Seznámení Moniky a Dominika proběhlo rychlostí blesku. Společná párty, pár skleniček a hup do postele. Vznikla taková ta klasická známost, která nemá většinou dlouhého trvání. V tomto případě si však osud zalaškoval.

Příběh dvou mladých lidí, šestadvacetileté Moniky a o dva roky staršího Dominika, není nijak ojedinělý, i když.... v tomto případě přece jen hůře řešitelný.
Ona - vysokoškolačka ovládající tři světové jazyky, zaměstnaná v cestovní kanceláři na pozici managerky, navíc pocházející z dobře situované rodiny, s velkým počtem zájmů a koníčků.
On - kluk se základním vzděláním, živící se porůznu brigádami, v dětství žijící pouze s matkou, která se o něj nikdy moc nestarala, poté bydlící různě po podnájmech.

Mozek v kalhotách

Na jedné noční párty se ti dva dali dohromady. A byť to zpočátku brali tak, že šlo jen o krátký sexuální úlet, zhruba za 14 dní si zavolali a netrvalo dlouho, začali spolu chodit. Monika zjistila, že ji Dominikova volnost a beztarostnost přitahuje. Co na tom, že nemá věčně práci, že nemá kde bydlet, má přece jiné přednosti. Ani ne po dvou měsících už spolu začali žít. Tedy spíš to bylo tak, že Dominik Moniku ke společnému bydlení dotlačil. Podnájem platila z velké části ona, Dominik přispíval podle toho, zda právě měl nebo neměl práci. Když se rozčilovala, usmířil si ji v posteli. Nějako dobu jim to klapalo, ale zhruba po půl roce si Monika uvědomila, že jí Dominikův mozek v kalhotách už začíná pomalu lézt na nervy. Myslel jen na to, na nic jiného. Navíc byl věčně bez práce, povaloval se doma u televize, nic neuměl, nic nazařídil. Všechno obstarávala Monika. Zato v posteli, to byl king.

Holka, na co ty si stěžuješ?

Také spolu už nikam nechodili. Když někam přišli, Dominik se pokaždé opil a ztropil žárlivé scény. Monika se za něj styděla. Styděla se za jeho přízemní názory i myšlení a začala se čím dál více zaobírat rozdílností jejich povah, které jí dříve ani nedošly.
Svěřila se své kamarádce, která jí na to řekla:
„Holka, na co ty si stěžuješ? Jsi normální? Ten můj na mě vleze tak jednou za měsíc. Co bych za to dala, kdyby to chtěl pořád.“
„Začalo by ti to už lézt na nervy. Bavit se s ním 24 hodin denně jen o sexu, protože nic jiného nezná a neumí. To už se vážně nedá, mám ho plné zuby,“ odpověděla Monika.
„Tak se s ním rozejdi, odpočineš si,“ zasmála se kamarádka.
„Taky že jo.“
A Monika byla rozhodnuta, že až přijde domů, tak Dominikovi oznámí, že končí. Jsou každý úplně jiný, rozumí si spolu jen v posteli, a to je pro společný život trochu málo.

Budeme si krásně žít

Přišla domů, ale neřekla mu nic. Předběhl ji totiž radostnou zprávou, že si našel skvělou práci, všechno bude fajn a že to musí hned oslavit.
Ten večer Monika otěhotněla.

Když to po pár týdnech zjistila a oznámila Dominikovi, měl velkou radost. Sliboval jí, jak se o ni i o miminko postará, že nebude muset nic dělat, o nic se starat. Také v práci se mu daří, budou si krásně žít.
Jelikož Monice táhlo na třicet, rozhodla se, že si miminko nechá.

Kretén a primitiv

První měsíce těhotenství bývalo Monice hodně špatně. Dominik se však stále dožadoval svého. Prý si neplní manželské, v tomto případě partnerské povinnosti.
„Ty jsi neskutečný primitiv, copak nevidíš, jak je mi zle?“ bránila se Monika.
Nezměnilo se vůbec nic. A to nejhorší na ni teprve čekalo. Zhruba v šestém měsíci těhotenství jí Dominik oznámil, že je zase bez práce, prý ho ti kreténi vyhodili.
„Kretén jsi ty,“ řekla mu.
„To už mi nikdy neříkej,“ podíval se na ni výhružně Dominik.

Mám s ním zůstat kvůli těhotenství?

Teď je Monika v polovině osmého měsíce. Za měsíc a půl porodí syna muži, který si neumí najít práci, jen občasné brigády, který většinu času tráví doma u televize a už se nemůže dočkat toho, až bude mít po šestinedělí.
Ta nechce své dítě připravit o tátu ještě před narozením, ale také si nedokáže představit, že by měla s tímto člověkem strávit život.

Čtěte také:

Reklama