Napadlo je, že by je tam mohla odvézt Nikol. Jenže zrovna Nikol se svou mámou několikrát mluvila o tom, že je určitě lepší nakupovat doma míň potravin než v Polsku platit přetékající košíky. Protože když je to tam levnější, znamená, že si nakoupí zase množství různých tyčinek, sladkostí a dalšího jídla, které ani nepotřebuje.
Foto: Shutterstock
Nikol ví, že její máma ráda nakupuje, zejména jídlo, protože potřebuje mít dobrý pocit z plné ledničky. Tak na to byla zvyklá, jen jak se vše u nás zdražilo, je to pro její mámu a máminy kamarádky překážka. Nechtějí nakupovat míň jídla, našly si po vzoru dalších alternativu. Tedy nákupy za hranicemi, ideálně v Biedronce.
Bohužel při těchto nákupech koupí i mnoho dalších věcí, jen proto, že jsou levné, takže jim stejně nákup nevyjde levně. Plus navíc cena za benzín. O tom se ale Nikoly máma nechce bavit. Nikola toto téma vzdala, stejně si její máma udělá, co chce, ale nyní stojí před rozhodnutím.
Máma s kamarádkami chtějí péct cukroví, a tak jí přemlouvají, aby je tam vzala. Za nic na světě se nechtějí udobřit s kamarádkou s autem, která by to vyřešila. Tlačí tedy na Nikol, které se tam vůbec nechce. Nejen, že bude dělat něco, s čím nesouhlasí, ale také má strach, že jí na parkovišti před obchoďákem s potravinami někdo propíchne gumy, jak se už několikrát stalo autům s českými značkami (opakovaně to četla na internetu). Navíc si nechce připadat jako účastnice zájezdů za levnými potravinami. To je jí proti srsti.
Jenže maminka je neoblomná, tlačí a tlačí s tím, že tam musí, jinak nebude na stole cukroví na Vánoce. A taky vánočky a všechno další jídlo, které potřebuje. Stejně tak i ty její kamarádky. I když to mají na nákup skoro sto kilometrů. Pojmou to jako výlet, udělají si řízky a jsou rády, jak si zanakupují.
Nikol neví, jak z toho ven. Sama nakupuje jen jídlo, které sní a už od mala nesnáší ty hory jídla, které se musely doma sníst. Dodnes vzpomíná na to, jak se dojedlo pečené vepřové s knedlíky a pak máma všem rozdala tatranky, aby se dojedli něčím sladkým. Nejraději by tam nejela, ale zase jak se blíží Vánoce, nechce si matku úplně rozhádat. Asi ji tam tedy vezme, ale jen jednou, teď před svátky a bude čekat v autě, ani z něj nevyleze.
Zdroj: Respondentka Nikol
Můžete si na našem webu také přečíst:
Dřív to byla kočka, kterou mi každý záviděl, po dítěti se o sebe manželka vůbec nestará, tvrdí Petr
Nový komentář
Komentáře
Já osobně do Polska nejezdím. Jak už jsem řekla, nesnáším nakupování a nákupní horečky. Ale synové si do Polska jezdí nakupovat - co, to nevím. Nikomu z nich tam pneumatiky nikdo nepropíchal.
Nikol má 35 roků. Tak matce sdělí, že do Polska nepojede. A hotovo. Já osobně nesnáším nakupování a předvánoční běsnění. No tak se matka naštve. Však ona se zase udobří. Vyhrožuje tím, že nebude cukroví? No tak nebude. V 35 si snad Nikola umí uspořádat sama své vánoce.
Bože to je tak tendenční článek k rozpoutání diskuze
do Polska to máme asi 3 km, do Biedronky jezdíme pravidelně a ano, opravdu se ušetří. Ne, nikdy nám nikdo pneumatiky nepropíchal a to tam jsme fakt často. Znám i rodinu co jezdí do Polska přes nás z Prahy. Vždy cca jednou za 2 měsíce, nakoupí plnou nádrž, cigarety, drogerii, trvanlivé potraviny, nějaké to víno, pivo, pochutiny... samozřejmě i šunky atd co snědí během chvilky, ale ve finále když vše sečtou, se jim to pořád dost vyplatí. I s penězi za benzín. Nikola by měla přestat být paranoidní, ještě že se nebojí, že ji v Polsku unese UFO.
Tady to je jako u všeho, buď řeknu ano, pomohu nebo ne, promiň, nepomohu. Nic mezi tím. Úplná zbytečnost to sepisovat jako článek na internet. Beztak za tu dobu, než to sesmolila, mohla dávno s maminkou vše vyřídit.
Když není s maminkou rozumná řeč a smysl života vidí v přejídání a křečkování, ať si nákupy zařizuje sama. Snad není invalidní a neschopná to zorganizovat jinak? Jsou různé možnosti, jak se do Polska dostat i bez toho, aby otravovala dceru. Lidé se na nákupy domlouvají přes internet, někde vypravují i autobusy. Určitě není dceřina povinnost dělat těm dámám taxikářku - stejně jí ani nepřispějí na benzín. A výhrůžka, že "teda nebude cukroví?" To já bych zajásala. Pár kousků na talíř se dá koupit nebo objednat krabička domácího. Beztak to po Vánocích skončí rozemleté v nějaké buchtě
Ať dámy jedou busem, tolik toho nepoberou. Pak tolik levně nakoupených potravin nevyhodí a nebudou mít žlučníkové záchvaty z přejedení.
Takže Nikol aby zaplatila benzín za dvakrát sto kilometrů, aby si maminka levně nakoupila? To je stejná logika, jako najezdit autem po městě padesát kilometrů v honbě za deseti zlevněnými položkami v deseti obchodech po půlce Prahy. :) Ano, v ČR je rozhodně dráž, než by mělo býti, ve srovnání s rakouským nebo německým trhem, o Polsku ani nemluvě (ale tam je to čistě populistické antitržní gesto vlády). Ale nákup v Polsku dává finančně smysl tak lidem v pohraničí. Jakmile musím někam jet deset plus kilometrů, tak to smysl dávat přestává. Čas jsou totiž také peníze. Na místě Nikol bych uvažovala stejně. Tak ať se nakupující dámy složí na taxík. Ale jo, asi bych to pro matku jednou udělala, ale z principu bych si od všech zúčastněných dam včetně maminky nechala do koruny zaplatit pohonné hmoty. :D Nesnáším nakupování pro nakupování a i s pěti dětmi obsahuje naše lednička jen to, co skutečně jíme a potřebujeme. A to i o Vánocích :). Plus tedy cukroví, milujeme vánoční cukroví a to trochu leze do peněz :). Mimochodem, ty propíchnuté pneus (ojedinělé incidenty, takže netřeba panikařit)- maminka a kamarádky by byly asi ideální cíl, takové ty kobylky, co Polákům v obchodě vykoupí všechny balíčky oříšků a dokonale je naštvou. Sedět v autě je rozumný nápad.
Existují vlaky nebo autobusy.
Tady nejde o to, že by matka neměla co do úst, nýbrž o truc a zpovykanost. Pak že je bída, drahota a tak vůbec... ovšem když je pro někoho plná lednice ten ideál... 
Nenechala bych se vydírat. Že nebude cukroví a vánočky? No a co? Aspoň nebudou přejedení a tlustí. Ptala bych se, kolik z toho "levného" jídla se potom vyhodí. No a čas taky něco stojí, ten se často nebere jako investice, a přitom času má obvykle každý málo a věděl by, jak ho využít, kdyby ho měl víc. Čučet někde hodiny v autě, než si matka s kamarádkami nakoupí, to si Nikol svého času moc neváží. 