„Řešíme to v podstatě od té doby, co z Anežky není úplně malé miminko. Zatímco na mě byla matka v dětství poměrně tvrdá a já musela poslouchat, vnučce odpustí úplně všechno a o žádné výchově v jejím případě nemůže být řeč. Bohužel když ji má na hlídání, tak zanedbává i věci, které jsou potřeba, protože prý Anežce nebude dělat nic, co se jí nelíbí,“ popisuje Blanka.

6ca8005a2f6a6-obrazek.jpg
Foto: Africa Studio/Shutterstock

V praxi to znamená, že když byla holčička u prarodičů v létě několik dní na hlídání, nechali ji, aby si zuby vyčistila jen sama a nikdo jí je nedočistil, protože nechtěla. Když odmítá sníst zdravou večeři, dostane klidně koláč nebo čokoládu, jen proto, aby něco snědla apod.

„Přestože se sladkosti snažíme omezovat, máma je do Anežky cpe horem dolem. Snaží se být její oblíbenou babičkou, což se jí samozřejmě daří a když od ní dceru vyzvedávám, ani nechce domů a potom pořád poslouchám, že babička by jí tohle dovolila a proč nemůže bydlet radši s babičkou, což mě samozřejmě mrzí,“ tvrdí Blanka.

Ta se svou matkou už mnohokrát vedla diskuzi na téma, že prarodiče nemohou děti jen rozmazlovat a že dcera musí mít určitý řád a dodržovat určitá pravidla, jinak poroste jako dříví v lese. Blančina matka to ale odmítá respektovat a tím, že dcera od ní potřebuje hlídání, se ocitá ve slepé uličce.

„S mámou se bohužel nedá domluvit vůbec na ničem. Prostě chce být rozmazlovací babičkou, tak bude rozmazlovací babičkou a já se můžu třeba stavět na hlavu. A táta, ten si to s ní nechce rozházet, takže udělá to, co mu máma řekne,“ uzavírá Blanka.

K článku se nám vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Příběh Blančiny matky popisuje tzv..“opičí lásku“ kdy poskytovatelka „nevýchovy“ a bezhraničního přístupu získává uznání či oblibu dítěte. Je možné, že se u rozmazlující babičky jedná o kompenzaci jejího přísného mateřství, avšak pro její vnučku tento přístup není vhodný.

Je naprosto v pořádku, když jsou v každé domácnosti jiná pravidla. Pro dítě je přínosné toto vnímat a rozšiřuje se tím jeho schopnost přizpůsobování se jiným podmínkám.
Avšak je správné a pro dítě důležité, respektování zásadních principů výchovy daných otcem a matkou. Tím myšleno především hygienická pravidla a vše co souvisí se zdravotním stavem dítěte. Pokud prarodiče našich dětí naše základní požadavky nerespektují, nejen že podrývají naši rodičovskou autoritu, ale boří tím nastavené hranice, které děti pro pocit srozumitelnosti světa a bezpečí v životě potřebují.

Pokud je Blanka závislá na hlídání od babičky a nefunguje prosba o změnu přístupu s vysvětlením proč o to žádá, nezbývá než konfrontovat babičku s přímým rozhovorem za přítomnosti dítěte. Před dítětem vysvětlit, co sladkosti způsobují se zoubky a zdůraznit jejich správné čistění s tím, že babička má vnučku natolik ráda, že nechce, aby ji zoubky bolely a na správnou techniku čistění ráda dohlédne.

Jinak řečeno, předávat zodpovědnost za jiný přístup ve výchově.

7085cde2ae585-obrazek.jpgBc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi. 

Vzdělání a odbornost:
Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta.
Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.).
Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem).
Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.