Když se Alexandra (37) a Jiří (46) brali, měli docela jasnou představu o tom, jak by mělo jejich manželství vypadat. Shodli se na řadě důležitých věcí, včetně počtu dětí; nepsaná dohoda zněla: maximálně dvě. Jak ale roky plynuly, začali se manželé právě v tomhle názorově rozcházet.

preg.jpg
Foto: Shutterstock

Trvalo dlouho, než se život vrátil do normálních kolejí

„Brali jsme se před sedmi lety. Já čerstvě oslavila třicetiny a těšila se na velkou životní změnu, kterou svatba přinese. S Jirkou jsme se znali něco málo přes rok a vstup do manželství byl naprosto přirozeným vyústěním naší velké lásky,“ vzpomíná s úsměvem Alexandra. „Byli jsme spolu od první chvíle dokonale šťastní a rádi jsme všude dávali k dobru, že jde o lásku na první pohled.“

Necelý rok po svatbě se zamilovanému páru narodila dcera. Přestože měla Alexandra docela pohodové těhotenství, porod příliš pohodový nebyl. Děvčátku se na svět nechtělo, a než jej lékaři „přemluvili“, uplynulo dlouhých 24 hodin. „Josefína – jako by chtěla navázat na komplikovaný porod – byla od první chvíle trochu oříšek. Nechtěla jíst, nechtěla spát ani se vozit v kočárku, častěji, než druhé děti plakala... V klidu bývala jen v mém či manželově náručí a trvalo dlouhé měsíce, než se náš život vrátil do jakž takž normálních kolejí,“ vypráví Alexandra. „Teprve po roce a půl jsme si trochu vydechli a po dvou letech pomalu začali uvažovat o druhém dítěti.“

Myšlenky na třetí dítě byly velmi intenzivní

Alexandra otěhotněla nedlouho poté, co se s Jiřím na druhém potomkovi definitivně shodli. Malý Vojtíšek měl cestu na svět mnohem méně komplikovanou než jeho starší sestra, přesto i on dával oběma rodičům patřičně zabrat. „Vojta trpěl na extrémní bolení bříška. Byly dny, kdy jsem plakala spolu s ním a nevěděla, co si počít, jak mu ulevit. Nakonec z toho samozřejmě vyrostl,“ usmívá se. A právě v době, kdy rodina začala opět normálně a v klidu fungovat, pocítila Alexandra intenzivní touhu ještě po jednom dítěti.

„Josefíně bylo pět, Vojta oslavil druhé narozeniny a já se najednou začala cítit smutně. Sledovala jsem, jak děti strašně rychle rostou, a zatoužila ještě jednou prožít těhotenství, to netrpělivé těšení na miminko i nepopsatelně krásný pocit, když úplně poprvé držíte novorozené děťátko v náručí,“ svěřuje se Alexandra. Své myšlenky na třetí dítě si nenechala dlouho jen pro sebe a rozhodla se promluvit s manželem. Jiří ale měl na další dítě jasný názor: nechtěl o něm ani slyšet.

Jsem zkrátka zoufalá

Dlouhé týdny se Alexandra pokoušela manžela přesvědčit. Vysvětlovala, prosila i slibovala, trucovala a nemluvila s ním, všechno marně. „Jirka byl a bohužel stále je velmi neoblomný. Třetí dítě nechce v žádném případě a tvrdí, že není nic, co by ho přesvědčilo o opaku. Chce si prý plně užívat naše dvě děti, které mu bohatě stačí, a už nemá energii na žádné další,“ konstatuje smutně Alexandra. „Já se s tím ale stále nedokážu smířit. Po třetím dítěti toužím skoro zoufale, až mě to samotnou překvapuje. Je to ale tak. Cítím, že bez něho nebude můj život naplněný.“

Alexandra na svého manžela vyvíjí intenzivní nátlak už téměř rok. Pořád dokola a nejrůznějšími způsoby se ho snaží oblomit. Není dne, aby na třetí dítě nepomyslela, a není týdne, aby to na Jiřího nezkusila. „Poslední dobou už se mnou přestává mít trpělivost. Dokonce mě posílá k psychologovi… Já začínám být nešťastná, a přestože mi rozum napovídá, ať se uklidním a jsem spokojená se svým životem tak, jak je, srdce je proti. Už jsem dokonce uvažovala i o tom, že bez manželova vědomí vysadím antikoncepci. Jsem zkrátka zoufalá,“ přiznává Alexandra.

Čtěte také:

Zdroj: Příběh čtenářky, textová úprava autorka