Milá Redakce,

už několik týdnů se i přes velké štěstí, že se za šest týdnů budu vdávat, utápím v těžké krizi a depresi. A tak si říkám, že možná nejsem jediná čtenářka Ženy-in, která takovým obdobím prochází. A že mi třeba některé čtenářky poradí z vlastních zkušeností, nebo alespoň podpoří milým slovem.

Jsou to již dva měsíce, co lékaři mému nastávajícímu tchánovi oznámili, že má rakovinu. Po všech možných vyšetřeních, které se táhnou již dva měsíce, změnili několikrát diagnózu, jednou ho otevřeli a zase zavřeli, a do dneška ho ještě nezačali léčit. Jedno však víme jistě. Jedná se o zhoubný nádor mezi slinivkou a slezinou, jehož příčina je v krvi. Tedy alespoň tak to tvrdí lékaři. Tento týden by měli provést poslední testy a vyšetření a nastolit léčbu chemoterapií. Jak se však ukazuje, jedná se o velmi vážnou situaci a 10% naději na vyléčení.

Svatba na 10. 06. 2005 už je téměř do detailu naplánovaná a připravená. Teď už se jen čeká na to, jak bude na chemoterapii reagovat, a podle toho se buď nechají vytisknout oznámení, nebo se celá svatba odloží.

Kde kdo by mohl namítnout, no tak se svatba odloží a je to. Ale přítel chce mít svého tátu na svatbě, a co když mu skutečně chemoterapie nepomůže a nakonec by se svatby nemusel dočkat vůbec.

 
Nikdy jsem se v horší životní situaci neocitla. Vím jen, že musím být silná, optimistická a musíme ho všichni podporovat a pomáhat mu.

 

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY