dítě jet na školku nebo školu v přírodě? Lékař mu může předepsat hormonální preparáty, které tlumí tvorbu moči. Pozor, večer se při jejich užívání rozhodně nesmí pít.
- některým rodinám se osvědčují speciální budíky, které dítě probudí při úniku tekutiny do prádla.
Další informace, rady a odborné kontakty: www.enureza.cz, www.mokrapostylka.cz
Nový komentář
Komentáře
Jennifer: ahoj, pocuraval se mi syn do 10 let....to strasidelne ranní:"Mami ja se pocual" mi zni v usich dodnes.....nestastna za nej....pakrat se mu to stalo v SvP ....kluci z pokoje to vykecali cele tridy. Opravdu trapeni! Pak jsem s nim vyrazila ke klasicke homeopatce...vzal si 5 kulicek homeopatika vysoke potence. A huráááá je suchý. Homeopatika skvěle zabrala! Doporucuju. Kdybys chtela kontakt napis vzkazik
Taky hodně záleží, jak často se dítě počůrá a kolik toho večer vypilo. U těch mladších je třeba dohlédnout na to, aby se před spaním vyčůralo. Starší dceři je deset a tak 2x do roka se jí stane, že to v noci taky pustí. Ale je to pokaždé tím, že se večer hodně "nalejvala" nebo byla hodně unavená a prostě spala moc tvrdě. vědu z toho nedělá, vždyť i dospělému se to může někdy stát. Zdá se sen o tom, jak je zrovinka na toaletě a šup.... je to tam, kde nemá. Nemá cenu se stresovat, ale na druhou stranu, můj synovec měl stejný problém ještě v deseti a zjistili mu poruchu ledvin. Léčili ho a nyní, v pětadvaceti je zdravý. Ono je těžké posoudit, kdy je to ještě v normě a kdy už by mělo přijít vyšetření. Každopádně lepší, než mokrá postel jsou plenkové kalhotky, které se dělají i pro větší děti. Někdy to může zafungovat i jako výchovný prostředek. Dítko to nechce nosit a tak si dá větší pozor. Ale souhlasím s tím, že dítě by nemělo před spaním a v noci pít. Pokud spí hodně tvrdě, neprobudí se a počurá se.
Syn měl takový problém ještě cca před rokem tj. v šesti a půl letech a samo to přešlo Lékařce jsem vděčná, že nás nehonila po vyšetřeních
Jeden z mých synků měl tento problém, ale dětská doktorka ho neposlala na žádná vyšetření, nýbrž konstatovala "ono ho to časem samo přejde". A přešlo...
klér: naprosto stejná zkušenost čím více se o tom mluvilo tím více z toho byl malý nervozní a tím spíše se počůral. Nejvíce mě překvapovalo že se nikdy nepočůral ma mávštěvě či na táboře bojovali jsme až skoro do 7 let a pak se mu narodila sestřička a počurávání samo vymizelo .
také jsme byli jedni z těch několika málo procent. Když jsem byla se synem na 5tileté prohlídce, a do dotazníku vyplnila, že se syn ještě někdy v noci počůrá, odstartovala jsem tím nevědomky řadu nejrůznějších i někdy pro syna velice nepříjemných vyšetření, jak po jeho fyzické tak i psychické stránce. Nikdy za počurání nebyl syn trestán, všechno možné jsme zkoušeli,měli jsme nakreslený kalendář do kterého s ekreslili puntíky a hračičky , podle toho jak dopadla noc, čím více pozornosti jsme tomu věnovali, tím bylo všechno horší a horší. Už se přesně nepamatuji, kdy noční pomočování skončilo, ale syn byl vlastně vyloučen z veškerých výletů se školou, průšvih byl i s námi, protože spacák byl stále mokrý...nešťastní jsme byli všichni, až jsem se naštvala a při další kontorle u dět.lékaře, na kterou nás pravidelně zval, jsem řekla, že už je všechno v pořádku ( i když nebylo)a prostě jsme se tomu přestali bránit, počurává se ? tak ať ! a počuráváni začalo postupně odeznívat až odeznělo úplně. Dnes je synovi už dospělý a je naprosto v pořádku.
Myslím si, že kdybych lékaři tenkrát o nočním pomočování nic neříkala a nevěnovala se tomu tak přehnaná pozornost, mohli jsme být spousty nepříjemností ušetřeni