Dnes ráno jsem se na Novinkách dočetla, že archeologové na Olomoucku odkryli nejstarší zachovalý kamenný most na Moravě. To, že je funkční, ačkoliv svým stářím konkuruje Karlovu mostu (jeho stavba byla dokončena v roce1402), mě potěšilo – o věku to totiž vůbec není. Nejen u mostů.
Mám ráda mosty, které (pokud možno) končí na druhé straně. Nejhezčí vzpomínky mám na jeden dřevěný přes řeku Ohře, kde jsem dostala první pusu od kluka, který se líbil všem holkám ze třídy.
Nejhorší na provazový most, kdy jsem počítala do tří, zavřela oči a hrdě vyrazila na druhou stranu. Jenže zhruba v půlce jsem je otevřela a otočila se. Cesta zpátky by byla stejně zoufalá, jako cesta tam.
A tak jsem pokračovala dál, i když děs z očí mi rozhoupal kolena. Pro přihlížející to byla podívaná nevídaná.
Mockrát jsem si v životě na ten most vzpomněla, když jsem chtěla z nějaké cesty sejít, nebo se dokonce vracet.
Mosty nás převedou přes řeku, potok, moře, jezero, údolí, rokli, strž, železniční či silniční cestu, ale také od jednoho k druhému. Někdy stačí jen natáhnout ruku.
Nový komentář
Komentáře
margot — #9 Prosím tě,to jsou slovní obraty,že by jeden pad´...
kobližka — #8 jakože by se sama na sebe dívala do zrcadla a vlastní děs ji tak vyděsil? no možné to je
margot — #7 Ještě bych pochopila kdyby to bylo "děs v očích mi rozhoupal kolena"....ale nemá to fakt cenu.
"děs z očí mi rozhoupal kolena" a bylo mi jasné, kdo je autor článku...
Nejkrásnější fotky mostu jsem zatím viděla od Evelyn.
setury — #4 pane bože! Tak tam by mě dostali jen s jištěním na karabinu
Nebo kdyby podemnou nebyla propast a řeka, ale jen max. 2-3 metry výšky a měkká travička 
provazový most je lahůdka
Krásná písnička. Mosty také mám ráda, až na ty zavěšené - to není nic pro mne.
jééé tu písničku miluju. Také mám ráda mosty, ráda na nich stojím a koukám do řeky nebo na potok, jak se tam honí kachny, ale musí to být most v přírodě a ne v centru města. Co nemám ale ráda jsou mosty zavěšené, ty které se houpou, když po nich jdete. Navíc má přítel děsnou srandu z toho, že se bojím a rozhoupává ho. Pak stojím na místě strašně se směju a nechci udělat ani krok