Včera si Nioneta v roli editorky tak trochu zavzpomínala, a kromě jiného Vám nabídla i několik článků, které vyšly na našem magazínu v dřívějších dobách. A mezi nimi byl i jeden můj, ve kterém se zamýšlím nad sexem v souvislosti s dětmi. Přečíst si ho můžete tady.
Ano, přesně tak. Ti z nás, kteří se stali rodiči, mají jistě bohaté zkušenosti s tím, jak se náš malý andílek dokáže v tu nejnevhodnější chvíli hlásit o svá práva.
A mě napadlo, že bychom si mohly dnes udělat takový trošku lechtivě veselý den. Napište mi, jak jste byli svou ratolestí vyrušeni zrovna v tom nejlepším, jak to Váš malý drobeček komentoval a jak jste se zachovala Vy a Váš manžel.
Určitě se mnoho z Vás ocitlo v situaci, kdy Vám do smíchu zrovna nebylo a kdy jste z výšin nádherného vzrušení a manželské erotiky museli sestoupit a ukojit potřeby toho malého vetřelce.
Ve zmíněném článku jsem to trošku nakousla, ale nyní Vám jednu takovou prekérní situaci popíši trošku podrobněji. Stala se mé kamarádce v době, kdy byl její holčičce rok a půl.
V neděli po obědě byla cácorka uložena k odpolednímu spánku a rodiče se hbitě odebrali do ložnice užít si trošku těch radovánek. Tedy – před tím se samozřejmě ještě osprchovali. :o)))
Oddávali se jeden druhému a užívali si skutečně královsky. Dlouhá předehra, mazlení… až nebylo vyhnutí a museli postoupit o krůček dál. Protáčeli se na posteli ve všech možných i nemožných polohách a svět kolem nich se po tu dobu stal tak trochu zamlženým. Vnímali jen jeden druhého…
Přiblížilo se finále… Zrychlený dech, vzrušení vybičované k nepříčetnosti… Ona si kleká na všechny čtyři a on k ní přistupuje zezadu. Více podrobností již rozvádět nebudu, jistě je vám všem jasné, že si v této pozici asi nečetli F. L. Věka.
On na vrcholu blaha, pár okamžiků před závěrečným gejzírem, ona na tom byla podobně. V návalu vzrušení sklonila hlavu… a ztuhla. Průzorem mezi trupem a rukou uviděla ve dveřích kudrnatou hlavičku a obrovská kukadla, která svítila jako baterky a s nelíčeným zájmem pozorovala celé dění na manželské posteli.
Ve chvíli, kdy ta velká kukadla zachytila pohled své maminky, rozhodla se holčička zahájit hru na kukanou.
„Kuuuk,“ pronesla a laškovně schovala hlavičku za futra, aby ji vzápětí opět vynořila: „Kuuuk, mamí,“ šibalsky zamrkala a čekala na odezvu.
„Kukuk, Lucinko, kuk, běž si hajnout.“
Mamince se mluvilo velmi špatně... pochopitelně, při této činnosti většina z nás nemluví, ale vydává spíše blíže nespecifikovatelné vzdechy.
Lucinka si ale nemínila jít hajnout. Kukaná byla její oblíbená hra a chtěla si ji patřičně užít.
„Tatí, kuuuk.“
Rozhodla se, že zapojí i tatínka. Tatínek svou dcerušku zbožňoval nade vše a byl by ochoten dát si kvůli ní třeba i nohu za hlavu. Ovšem v té ošemetné situaci, ve které se nacházel, se mu kukat rozhodně nechtělo. „Bě..ee..ež si hajnout... Luuu..cko,“ snažil se použít svou otcovskou autoritu. Marně. Malá kukačka jakoby vycítila tátovu naprostou bezmoc.
„Kuuuk, tatí, kuuuk, mamí…,“ hýkala blahem.
Nebudu to protahovat. Nezbylo jim, než se společně prokukat až k úplnému konci. Otec se pak vyčerpaně sesunul, hlavu zabořil do polštáře, matka se zahalila do županu a šla zaopatřit spokojenou Lucinku.
Uznejte, že tato situace je prostě skvělá! Pokaždé, když si vzpomenu, jak mi ji kamarádka líčila, musím se smát.
Máte i Vy nějaké podobné zážitky? Vlastní či zprostředkované? Napište mi je, prosím…. Ať tu máme při úterku hezky veselo. Moc se těším!
Nový komentář
Komentáře
malenina: to máš dobrý.Jen se nezapomnět v té koupelně .My máme 3pokojáč,tak je to horší
Julča: my máme mezi pokojíkem a ložnicí velkou koupelnu, horší je, když se vrátíme v noci v náladě a nestihnem to do ložnice , ale zatím si nestěžoval
Soráč, běhám od počítače ke sporáku a zmastila jsem památnej výrok kamarádčiny dcerky. Zněl takto:"Mami, Terezka ti vzkazuje, abys řekla tátovi, ať z tebe sleze". Už blbnu.
Taky nemáme klíče od ložnice a tak nás jednou nachytal syn, tehdy asi tříletý. Měli jsme v ložnici klasický dřevěný manželský postele, který zvlášť někdy pěkně vrzali. Takže syn vešel do ložnice, my si zrovna krásně užívali a synátor se slovy: "co blbnete, dyť si rozbijete postel!" odešel a zavřel dveře. Mojí kamarádku zase krásně odzbrojili její dvě dcerky. Kamarádka měla do ložnice prosklený dveře. V domění, že si holčičky (tehdy asi 4 a 7 let) krásně hrajou v pokojíčku, popustili s manželem uzdu vášni. Zrovna v tom nejlepším si kamarádka všimla dvou malých obličejíčků přitisknutých na skle a ta mladší povídá:"Tatí, Terezka ti vzkazuje, ať slezeš z maminky." No a o tom to je.
risina: my nemáme od ložnice klíče .
malenina: Smajlinka: já jsem nemyslela,že by přišel.On nechodí ani teď.Ale slyší
palubka: Já s eti nějak před dětmi stydím, že byto zamykání sylšeli a tím pádem si domysleli, co v té ložnici děláme... Jo, a taky se stydím jít "po akci" do koupleny - opět že si děti domyslí, co bylo...
NO, na dotazy ohledně vzdechů jsem tvrdila, že mi byla pskytována masáž, protože mě bolí furt záda Vzhledem k tomu, že moje drahá děvenka o mých problémech se zády ví, celá věc skončila, jen jí chvíli vrtalo v hlavě, že ta masáž asi musí bolet, když člověk tak vzdychá Dneska už neotravuje, neb sama nechce býti otravována...
Smajlinka: Já mám zábrany, i když by nás mohli slyšet, ani k nám nemusí chodit..
papáček: Jo, my tak yokamžitě přerušii akci, když přišly děti... Teda nikd ynás nepřistihli, já mám našpnovaný uši a končím při zavrzání prvních dveří - dodnes.
Moc hezké, také jsme byli přistiženi dcera vyštěkla na manžela s otázkou- Co to děláš mamince ?..a byl konec . Jednou nás slyšela v noci když jsme byli na víkendu u rodičů a ráno vyprávěla dědečkovi že mamince muselo být v noci honě špatně protože divně dýchala.
Julča: puberťáku už můžeš s klidem říct, že do ložnice se klepe. jinak by se sex moc často nekonal
Julča: Tak až mu bude osmnáct, bude snad už natolik rozumné, že pochopí, co asi v ložnici můžete dělat. Tak jako ty jim nebudeš chodit bez zaklepání do pokoje, by i děti měly dbát na soukromí rodičů a nerušit je. Všechno se dá s dětmi domluvit.
SvetlaH: no právě,kdy? Když třeba až bude mít 18,přijde zrovna o půlnoci domů do toho nejlepšího? Musí projít okolo ložnice
teda,směju se jak pominutá.Malé dítě nás nepřistihlo,ale mám obavy z větších dětí.To je horší.Malé když usne,tak spí.Puberťák už tak brzo neusne
SvetlaH: KAZIŠUK
Taky mám dojem, že bych se ke zdárnému konci neprokukala ani omylem.
Tak to je fakt super situace, já se směju, ale jim určitě do smíchu nebylo..
Lenika: Říkala jsem si to taky, ale když ti chlapi jsou po tom fakt asi úplně "hotoví", já se tak cítím málokdy. Takže bych to dítě klidně asi i zvládla.
Ale jinak - v téhle situaci bych konec stejně nezažila, asi bych to musela okamžitě ukončit a věnovat se dítěti...