Sladké lenošení Nešikovnost vašeho potomka může způsobit prostý nedostatek příležitosti k pohybu. Sezení u počítače či televize prostě pohybové schopnosti nerozvíjí. Tady je jednoznačně vina ve způsobu rodinné výchovy. Vaše děti potřebují ke zdravému pohybu také dostatek podnětů. Pokud upřednostňujete sledování televize před sportem, pak syn či dcera vaše chování napodobuje. Při obyčejné procházce v přírodě si přitom může skvěle odpočinout celá rodina. Dětem dnes chybí také volná hra - důležitý faktor při pohybovém vývoji. Málokteré dítě dá běhání venku přednost před lákadly obrazovek. Podle Karla Bunce, děkana Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, by pro zdravý vývoj a dobrou kondici dětí bylo ideální 45 až 60 minut aktivního pohybu denně.
Více pohybu ve škole "Ve školní populaci je 6 až 10 procent pohybově neúspěšných jedinců, kteří nejsou schopni zvládnout různé pohybové aktivity. U většiny z nich je ale možné dosáhnout zlepšení," říká děkan Karel Bunc. Na jeho fakultě zkoumali pohybové možnosti českých školáků. Podle výsledků děti do 14 let věnují pohybu pět hodin týdně včetně školního tělocviku. Ve 14 letech ale už jen 2,5 hodiny. Řešením by mohlo být zařazení školního tělocviku pětkrát týdně. Tato doba už má podle výzkumu prokazatelný vliv na zdatnost, ovlivňuje vztah dětí ke cvičení a neměla by vliv ani na prospěch.
Názor pedagoga Mgr. Jiřina Kalivodová – učitelka tělesné výchovy, OA Dušní, 25 let praxe
Jak hodnotíte pohybové schopnosti svých žáků? Nějaké zásadní rozdíly nejsou, zhruba od patnácti let jsou mladí lidé o něco pohodlnější, zvláště dívky. Mně i mým kolegům se zdá, že mají ze základních škol o něco horší základy než dříve.
Jaký druh pohybu preferují? Děvčata především nová cvičení, třeba tae-bo, obecně se jim líbí cvičit s hudbou. U chlapců jsou to tradičně míčové hry.
Syndrom nešikovného dítěte Problémy s pohybem ale mohou být i signálem poruchy jemné motoriky tzv. dyspraxie. Takové dítě bývá méně manuálně šikovné, má potíže např. při prvních pokusech o grafický projev. Často se brání selhání tím, že ho taková činnost ani netěší a vyhýbá se jí. Mívá také často potíže s koncentrací, horší prostorovou orientaci. Okolí pak tyto děti většinou vnímá jako lajdáky či nešiky. Celkově bývají labilnější, na podněty zvenčí více citlivé a bouřlivěji reagující. Dyspraxie postihuje až každé desáté dítě v ČR, 3x více jí trpí chlapci než dívky, těžší formy mohou být kombinovány s drobnějšími vadami řeči, sluchu nebo zraku.
Názor odborníka PhDr. Václava Masáková, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Praha 2
Nakolik ovlivňuje dyspraxie takto postiženým život? Ty opravdu těžké formy mohou žití opravdu komplikovat. Nicméně mezi lidmi chodí dyspraktiků dost a jsou to pro okolí jen méně obratní lidé, méně šikovné děti, jež mohou mít úspěchy v jiné oblasti lidského činění. S poruchou se naučili žít a ta jim v pocitu spokojenosti nebrání.
Kde vám mohou pomoci? U předškolních dětí kontaktujte pediatra, zprostředkuje psychologické popř. neurologické vyšetření dítěte. Od tří let věku pedagogicko-psychologické poradny v místě bydliště nebo speciálně pedagogické centrum vám pomůže při úpravě obtíží.
Nový komentář
Komentáře
medved: Náhodou já jsem ráda, že už můžu říkat "jsem dyspratik" a ne "jesm nešikovná" . Blbý je, že to malá dcera zřejmě zdědila po mně... Ani tak ne na tělcoviku (i když třeba tanečky jí vůbec nejdou - a vlastně ani míčové hry), ale malování, stříhání, lepení atd. - to je katastrofa.
teda, ten clanek me dostal deti se dneska nehybou, tak jim vrazime povinne dalsi hodiny telocviku...nekdo je nesikovnej, tak mu rychle najdeme "diagnozu" ...driv se tomu rikalo, ze je nekdo levej, dneska uz levy nejsou jsou jen dyspraktici
neni to nahodou tak, ze kdo se hybe, tak je sikovnejsi, protoze proste praxe dela mistra (samozrejme, nekdo je nesikovnejsi a naucit se veci mu trva dele)...a ze cela spolecnost (tedy i dospely) se radsi vali u televize...takze tezko chtit po detech, aby byly jine
co takhle zavest dospelym povinny telocvik
Juana: bude dobrej, uvidíš , holt někdo potřebuje víc času .
Saturninka: On se ve školce celý rok mořil s písmenkem L, to se nakonec naučil, ale stejně to dodnes občas odflákne, takže ho musím hlídat. Jenže on odmítá trénovat, je to na mrtvici, tak ho aspoň otravuju s tím l a konečně nějak začal vyslovovat i r, i když to pořád není ještě OK, ale už to tak aspoň zní.
Juana: Vendul měla krom r a ř - to se učila až nakonec, taky l, h a sšcčzž a každé písmenko znamenalo pomalu 2 měsíce zvykání si, než samo naskočil odo normální mluvy, uměla to napovel vyslovit hned, ale když brebentila, byla to ta její šišlavá hatmatilka a já pokaždé zoufale naříkala, že se to NIKDY nenaučí - v duchu, pochopitelně, navenek jsem chválila a povzbuzovala. No a nakonec přišlo to r s tím, že ř přijde samo, trénovali jsme tvrdě asi 4 měsíce, pak začalo r malinko hrčet, ale jen někde a pak jsem byla týden ve špitále se slepákem a buch, přijedu domů a r i ř šlo samo a perfektně . jen l stále polyká, logopedka říkala, že ve škole ji to bude nutit vyslovovat samo, protože ho bude muset číst.
Držím , ať to i vy zvládnete!
Saturninka: Smutný je, že sokolové se dostali fakt do každý vísky Bolševik to zrušil a teď najednou co s dětma
"zařazení školního tělocviku pětkrát týdně. Tato doba ... ovlivňuje vztah dětí ke cvičení." Pod to se podepíšu. My mít tělocvik 5x týdně, tak radši dobrovolně ochrnu, jen abych už nikdy nemusela cvičit.
Ferdicka: byly, fakt to letí !
Lhasa: V naší díře není pro děti NIC, absolutně NIC, jen DDM pořádá tu keramiku pro rodiče s dětmi a pak nějaké tanečky, ale až tak od 8 let . Jenže Vendy je individuailstka a nějaké skupinové hopsání ji nebaví. Ani pitomé hřiště, kde by od jara do večera mohla trénovat, prostě nic .
A ping-pong je můj sen - jenže kam ho vrazit v 65m čtverečních ???
pajda: To byl příklad... Aktivnější trávení přestávek přece nemusí být zrovna ping-pong. Jistě že z dítěte, který k pohybu vztah prostě nemá, ani tohle neudělá atleta tělem i duší, ale aspoň pro ty, kteří mají k pohybu takový neutrální vztah, to může být plus. Kde je vůle, tam je i cesta
Lhasa: jo, ping-pong na škole děcka měly - směli tam hrát všichni, kdo byli příbuzní pana ředitele, protože čtyři stoly na celou ZŠ jaksi nemohly stačit. Ostatní museli povinně fandit Pořád to ale neřeší problém dětí, které se hýbat prostě neumí, protože tyhle přestávkové aktivity zase využije těch pár zdatenějších.
Mně se osvědčil Sokol Pokud vím, v každé sokolovně se pořádají cvičení pro různé věkové kategorie, přičemž ta nejmladší jsou děti (od dvou let) s rodiči... Sice "jen" jednou týdně hodinu (aspoň tak to bylo u nás), ale jako první řízený pohyb ideální: dvou- až tříletý prcek se tam naučí přejít lavičku, doběhnout z jednoho místa na druhé, chytit se kruhů, zahrát si kolo kolo mlýnský, přičemž motivace je dostatečná: ostatní děti a pochvala rodičů i paní cvičitelky... Plynule se dá přecházet do vyšších věkových kategorií (předškoláci, mladší žáci atd.), takže i městské dítě se může aspoň trochu vyblbnout, i když je venku ošklivo a v okolí bydliště nemá místo, kde by se mohlo bezpečně vylítat...
Spíš než další hodiny tělocviku bych zaváděla nějaký aktivnější trávení přestávek: žíněnky či plastikové skluzavky na chodbách škol, aspoň pro ty menší, možnost zahrát si třeba ping-pong pro starší děti, zatancovat si v tělocvičně pro slečny (třeba denně od-do), zakopat si na školním dvoře pro kluky...
Saturninka: Celej náš kluk. Od malička odmítal vzít do ruky tužku, vůbec nemaloval, u zápisu do školy to byl horor. Uměl číst, počítal do záporných čísel, ale namalovat puntíky a postavu, to bylo děsný. Samozřejmě dodnes má problémy s mluvením, pořád trénujeme r a ř - jde do 4. třídy. Psát se naučil, ale trvalo to a škrábe příšerně. Nedávno začal motat tkaničky z barevných bužírek, tak ho v tom podporuju, protože to ty jeho prsty potřebujou, i když to vypadá jak zábava pro holky.
Kekka: My jsme začali fotbalem,ale tam brzy ztratil motivaci.Přešel na tenis,ten ho baví a chodí tam rád už 6 let.Buď se trefíte hned napoprvé nebo zkusíte dva,tři.Hodně bude záležet na vedoucích,i skvělý sport dokáže trenér znechutit.
Žábina: No právě a kamarádi jsou stejní. Buď jdou k nám nebo k nim, samozřejmě, že sedí u PC. Ani je nenapadne, jít ven Bohužel nemáme ani zahradu ani chatku.
Teď zrovna řešíme, na jaký sport našeho syna dát. Pohybově nadaný snad je, ale založením spíš individualista, takže kolektivní sport asi nepřipadá v úvahu. Tak nevím. Nemáte radu?
podle mě taky hodně záleží na tom jestli bydlíte v domku se zahradou nebo v paneláku
my jezdíme na víkendy na chalupu a tam je celý dny venku...hned ráno jde ven, přijde na oběd a zas běží...kdežto doma přijde, zapne TV nebo PC a ani ho nenapadne jít ven
Naše bude patřit mezi ty méně pohybově nadané , ač byla od malinka divoké až hyperaktivní dítě, v některých věcech je polínko - běhat pořádně neumí - "lyžuje", věčně zakopává a je rozpláclá na zemi a vůbec ve všech podobných dovednostech je poněkud pozadu, taky malovat začala dost pozdě - až skoro ve 4 letech, do té doby tvrdila, že ji to nebaví, zato teď maluje krásně , i stříhání ji dělá malinko problémy.... měla problémy s mluvením, což úzce souvisí s jemnou motorikou a dloouho jí trvalo zažití toho kterého písmenka - naučit se to zvládla rychle, ale začít používat v běžné mluvě, to byl horor, ale měla jsem príma logopedku .
Já bývala šikovná, mrštná, v těláku v lecčem lepší než kluci....
S malou jezdíme na kole - to jí jde, má brusle - ale bojí se, chodíme spolu do keramiky, takže i tam zaměstnává packy a začala dělat moc pěkné výrobky , má spoustu korálků na navlékání, velk ésešity s omalovávacíma úkolama na procvičení packy... V září jde do 1. třídy a vím, že to ponese těžce, když bude poslední, je to taková naše plačka .
Syn je pohybově nadaný,ale absolutně na ZŠ nezvládl šplh na laně.Učitelka nechápala,že děti z paneláků(a těch byla ve třídě většina) se to nemají kde naučit.Nakonec jsme u nás na zahradě instalovali lano,třída se naučila šplhat a nechali se přezkoušet.Jinak souhlasím,že činnost v hodině se odvíjí od nálady kantora.Kluk si nestěžuje,jeho profesor mu vyhovuje,ale dcera občas přijde zhuntovaná.Běh na 1500m bez přípravy je nářez.Ale ať je to jak chce,1a1/2 hodiny pohybu týdně dětem jen a jen prospěje,u některých je to jediná pohybová aktivita.
Sarir: Další bomba byla, že když jsem na základce dobře běhala, automaticky jsem musela jít ještě na závody . ˇUča mi řekla, že prej jsem lehká holka
jo a ještě ke 14...: tenkrát jsem byla hubený lunt a teď je mě pořádný kousek...Tak kde je ta SPRAVEDLNOST?