mum

Občas jsem je potkávala u koní. Taková správná dvojka kamarádů, kteří byli vždycky v pohodě. Někdy jsme si dali v klubu pivo a povídali si o všem možném, hlavně o koních. Pak jsem je dlouho neviděla. Až teď. Byl tam jen jeden.
„Kde máš kámoše?
„Ten už pro mě neexistuje!“
„Copak?“
„Nedáte si se mnou panáka?...Začal si s mojí mámou.“ Vyvalila jsem na něj oči.
„Viděla jste moji mámu, ne?“ Snažila jsem se ji vybavit. Jednou přijela pro kluky autem. Atraktivní, pěstěná, vypadala stěží na 40, i když je jí o 10  víc.
„Všichni říkají, že je to krásná ženská, nikdo nechtěl věřit, že taková kočka je moje máma. Dělalo mi to dobře, ale teď bych si přál, aby byla hnusná, tlustá mamina v zástěře. Taková by si určitě nezačala se zajícem,“ rozpovídal se.

„Šíleně mě to štve. S Rosťou se známe už od gymplu, šli jsme na stejnou vejšku, měli jsme stejný zájmy, sport, koně, cestování. Byl jako můj brácha. Často k nám chodil na návštěvu, občas i se svou holkou Bárou. Někdy jsme si s našima otevřeli víno a povídali si. Máma ho párkrát odvezla domů. Nepřipadalo mi to divný. Ani tehdy, když se vrátila později. Vymluvila se na fronty v obchodech, nebo že potkala někoho známého, že musela zajet pro benzín.

No a pak jsem s tátou jel na hory a vrátil se o den dřív kvůli zkouškám. Mámě jsem to nevolal, věděl jsem, že je doma. A Rosťa byl u nás. Seděli u stolu, on jen v tričku, máma v županu. Bylo to jak v blbým filmu, kdy rodiče přistihnou svýho syna doma s holkou… Až na to, že já jsem přistihl mámu s kámošem. Trapný.

Nedá se opakovat, co jsem jim řekl. On odešel a máma mi to začala „vysvětlovat“, prosila mě, abych to neříkal tátovi, ale já nic nechtěl slyšet. Práskl jsem dveřmi a šel pryč. Ani nevím, kudy jsem chodil, měl jsem rudo před očima. On mi pořád volal, ale nebral jsem to. Skončil jsem v hospodě, dal si pár panáků a pak mu zavolal. Už si nepamatuju, co jsem na něj křičel. Jen vím, že jsem mu řek, ať mi neleze na oči, že by to špatně skončilo. Opravdu jsem měl chuť ho zabít.

Domů jsem přišel k ránu a jen jsem jí řek, že otec o ničem neví, ať mu to sdělí sama. Táta odpoledne přijel, mluvili spolu, ale nevím o čem. Nechtěl jsem poslouchat za dveřma. Myslel jsem, že táta bude řvát, nadávat, ale bylo ticho. Chodil po zahradě a kouřil jednu za druhou. Šel jsem za ním. Byl naoko klidnej, ale bylo poznat, že brečel a že je hrozně nešťastnej. Řekl mi, že o tom nechce mluvit, jen že dal mámě ultimátum. Dva měsíce. Musí to skončit a vzpamatovat se. Pokud ne, bude rozvod. Máma na to prý přistoupila.

Naši byli do nedávna dokonalý pár. A nejen pro okolí, oni takoví byli i doma. Nikdy se nehádali, měli se moc rádi, jezdili na dovolené, sportovali, žádný problém.

Mám na ni hrozný vztek, že to všechno zkazila.

Už nejsem malej kluk, takže bych to mohl chápat, jenže bolí to. Jasně, každej se může zamilovat. Ale když se ženská zblbne do kluka, kterej by moh bejt její syn? To chápat nechci.

Vlastně ani nevím, proč mi to ten kluk vyprávěl. Hledal u mě snad nějakou odpověď? Možná jen potřeboval vrbu.

Reklama