Právě tento výrok platí o to více i v hledání partnera pro život v náboženském prostředí. Část žen od nich automaticky očekává, že budou věrní, slušní, hodní a vůbec "lepší" než ostatní muži. Ale je tomu tak doopravdy?
Nehrozí ženě, která se zamiluje do věřícího muže, lapání do církevních osidel?
V čem jsou věřící muži jiní?
"Pokud by měl být věřící člověk v něčem jiný, tedy ve vědomí, že nás něco přesahuje, že nejsme na žádný problém sami, nežijeme jen tak náhodou a naše dobré skutky mají smysl." Takto popisuje rozdíl věřící Jan. Krásná charakteristika, jenže trošku vzdálená od každodenního života.
"Jako muži nejsou jiní, ale jako věřící ano. Tedy věřící muž má stejné potřeby a tužby jako nevěřící, ale k těmto potřebám zaujímá trochu jiný postoj než nevěřící," vysvětluje psycholog Jeroným Klimeš. Tento jiný postoj se zpravidla týká sexuality. Právě sexuální oblast se může stát důvodem obav ze vztahu s věřícím mužem.
"Pokud muž nemá vyjasněný vztah k sexu a k případnému kněžství, tak se u něj může objevovat kolísání, někdy se s ženou pomiluje, pak toho lituje, nechce ji ani vidět, pak to nevydrží a znovu ji vyhledá. Je to kombinace psychických problémů, chronických pocitů viny, které může víra zhoršovat. Tedy bál bych se nezvládnutých pocitů viny."
Není zde problémem víra, ale spíš osobnost daného muže. Proto nelze zevšeobecňovat.
Co lze od vztahu s věřícím čekat?
"Možná obohacení vlastního pohledu na svět, vědomí, že se dá žít jinak než konzumem a sháněním peněz, možná i zdroj konfliktů," říká Jan, který by sám tak trochu mohl být zosobněním představ o věřícím muži. Jemný, citlivý, milý, zkrátka "slušný hoch".
Jeroným Klimeš to vidí podobně: "Věřící muž nabádá k věrnosti, ke stabilní rodině, potlačuje promiskuitu. Takže i když je věřící muž nevěrný, pak vinu nehází na ženu, ale ví, že je to jeho problém, jeho hřích."
Vztah s věřícím s sebou zákonitě přináší i problémy.
Rozdílnost náboženského přesvědčení nemusí hrát skoro žádnou roli a nebo naopak se velmi snadno stane zdrojem sporů a hádek.
"Myslím, že opravdově věřící muž a nevěřící žena mohou mít hezké přátelství, ale těžko si umím představit trvalý vztah dvou lidí s rozdílnými pohledy na podstatné věci," říká mladý kněz Petr Stejskal, nyní na misii v Kanadě. Avšak platí to jen o takovém párů, kde jsou náboženské postoje naprosto rozdílné. "Papírovému" členovi církve nebude vztah s nevěřícím dělat velké problémy. Zpočátku ani u partnerů, kteří mají opačné pohledy na svět, nemusí být velké rozepře. Ale pokud má vztah směřovat k manželství, což je častý cíl mnoha věřících mužů, problémy se téměř zákonitě vyskytnout musí. "V zamilovanosti se dá mnohé přehlédnout, ale o to hůř je na tom pozdější vztah," souhlasí P. Stejskal. To doplňuje Jan: " Náboženství se může stát zástupným problémem pro jiný zdroj neporozumění. A pak se třeba z výchovy dětí stane "ideologické kolbiště", pod jehož zástěrkou se budou řešit úplně jiné problémy."
Další obavou může být, jestli do vztahu bude nějak výrazně zasahovat církev. Psycholog Klimeš tyto obavy vyvrací: "Pravděpodobně církev do vztahu zasahovat nebude, pokud ji tam muž nějak "nepřizve"."
Přesto tu určitý zásah církve do vztahu je - církevní sňatek. Z pohledu církevního práva je pro církev "snazší" sňatek dvou věřících, ale i zde jsou samozřejmě možné vyjímky. 
"Žena by si měla především ujasnit, jestli je vstřícná vůči tomu, že její děti budu chodit na náboženství, že budou hovořit o Bohu, jako o otci," upozorňuje naproti tomu psycholog Klimeš.
"Jinými slovy, i když se děti rozhodnou pro nebo proti víře v dospělosti budou formované určitými názory již v dětství. Pokud je to pro ni nepřijatelné, tak ať si věřicího muže raději nebere."
Jsou věřící lepší než nevěřící?
"Muž nevěřící, který žije podle svědomí a upřímně hledá pravdu, bude na tom asi stejně. Takže pravdivost života vypovídá o mnohém, ale ne vždy o víře člověka. Kostelové chození nic nevypovídá o vnitřním stavu muže...," uzavírá P. Stejskal.
Nový komentář
Komentáře
Gana. naprosto souhlasim
.... oops, nějak jsem překoukla, že je to staré téma.
Věřící muž by mi nevadil, pokud by to nebyl takový ten křečovitě fundamentalistický sebemrskač, který se pořád ohání Biblí a za vším hledá hřích. Přestože v Boha věřím, nikde se neorganizuji, nikde to neprezentuji a beru to jako svou čistě soukromou věc. Manžel je přesvědčený ateista, který stojí nohama pevně na zemi a to mi maximálně vyhovuje. Z našich často protichůdných názorů vznikají zajímavé debaty, ve kterých se jeden druhého nesnažíme přesvědčit, že jedině ta moje pravda je ta "pravdoucí". Myslím, že čím to má člověk v hlavě více srovnáno, tím méně svým osobním přesvědčením omezuje druhé a je naopak tolerantnější. Fakt bych nestrpěla žít ve vztahu, kde bych se nemohla svobodně projevovat, protože by to naráželo na soubor nějakých regulí nebo dogmat. Brrr...
emma:Ono ji to taky štve, ale je hluboce věříci, takže nedokáže nic dělat. chodí do kostela, ale nesmí ke zpovědi a přijímání, ono jí to vadí /nám by to bylo šumafuk/. Já osobně zastávám názor, že náboženství je soukromá věc každého, každý ať si věří čemu chce, ale nevnucuje to druhým. Stát by neměl mít právo mluvit do toho, čemu kdo věří, ale nepřipustit, aby někdo omlouval svoje trestné činy svou vírou.
Myška: no já teda musím bejt děsná ošklivka, když mě žádnej ještě nikdy v Jindřišský neoslovil..
Myška: trapná nejsem a blbá a naivní už vůbec ne, ty tichá sledovatelko. neříkám, že chlapíci postávající v jindřišský tam čekaj na tramvaj nebo na syna až půjde ze školky, necpi mi to do pusy, ale pokud tedy sleduješ diskusi už tak dlouho, tak bys mohla vědět, co přesně Afitka napsala (nebo Susina). vytýkám ti, že hážeš všechny do jednoho pytle, to je dost omezený a krátkozraký. ne všichni, co přijdou z cizí země, tak musej bejt pakáž vekslácká. tobě by se asi taky nelíbilo, kdyby ses někam přistěhovala, aby tě hodili do jednoho pytle s místníma grázlama.
Myška: jsi trapná. to je jako bych těď řekla, že všichni obyvatelé Jindřišský jsou xenofobní omezenci. ty třeba jsi, ale neplatí to přece na všechny!
Myška: Myško, tohle Afitka (promiň, Afi, že mluvím za tebe, ale dost mě Myška nadzvedla) určitě nemyslí. Vím, o čem mluvíš, Jindřišská je dost hrůza, ale všichni takoví nejsou. Už někde v půlce diskuse jsem psala o rodinách z Bosny, které znám, podnikají tady a jsou naprosto prima, makají jak šroubi a mafie to prostě není a špinavý peníze - no to teda taky ne.. Ty máš s tou mafií tak dobré kontakty, že víš, že ovládá půl Prahy??
neházej všechny do jednoho pytle, to bys taky mohla říct, že Češi jsou tuneláři a zloději, když to tak vidím kolem sebe, co se děje, my nejsme o nic moc lepší..
je Irka1 ta samá co Irka bez přihlášení? mám v tom nějak zmatek??
Irka1: modra_planeta: to vas obdivuju, prozily jste si toho urcite hodne.
ja se tu obcas lituju, jak mi nikdo nerozumi, jaky to mam tezky, jak jsem daleko od pratel a rodiny... a to jsem sla dobrovolne, vicemene nedaleko, s moznosti se kdykoliv vratit a s tim, ze jdu za nekym, s kym chci travit zbytek zivota...
Kazdy ma svuj svet a svoje problemy, kterym musi celit, ale kdyz tu obcas ctu, cim si prosly/prochazi nektere mistni zeny-in... hned se prestanu litovat
modra_planeta: Ja vim, ono je jedno jestli je to novorozenec ( moje holcina mela 4 mesice) nebo vetsi dite. Zacatek to byl pernej, co. Aspon mame na co vzpominat.
clarCa: to jsem nepsala já!
Irka: fakt hustý! jsi drsňačka!!
emma: no nevím ta tvoje letecká historka má několik logický neuvěřitelností.
1) prohlídky na letišti jsou namátkové (sama jsem jednou prošla), nezaberou nijak dlouhou dobu (pokud je člověk u odletu opravdu ty dvě hodiny před). Samozřejmě, že má člověk větší pravděpodobnost, že bude prohlížený pokud jde pozdě - už jednom proto, že vypadá "nervózně".
2) protože jsou namátkové (reps. snaží se tak působit) tak ti nikdy žádný úředník neřekne PROČ tě prohlíží - za prvé nemusí a za druhé se tady natolik hlídá aby to bylo "rasově spravedlivé", že by si to nedovolil. Takže představa úředníka, který říká, že tě staví proto, že Česká Republika je teroristický stát mi přijde dost nepravděpodobná
3) Obzvláště po 9/11 si nedokážu představit, že by letadlo odletělo se zavazadlama cestujícího, kterého nemá na palubě. Sorry, ale tohle se hooooděn hlídá (zase - nám se tohle stalo před měsícem dokonce dvakrát. Jednou se cestující dostavil v čekací době, podruhé jsme čekali ještě dalších dvacet minut, než našli jeho kufry a vyndali je).
4) Pokud ti letecká společnost zašantročí kufry a nedodá je do určité doby (24 hodin?) máš právo koupit si věci osobní potřeby (prádlo, hygiena) v určité hodnotě (bývalo to 100 dolarů).
Takže suma sumárum - nejpravděpodobněji to je tak, že žádnou takovou kamarádku nemáš a slyšela jsi to v agentuře JPP (já tuhle historku slyšela taky). Ještě pravděpodobnější je, že dotyčná kamarádka šla pozdě na letadlo a protože vypadala podezřele, tak si jí vytáhli. Ona se začala hádat a dělat problémy, takže tím spíš jí podusili. Její kufry z letadla vyndali a ona měla smůlu, protože letecká společnost neručí za to, když přijdeš pozdě k letadlu. Musela si koupit novou letenku, a protože má vztek, tak si vymyselela, jak jsou americký celníci "blbý"...
Irka: jestli jsi odešla za totáče, tak jak tady naznačuješ, tak se ani nedivim, že máš USA ráda - poskytly ti domov. to ti asi budem těžko něco vyvracet
:-))
Dášule:
naprostý souhlas
Andreak: ok, co se týče diskusí o USA nebudeme se zapojovat. "Jistěže tam skoro všechno funguje líp než tady" (cit. Stana)
nejsme přece žádný třasořitky, co se bojej osočení z nenávisti! 
otázka je, jak dlouho to vydržíme.....!!!
Dášule: to by mě teda pěkne sr***, být tvojí kamarádkou. prostě církev je jedno velký hnusný pokrytectví! jsi-li jednou vdaná, máš smůlu, i kdyby tvůj manžel byl debil, nemáš naději na nový život!!! pokrytci!
Stáňa: jenže dneska není odejití do USA otázkou odvahy, ale otázkou trpělivosti, štěstí, peněz a konexí. USA již dááávno nejsou tou otevřenou mírumilovnou zemí. a o to tady přece jde. ne, kde je to lepší, ale neofrňovat se nad těma, co tady zůstali. a to třeba LaChica dělala, proto to Andreak napsala, i když někdo třeba auditko o Iráku nenavštěvoval a je to mimo mísu. v ČR neni přece všechno jenom špatný. v USA sice je možná menší bordel, ale menší bezpráví....? možná se snažej o bezpečnost, ale za cenu velké osobní nesvobody jednotlivce. takže bezmezné cvychvalování není na místě.
Pentlička: Pentličko, nerozčiluj se, říká se, že poturčenec horší turka. Někteří lidé prostě stupňují dobrý, lepší nejlepší americký. Já osobně nemohu za demokratickou považovat zem, která lidem předepisuje, v jaké poloze nesmějí souložit. Jsem zastánce materialismu a ateismu. Přesto přispívám na děti v Indii prostřednictvím arcidiecezní charity Praha adopce na dálku/, protože mám jistotu, že ty peníze, které do toho dávám, dostane někdo konkretní. Myslím, že nelze povahu lidí hodnotit podle toho, jestli patří k nějaké církvi a jsou věřící nebo ne. Náboženství na tom nic nemění. Ne všichni křesťané se chovají podle desatera, ne všichni komunisté se chovali podle morálního kodexu budovatele komunismu. Zpověď, pokání a následné automatické odpuštění není běžné ve všech církvích. Ideální by asi bylo, kdyby se náboženství stalo opravdu soukromou záležitostí věřících a církve se nesnažily zasahovat do všeho. Středověk skončil. Pokud se manželů týče, myslím, že idiot a hrubec je špatným manželem bez ohledu na víru. Problém je jen v tom, že rozvod v křesťanských církvích je komplikovaný a mnoho žen si nedovede představit život "ve hříchu" s novým manželem. MOje kamarádka o tom diskutovala s knězem. Rozvedla se. Je dál věřící, její nový manžel je věřící. Sama řekla, že žijí více ve víře než s tím minulým, ale pro církev jsou ztraceni. Ona např. může chodit do kostela, ale nemůže jít ke zpovědi, protože odpuštění by bylo vázáno na rozvod s nynějším mužem.
Ježiš, ženský, o čem se to tady hádáte? Jestli jsou USA lepší než ČR? Jestli je lepší člověk křesťan nebo muslim nebo nevěřící?
To jsou přece všechno individuální názory! Názor můžu mít jaký chci, ale proč ho vydávat za objektivní pravdu?
Někomu se líbí v USA a někomu ne. No a co? Svědčí to snad o tom, že někdo má pravdu a někdo nemá? Někdo je věřící katolík a někdo ne. Kdo má pravdu? Existuje bůh nebo ne? Kdo má pravdu?
Moje odpověď: nikdo.
Nikdo dosud nedokázal, že bůh je a nikdo nedokázal, že bůh není.
Katolická církev napáchala plno zla, ale udělala i plno dobrých věcí. Koneckonců jako každý na tomto světě. Tak o co jde? Ať si každý věří, v co chce, ať se každému líbí, kde chce a co chce!
A co se týče těch článků o náboženství: podle mě by měly být více vzdělávací než emocionální. Protože, ať chceme nebo ne, naše civilizace je založená na křesťanství a lidé u nás v ČR o křesťanství vědí čím dál, tím míň. Takže až budeme něco odsuzovat, musíme o tom vědět poněkud více, než že křesťané chodí do kostela a katolíci nám upálili Mistra Jana.