Sladké lenošení Nešikovnost vašeho potomka může způsobit prostý nedostatek příležitosti k pohybu. Sezení u počítače či televize prostě pohybové schopnosti nerozvíjí. Tady je jednoznačně vina ve způsobu rodinné výchovy. Vaše děti potřebují ke zdravému pohybu také dostatek podnětů. Pokud upřednostňujete sledování televize před sportem, pak syn či dcera vaše chování napodobuje. Při obyčejné procházce v přírodě si přitom může skvěle odpočinout celá rodina. Dětem dnes chybí také volná hra - důležitý faktor při pohybovém vývoji. Málokteré dítě dá běhání venku přednost před lákadly obrazovek. Podle Karla Bunce, děkana Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, by pro zdravý vývoj a dobrou kondici dětí bylo ideální 45 až 60 minut aktivního pohybu denně.

Více pohybu ve škole "Ve školní populaci je 6 až 10 procent pohybově neúspěšných jedinců, kteří nejsou schopni zvládnout různé pohybové aktivity. U většiny z nich je ale možné dosáhnout zlepšení," říká děkan Karel Bunc. Na jeho fakultě zkoumali pohybové možnosti českých školáků. Podle výsledků děti do 14 let věnují pohybu pět hodin týdně včetně školního tělocviku. Ve 14 letech ale už jen 2,5 hodiny. Řešením by mohlo být zařazení školního tělocviku pětkrát týdně. Tato doba už má podle výzkumu prokazatelný vliv na zdatnost, ovlivňuje vztah dětí ke cvičení a neměla by vliv ani na prospěch.

Názor pedagoga Mgr. Jiřina Kalivodová – učitelka tělesné výchovy, OA Dušní, 25 let praxe

Jak hodnotíte pohybové schopnosti svých žáků? Nějaké zásadní rozdíly nejsou, zhruba od patnácti let jsou mladí lidé o něco pohodlnější, zvláště dívky. Mně i mým kolegům se zdá, že mají ze základních škol o něco horší základy než dříve.

Jaký druh pohybu preferují? Děvčata především nová cvičení, třeba tae-bo, obecně se jim líbí cvičit s hudbou. U chlapců jsou to tradičně míčové hry.

 

Syndrom nešikovného dítěte Problémy s pohybem ale mohou být i signálem poruchy jemné motoriky tzv. dyspraxie. Takové dítě bývá méně manuálně šikovné, má potíže např. při prvních pokusech o grafický projev. Často se brání selhání tím, že ho taková činnost ani netěší a vyhýbá se jí. Mívá také často potíže s koncentrací, horší prostorovou orientaci. Okolí pak tyto děti většinou vnímá jako lajdáky či nešiky. Celkově bývají labilnější, na podněty zvenčí více citlivé a bouřlivěji reagující. Dyspraxie postihuje až každé desáté dítě v ČR, 3x více jí trpí chlapci než dívky, těžší formy mohou být kombinovány s drobnějšími vadami řeči, sluchu nebo zraku.

Názor odborníka PhDr. Václava Masáková, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Praha 2

Nakolik ovlivňuje dyspraxie takto postiženým život? Ty opravdu těžké formy mohou žití opravdu komplikovat. Nicméně mezi lidmi chodí dyspraktiků dost a jsou to pro okolí jen méně obratní lidé, méně šikovné děti, jež mohou mít úspěchy v jiné oblasti lidského činění. S poruchou se naučili žít a ta jim v pocitu spokojenosti nebrání.

Kde vám mohou pomoci? U předškolních dětí kontaktujte pediatra, zprostředkuje psychologické popř. neurologické vyšetření dítěte. Od tří let věku pedagogicko-psychologické poradny v místě bydliště nebo speciálně pedagogické centrum vám pomůže při úpravě obtíží.