Pamatujete si nějakou říkanku, básničku nebo písničku z dětství, kterou už vám z hlavy nikdo nevymaže? Kdo vám ji povídal, vyprávěl či zpíval? Pošlete mi vaše paměti do redakčního mailu, jednu vzpomínku odměním knihou Heidi Johanny Spyriové, nesmrtelným dětským příběhem, který si oblíbily čtenářky všech generací!
Nepište své soutěžní příspěvky do diskuze!
Moje prababička mě naučila tuto básničku, dodnes vidím ty vrány na obrázku v knížce...
- Řekla vrána vráně, koupíme si sáně. Budem na nich jezditi ve stodole na slámě.
A mamča nám před spaním zpívala tuto krásnou písničku, mám ji moc ráda!
Karel Hašler, Ta naše písnička česká
Ty naše písničky jsou jako perličky,
na šnůrce navlečené,
tolik je krásy v nich a je to velký hřích,
že jsou tak pomíjené,
R: Ta naše písnička česká, ta je tak hezká, tak hezká,
tak jako na louce kytička, vyrostla ta naše písnička,
až se ta písnička ztratí, pak už nic nebudem mít,
jestli nám zahyne, všechno s ní pomine,
potom už nebudem žít.
2. Zpívejte lidičky ty naše písničky,
z Moravy, Slovenska, z Čech,
ta naše písnička, je sice prostičká,
ale je nejhezčí z všech.
Nový komentář
Komentáře
heligona — #25

heligona — #25
mě to taky dost znejistilo
izina — #24
já si celou dobu myslela, že ten vodník seděl na topole, a on se zatím rozvaloval na poli
Dědeček nám před spaním vyprávěl pohádku, tenkrát pro nás pohádkou byla, : Na to pole podle skal. Ve škole jsem teprve zjistila, že je to klasika. Jinak jsme na táboře, tehdy pionýrském, sehráli scénku: U lavice dítě stálo.
heligona — #22 jak sviňa - už jsem to stejně nestihla - sbohem Heidi, děvčátko z hor..
mio — #21 černý puntík
A jsem nejen sklerotická, ještě i slepá. Já četla "nApište své příspěvky do diskuze"..tak to ještě jednou posílám mailem..
heligona — #19
kamarádka zase dodneška notuje píseň z německého (rakouského?) pořadu Am dam des..
mio — #18 jee, z Němčiny mi zůstalo:
Ich bin eine kleine Maus,
ich wohne in diesem Haus.
(měli jsme vánoční vystoupení a já jsem hrála myšku
)
To bylo básniček a písniček a teď to všechno uplatňuju s dětmi.
Hodně jsem měla oblíbeny tzv. "abecední" říkadla:
A - písmenko pro tebe,
anděl letí do nebe.
Andělka mu štěstí přála
a šátečkem zamávala,
aby neulét a vrátil se zpět.
nebo
Amálka papala kakaíčko,
pokapala si kanapíčko.
Ve 4 letech jsem Mikulášovi a čertovi recitovala:
Kdyby soudruh Lenin žil,
jistě by nás pochválil.
Jak se všichni rádi máme
a rodičům pomáháme.
(rodiče tuhli a soudružka učitelka mě 2. den ve školce pochválila..)
a z hodin němčiny velice využívám tuhle:
Ich bin Pavel, du bist Paul,
ich bin fleissig, du bist faul.
(v podstatě je to jediné, co mi v hlavě z té němčiny zbylo)
kuty — #14 Jé tak tu jsem měla také!!!!!!Tu také otec daroval mé sestřenici
átéčko — #3 myslis tu jak zacinala ..
Slunko vstalo, usmalo se do maleho okynka
jeste ted je na postylce nase Kveta, maminka ...
átéčko — #13 to jsi dobrá
.Když jsme stříleli třeba na táboře pravidelně jsem skončila poslední
átéčko — #10 a já se už delší dobu chystám zakoupit knížku od V.Nezvala:
Věci, květiny, zvířátka a lidé pro děti
Heather — #11
Heather — #11 Tak to ty jsi ještě mládě! Já mám někde diplom za střelby...
átéčko — #3 Jo, tu mám doma z dětství taky. Zrovna onehdy jsem ji projížděla a dokonce jsem v ní našla svůj diplom za 2. místo v lehkoatletických závodech z roku 1989
kuty — #8 Měla jsem tu knížku, když mi byly asi 4 - 5 let a sama jsem se z ní naučila číst.
Otec mi vzal a dal ji sestřenici.
tehdy se nehodilo, aby děti jdoucí do první třídy uměly číst...ve třídě by tak zlobily.
A tak si ji koupím, znovu ji budu mít po 50 letech....
maje — #7 ...dobře?
átéčko — #6 není zač
tuhle knížečku neznám,ale vypadá moc hezky
.A navíc napsal to J.Kožíšek,ten napsal taky ,Polámal se mraveneček.Takže s její koupí to nemůže být krok vedle